Článek
Kdo může založit odborovou organizaci a k čemu to je dobré
Odborová organizace může být založena v každé firmě. Stačí k tomu najít tři ochotné zaměstnance v pracovním poměru, vytvořit stanovy a oznámit ministerstvu práce a sociálních věcí a zaměstnavateli vznik odborů. Za zahájení činnosti je považován den po doručení oznámení MPSV.
Smyslem práce odborových organizací je hájit práva zaměstnanců. Jednají se zaměstnavatelem o platových podmínkách, podílí se na zvyšování bezpečnosti práce, jsou informovány o počtech zaměstnanců a hospodářském vývoji firmy nebo třeba musí obdržet informaci o plánu vzdělávání a systému proškolování v dané firmě.
V rámci kolektivních smluv mají potom jednotlivé odbory se zaměstnavateli individuálně dohodnuta práva a povinnosti, které se jich týkají.
Jak jsou odborové organizace financovány
Pokud se rozhodnete vstoupit do odborové organizace, počítejte s tím, že se budete podílet i na jejím financování. Což je mimochodem také častým důvodem, proč zaměstnanci do odborů nechtějí.
Částku vám bude pravděpodobně strhávat zaměstnavatel rovnou z výplaty a jedná se o jedno procento čisté mzdy. Tyto finance se pak rozdělují určitým poměrem mezi firemní organizaci a vyšší odborové orgány.
Proč být v odborech co je kolektivní smlouva
Asi největším benefitem členství v odborech je určitá právní jistota a možnost spolupodílet se na zkvalitňování pracovních podmínek u svého zaměstnavatele. Odbory svým členům většinou poskytují bezplatné právní poradenství a v případném pracovně právním sporu také zastupování odborníkem.
Odbory svým členům také poskytují celou řadu benefitů jako jsou příspěvky na dětské rekreace, na vzdělávací kurzy či kulturní akce. Také mají většinou zřízeny tzv. podpůrné fondy, jejichž účelem je finančně pomoci při ztrátě zaměstnání či dlouhodobé pracovní neschopnosti.
Nejvýraznější úlohu hrají odborové organizace při uzavírání kolektivních smluv se zaměstnavatelem. Zde se naplno projevuje jejich síla a početnost členské základny. Jedná se o písemnou smlouvu o pracovních podmínkách vztahující se na všechny zaměstnance.
Příkladem jednotlivých bodů může být dovolená nad zákonem stanovený rámec čtyř týdnů, sick days, hodnota stravenek či výše odstupného.
Má to smysl?
Silná odborová organizace může prosadit pro zaměstnance řadu benefitů. V České republice však členství v odborech není příliš oblíbené. Členem je zhruba každý desátý zaměstnanec. V okolních evropských zemích mají odbory mnohem širší zastoupení a daleko silnější hlas.
Práce odborových organizací má obrovský smysl, ale mnoho zaměstnanců odrazuje výše členské příspěvku. Já osobně jsem se také velmi často setkal s názorem „na co, vždyť oni stejně nic nezmůžou“. Členský příspěvek rozporovat nelze, z něčeho ta organizace prostě fungovat musí, ale to druhé je k zamyšlení.
Já osobně oslovil odborovou organizaci dvakrát v životě jako řadový zaměstnanec, ne člen. Bohužel jsem velmi brzy zjistil, že ve vedení obou stojí ambiciózní lidé, kteří nemají ani tak potřeby někoho hájit, jako spíš se zviditelnit a uspokojit své ambice. Asi jsem měl prostě smůlu, jinak si to nedovedu vysvětlit.
Věřím, že mnoha zaměstnancům odborové organizace pomohly a pomohou a že jejich zakládání a fungování je pro zkvalitňování pracovních podmínek zásadní.
