Článek
Když se bratranec Šimon začal scházet s krásnou brunetkou Lenkou, všichni jsme věřili, že se nakonec vezmou. Působili jako naprosto ideální pár. Pravda, Lenka nebyla úplně typ ženy, se kterými Šimon chodíval, měla trochu víc ženské křivky, než předchozí slečny, ale to jsme mu spíše my chlapi záviděli.
Asi po třech letech si Šimon pořídil větší byt a Lenka se k němu nastěhovala. Zdálo se, že nad jejich vztahem nevisí žádný mráček. Rodina, hlavně tedy maminka, se začala opatrně vyptávat na svatbu a na vnoučata, ale Šimon jakoby tyto otázky nevnímal.
Tak mne rodinná rada vyslala na výzvědy. Vytáhl jsem Šimona do naší oblíbené hospůdky a v průběhu večera jsem se z něj snažil nenápadně dostat, jaké jsou jeho plány do budoucna. Prokoukl mě rychle, ale moc mu to nevadilo. „Víš, já jako neříkám, že bych nechtěl rodinu“, povídal mi upřímně, „ale mě je sotva třicet, mám skvělý byt, jezdím si na dovolené, mě se ti do toho prostě nějak nechce. Kromě toho, vím o sobě, že miluju pořádek, čisto, uklizený byt, mě binec dohání k šílenství. Dokážeš si to představit s malým dítětem?“
Nerozporoval jsem jeho argumenty. Od toho měl přítelkyni. A jak jsem později zjistil, tak i maminku. Šimonova maminka měla Lenku velmi ráda. Vařily spolu, chodily po obchodech, často si volaly, no prostě měly hezký vztah. Když Lence už biologické hodiny bily na poplach, maminka jí poradila fatální řešení: „Tak prostě vysaď prášky, no a řekni mu, že selhaly. Šimon bude trochu v šoku, ale to ho přejde, uvidíš, že z něj pak bude skvělý táta.“
Lenka tedy, v dobré víře, že se může na tento názor spolehnout, tak udělala. Asi za čtvrt roku už nám na rodinné oslavě oznamovala šťastnou novinu. Jen Šimon byl nějaký zamlklý.
Za dalších pár měsíců se narodil malý Pavlík. Hodné zdravé miminko, které dělalo mamince samou radost. Jenže pak se stalo něco, co asi nikdy nemělo vyjít na povrch. Lenka se při jedné neshodě Šimonovi přiznala, jak to s těhotenstvím celé bylo a kdo jí to poradil.
Šimon byl vzteky bez sebe. Ten večer se hrozně opil a přišel domů až nad ránem. Další den pak napochodoval ke svojí mamince a s křikem jí všechno vyčetl. S Lenkou odmítl mluvit úplně. Celá rodina čekala, kdy se ta bouře přežene. Nepřehnala. Místo očekávané svatby se konal poměrně ošklivý rozchod.
Šimon se v otcovské roli nenašel nikdy. A co bylo horší, po rozchodu s Lenkou začal pít. Utápěl se v sebelítosti a vinil z toho všechny kolem. Nakonec přišel o práci, o byt, se synem se nestýká a podle posledních zpráv je na tom špatně i zdravotně.
Lenka neměla právo udělat životní rozhodnutí bez jeho vědomí. Podvedla ho. Jenže dítě za to nemůže.
