Článek
V dnešní době rekordně nízké nezaměstnanosti by se dalo říct, že si firmy lidi nevybírají, ale pracovníci si vybírají, kde chtějí pracovat. Není to tak úplně pravda. Nedostatek pracovníků je stále totiž jen v některých profesích.
Pokud hledáte nové pracovní uplatnění, vždy je třeba nejprve sestavit kvalitní profesní životopis. Návodů, jak na to, je na internetu spousta, ale pokud použijete nějakou šablonu, věřte, že zkušený personalista už ji minimálně několikrát viděl a je možné, že váš životopis rovnou odloží.
Pak se u většiny inzerovaných míst dočtete, že máte zaslat spolu s životopisem i motivační dopis obsahově směřující k dané pracovní pozici. To už je trochu větší oříšek. Motivační dopis by neměl být ani moc stručný, ani nijak rozsáhlý a personalista by měl mít po jeho přečtení o vás zhruba nějakou představu. Hlavní zásadou je asi opravdu napsat motivační dopis vždy pro konkrétní výběrové řízení a nepoužívat nějakou obecnou verzi na všechny stejnou.
Jednou jsem se setkal i s požadavkem o vypracování rozvojové vize dané firmy, co vše bych vylepšil a jak bych firmě mohl prospět. Nad tím jsem si lámal hlavu opravdu dlouho, práce měla mít alespoň sedm stran.
Pokud výše uvedenými dokumenty zaujmete, následuje pohovor. Některé firmy mají i tzv. „předpohovory“, což obnáší návštěvu personalisty a cca desetiminutový rozhovor o vašem životě. Smyslem je okamžité vyloučení těch naprosto nevhodných uchazečů. Samotný pohovor se pak většinou odehrává před alespoň tříčlennou komisí.
Pokud se chcete na pohovor připravit, je určitě dobré nastudovat si o dané firmě co nejvíce dostupných informací, případně pokud v ní pracuje někdo známý, tak si od něj nechat udělat podrobný výklad.
Pohovor má osvědčit nejen vaše znalosti, komunikační dovednosti, ale i interpersonální vystupování. Proto je důležité se dostavit ve vhodném oblečení, při vstupu do místnosti pozdravit a při odchodu, pokud se budou podávat ruce, se rozloučit pevným stiskem a pohledem do očí. Přijde vám to samozřejmé? Není. Zažil jsem mnoho výběrových řízení a to jak pohledem uchazeče, tak člena výběrové komise. Dokonce si pamatuji, jak na jeden pohovor dovedla až před komisi svého synka ustaraná maminka a chtěla být po celou dobu přítomna.
Pokud uspějete u pohovoru, ve většině firem tím výběrové řízení končí. Existují ovšem pozice, zejména to bývají vedoucí pozice, kde je třeba kandidáta prověřit víc do hloubky, tudíž výběrové řízení pokračuje dalším kolem.
No a ta už bývají různá. Nejčastěji se jedná o pohovory, kdy jde komise s uchazečem jak se říká „k jádru pudla“, ale také se můžete setkat s různými interaktivními zadáními. Což bývají různé nasimulované situace, které máte vyřešit.
Takový největší zážitek z výběrového řízení, který si vybavím, byla situace „ztroskotáni na ostrově.“ Firma si pozvala vybraných šest kandidátů na vedoucí pozici, posadili nás do místnosti s několika pozorovateli a zadání znělo: ztroskotali jste na pustém ostrově bez jakékoli techniky. Máte malý nožík, lano a hrnec, co budete dělat? Vžili jsme se do situace natolik, že dokonce padl návrh sníst nejslabšího z výpravy.
Na internetu naleznete mnoho návodů, jak se chovat, jak odpovídat, na co si dát pozor. Z mé zkušenosti ovšem můžu říct, že nejvíc zaujmete svou osobností a originalitou. Pokud budete odpovídat dle šablon stejně jako deset lidí před Vámi, je to předem prohraný boj.
