Článek
Už prvotní zamyšlení je nad tím, že se jedná o rok a půl starou událost. Ochranná služba nalezla na pánských toaletách Poslanecké sněmovny zbytky kokainu, a tak nějak se o tom zapomněla komukoli zmínit. Aspoň to tedy tvrdí všichni, kteří se to dozvědět určitě měli.
Pak vás nutně musí překvapit vyjádření ministra průmyslu a obchodu, který v médiích veřejnosti bezostyšně tvrdí, že se jednak celá záležitost již nedá prošetřit a jednak, že množství drogy bylo menší než malé, takže vlastně o nic protiprávního ani nejde. A nejlepší na závěr: „Ale pokud by se to stalo příště, budeme situaci důsledně řešit.“
Celé vystoupení zakončí pak předseda SPD, který veřejně prohlásí, že poslanci Pirátské strany ve sněmovně ve svých kancelářích normálně užívali marihuanu, jemu to sice vadilo a obtěžovalo ho to, ale nikdo s tím nic nedělal.
Tak kde to jsme, přátelé. Sice jsem některé politiky dlouhodobě podezříval z užívání omamných či psychotropních látek, protože některé dokumenty a rozhodnutí nemohli učinit s čistou hlavou, ale mít v rukách jasný důkaz a nepředat orgánům činným v trestním řízení? Vždyť přeci i tomu nejhloupějšímu z hloupých musí být jasné, že se na místě určitě nacházelo větší než malé množství tvrdé drogy.
A vysvětlení, že těmi toaletami projdou denně stovky lidí? Ale no tak. Minimálně ten, kdo slyšel cinkat kreditku o bílý prášek by mohl mít nějaký dobrý tip.
Představte si, že pracujete v továrně a Policie dostane echo, že zde byly nalezeny zbytky drogy. Co se asi tak stane? No, co asi, vběhne vám na pracoviště hromada kriminalistů z protidrogového s vycvičenými služebními psy, kteří vyhledají a označí každého, který měl s drogou co do činění. Otázka zní, proč se tak nestalo i v případě našich poslanců? Z čeho měli policisté strach? Z poslanecké imunity? To máme vážně v čele naší země beztrestné „nadlidi“?
A hned další zamyšlení. Proč tedy obratem nešli všichni do jednoho dobrovolně odevzdat vzorky k laboratornímu vyšetření, zda náhodou neužívali v poslední době látky, které mohly mít přímý vliv na jejich práci? No, nestalo se, nešli. A ani se k tomu nejspíš nechystají. Naopak, informace vlastně jen bleskově proletěla českými médii a zmizela v zapomnění.
Ale já jsem občan České republiky a nechci zapomenout. To má o mé budoucnosti, zákonech či rozpočtu rozhodovat někdo pod vlivem tvrdé drogy? Proč se z celé záležitosti nevyvodí patřičné důsledky a opět se zametá pod politický koberec. Vždyť to je minimálně na vyvození osobní odpovědnosti čelních představitelů, ne-li na demisi všech, pokud se nenajde viník.
