Článek
Nedávno Českem opět rezonovaly dva velké případy naprosté lidské zrůdnosti v podobě zneužívání dětí. A samozřejmě opět lidmi, kterým rodiče ty děti bez obav svěřovali a věřili jim. Lidmi, kteří pod maskou lásky k dětem jim ve své zvrácenosti ubližovali. Má vůbec dneska rodič riskovat a poslat dítě s téměř cizími lidmi na výlet či tábor?
Jako dítě jsem pravidelně jezdíval na indiánské dětské tábory. Miloval jsem je tak, že jsem zůstával i dva turnusy a u odjezdu jsem brečel.
Spali jsme po pěti v indiánských tee-pee na dřevěných postelích a uprostřed bylo ohniště, kde jsme každý večer rozdělávali oheň. Vedoucí nám občas na spaní přišli zahrát na kytaru. Hráli jsme skvělé hry, chodili se koupat a střídali se ve službě v kuchyni u umývání nádobí.
Přesto i tam s vybavuji vzpomínku, že ne všichni vedoucí se chovali úplně vhodně a shodou okolností mi to potvrdila kdysi kamarádka, která s jedním z vedoucích přišla ve čtrnácti letech o panenství. Ale tenkrát jsem si takových věcí nevšímal. V patnácti letech, když už jsem mohl jet na tábor jako instruktor, jsem potkal svou první lásku a s tábory byl konec.
Nicméně, v dospělosti jsem hledal způsob, jak se k tomu letnímu dobrodružství vrátit a začal jsem docházet do jedné neziskové organizace, která pořádala kroužky pro děti. Brzy jsem pochopil, že hlavnímu vedoucímu se má přítomnost nelíbí, prostě jsme si nesedli a já tam přestal docházet. Asi za půl roku jsem byl pozván k výslechu na policii a dozvěděl jsem se, že onen vedoucí své svěřence dlouhodobě zneužíval a natáčel s nimi pornografické kazety, které pak prodával.
Málem to se mnou seklo. Já pitomec nepoznal vůbec nic. Ani na něm, ani na dětech. A to jsem si s nimi opravdu hodně povídal a skamarádil se. Dlouho mě sžíral pocit viny, zda jsem nemohl něco udělat a zastavit to dříve. Ale ten člověk byl natolik přesvědčivý, že ho i rodiče jeho svěřenců zvali domů na oběd.
Po téhle zkušenosti opravdu nevím, jaká opatření by byla dostačující, abych s klidným srdcem pustil dítě na tábor. I když jsem samozřejmě zastánce toho, že je to nádherný zážitek patřící k prázdninám, který svým způsobem učí dítě samostatnosti. Nevím, asi bych musel jet taky, jinak si to nedovedu představit.
