Článek
Když začalo být zdražování citelně znát, všichni jsme věřili, že se jedná o přechodné období několika měsíců a pak se růst cen zase zastaví, tak jak jsme tomu byli zvyklí v minulosti. Nestalo se. Ceny rostou stále dál.
Faktem je, že média začala být s vyjadřováním o rostoucí inflaci po čase opatrnější. Ono ostatně to, že se neustále zdražuje, není už pro nikoho nová zpráva a nikdo to hlavně nechce poslouchat. Zdražilo jídlo, energie, stavební materiál… no prostě všecko. Ti, co se rozhodli toto období přežít díky hladince alkoholu v krvi mají smůlu, ten zdražil také.
Můj okruh přátel, kolegů a známých se vesměs skládá z tzv. pracující střední třídy. Lidé, kteří celý rok poctivě pracují, aby si občas mohli „vyhodit z kopýtka“, něco si koupit pro radost či zajet na pěknou rodinnou dovolenou.
Postupně jsem začal v našich rozhovorech pociťovat, jak moc se zvyšování cen dotýká každodenního života a jak beznadějný boj to je. Kdyby stačilo se uskromnit, dejme tomu oželet prodloužený víkend na horách či kupovat „neznačkové“ oblečení, asi by to každý pochopil. Ale nyní už jsme úplně někde jinde.
Asi nejvíc situaci vystihl můj starší bratr. Má dvě pubertální děti, manželka pracuje na obecním úřadě a on vede malou rodinnou firmu. „Brácho, tak nejdřív jsme začali kupovat levnější produkty, pak jsme odpískali dovolenou u moře a hledali jsme v tuzemsku. To jsme zjistili, že je kolikrát ještě dražší než to moře. A nakonec jsme požádali děti, aby zvážili, do kterých kroužků chtějí opravdu chodit. Na konci měsíce jsme rádi, když nemusíme sahat do úspor.“ A to jsou dva pracující lidé. Kde máte samoživitele či důchodce.
Když si vzpomenu, že moji rodiče v minulosti dokázali rekonstruovat dům tak, že každý měsíc z výplaty zakoupili nějaký materiál nebo zaplatili řemeslníka, je mi opravdu těžko. Zkuste si to v dnešní době. Kdo chce aspoň trochu ušetřit, nakoupí za hranicemi, ale to stejně nevyřeší zbytek.
Kam to až povede. Je mi fuk, která vláda za tohle může, ale zajímalo by mě, která vláda tohle napraví. Přeci stát nemůže nechat střední třídu krachovat kvůli vlastním neúspěchům.