Článek
Připravovaná, legislativně nedořešená a lidsky nedotažená změna v oblasti financování nepedagogických pracovníků přidělává vrásky asi všem ředitelům škol. Doposud fungující systém přerozdělování přidělených prostředků má být v podstatě zlikvidován a pravomoc a odpovědnost ředitele rozporcována a částečně předána zřizovateli, který na to nejen, že není připraven, ale ani nedisponuje daty a informacemi, které mají ředitelé nabyty léty praxe a zkušeností.
Ne, že by současný systém přerozdělování prostředků mezi pedagogické a nepedagogické pracovníky neměl své mouchy, ale za ta léta jeho fungování se s ním ve školách naučili pracovat. Odpovědnost má ve svých rukou ředitel, který má komplexní přehled a ručí za spravedlivé ohodnocení svých podřízených.
Obce a kraje, tedy zřizovatelé škol, by měli od začátku nového školního roku hradit platy nepedagogických pracovníků ze svých rozpočtů, které jsou ale již schváleny a s ničím takovým nepočítají. Hlavní myšlenkou toho celého je, odlehčit státnímu rozpočtu a přesunout financování tam, kde byly ještě nějaké finanční prostředky nedávno spatřeny.
Všichni se baví o číslech, platech, úsporách, pracovnících, ale že za tím vším jsou konkrétní lidé, nikdo příliš zmiňovat nechce. Rozhoduje se zde o osudu těch, kteří nepostradatelným způsobem udržují školy v chodu a jsou pro ně naprostou nedílnou součástí. To není jen uklízečka, školník, hospodářka… to je ta paní Anička, která obětavě pracuje ve školní jídelně již třicet let za pomalu minimální mzdu, vzpomínají na ni dvě generace žáků a je uznávaným členem kolektivu školy.
Ředitelé škol se doposud snažili nízké platy nepedagogických pracovníků vybalancovat různým přelíváním finančních prostředků z jedné kolonky do druhé a vykompenzovat jim jejich mnohdy nelehkou práci v podobě přidání v nenárokových složkách platu, tzn. odměn a osobních příplatků.
Zřizovatelé škol tuto možnost sice budou mít také, ale aby to mohli udělat, musí ve své rozpočtu ukrojit tyto částky z jiné oblasti. Na úkor čeho tedy zvolí zvednutí osobního příplatku paní Aničky? Ukrojí z výstavby, služeb, nebo odkud budou brát? A bude vůbec vůle paní Aničce osobní ohodnocení přiznat?
Jenže paní Anička za tabulkovou mzdu opravdu pracovat nemůže, protože je její výše likvidační pro rodinný rozpočet. Takže paní Anička po třiceti letech ve školství bude nucena dát výpověď… A pan Jarda školník také, ICT pracovník Standa jakbysmet a nemluvím o paní Broňce uklízečce a Dance hospodářce.
Ozývají se ředitelé, odbory, učitelé a samozřejmě sami lidé, kterých se to bezprostředně dotýká. A vláda mlčí. Doufejme, že když se naplní černý scénář, bude vyvozena stejná odpovědnost jako v případě zpackané digitalizace stavebního řízení.
Zdroje:
