Bible je okultistická kniha

Bible působí jako ucelená kniha. Není. Je to sbírka 66 rozdílných knih. Stejně tak se tváří, jako by měla jedno poselství. Nemá. Je v ní mnoho nesouvisejících písemných stylů. Část historie, část beletrie, část básně, další díl jsou prorocká ponaučení, pak vyprávění o Ježíši Kristu. Část soukromých Pavlových dopisů. Bible rozhodně není taková, jak bývá vnímána či prezentována křesťanským mainstreamem.

Judaismus je známý svou tendencí k mysticismu a k magii. Kabala je postavená na číselných kódech, které se údajně mají objevovat i v Bibli. Ostatně bibličtí opisovači zvaní Masoreti měli v podstatě jednoduchou práci. Na každé stránce spočítali počet písmen, a podle toho kontrolovali svůj výsledek.

Podle židovských nauk má každé hebrejské písmeno konkrétní číselnou hodnotu a ta má přímý duchovní vliv na okolní realitu. Kabala není kupodivu systém pouze židovský. První kabalistické knihy byly napsány v aramejštině, v jazyce hebrejštině pouze příbuzném. A první překlady nebyly pouze do hebrejštiny, ale i do latiny, na objednávku tehdejší katolické církve.

Jak jsem již uvedl, termín okultní indikuje něco skrytého pod povrchem. Podle židovských výkladů se právě v Bibli - respektive její hebrejské části skrývá tajemství světa. Hebrejská písmena a jejich číselné hodnoty mají tvořit duchovní DNA všeho existujícího. Pokud mají dvě jinak nesouvisející slova stejnou číselnou hodnotu, judaisté věří, že mezi nimi existuje hluboké spirituální propojení.

Tak například. Slovo Chaj - znamená živý či život se skládá z písmen Chet - hodnota 8 a Jod - hodnota 10. Jeho celková hodnota je 18. Proto je číslo 18 v židovské kultuře symbolem štěstí a dary se často dávají v násobcích osmnácti.

Slovo Ahava (אהבה – láska) má hodnotu 13. Slovo Echad (אחד – jeden/jednota) má rovněž hodnotu 13. Společně (13 + 13) dávají 26, což je přesná číselná hodnota Tetragramatonu (יהוה), nejdůležitějšího a nevyslovitelného Božího jména. Z toho židé vyvozují, že tam, kde je opravdová láska a jednota, přebývá Bůh. Už jen ten fakt, že Boží jméno je nevyslovitelné, naznačuje okultní vliv.

Pro Židy se čísla stala doslova fascinací, osidlem, a v některých případech i posedlostí. V mnohém to má co do činění s tím, že se stali jedněmi z lídrů finančního světa.

Nový zákon je napsán v řečtině koiné. Jazyku obecného lidu. Nejedná se tak docela o zákon nový. Samotný Ježíš v evangeliích totiž opakovaně tvrdí, že přišel Zákon (judaistů) naplnit, a ne jej zrušit.

Ostatně byl podle vlastních slov poslán jen k Židům. V rukou křesťanů, respektive jejich písařů, se z židovského Ježíše stal úplně někdo jiný. Osoba, která ve Starém zákoně nebyla nikde explicitně zmíněna, se stala Bohem. Součástí křesťanské Trojice, která je v některých textech Nového zákona naznačena.

Trojice byla však jako náboženský koncept převzata z babylónských a egypstkých mystérií. Ostatně pozdní užití monstrancí v kostelech má také okultní pohanský základ. V monstranci se údajně přímo nachází samotný Ježíš Kristus.

Aby mohl Nový zákon v dnešní podobě vůbec vzniknout, musel o něm někdo rozhodnout. A jeho hlavní podobu vytvořil gnostik Marcion, který byl okultista morces hadry. V rané církvi byl považován za kacíře (heretika) a moderní badatelé ho někdy ke gnosticismu řadí kvůli jeho dualistickému pohledu na Boha. Věřil totiž, že Bůh Starého zákona je krutý stvořitel/demiurg, zatímco Bůh Nového zákona, otec Ježíše, je nejvyšší, milující Bůh. Což je očividná církevní hereze, za kterou se později upalovalo. Křesťané už jen pak uhladili a doplnili pár spisů a Nový zákon byl na světě. Nechat do obsahu svého kánonu mluvit okultistu křesťanům očividně nevadilo.

Nový zákon je tedy ve značné míře okultním spisem, což ostatně dokazuje poslední kniha Bible - Zjevení. Zde se to hemží okultními obrazy draků, jiných příšer, nevěstek, andělů i démonů. Tečou zde potoky krve, a pak zase prameny životodárné vody. A kniha končí s tím, že nakonec přijde Ježíš a všem dá, co proto.

Bible se jednoznačně vymezuje proti věštění. Ve Starém zákoně se dokonce nalézá paragraf proti věštcům a spiritistům. Ačkoliv se v něm velmi často vyskytují prorocké předpovědi a také i případ vyvolávání mrtvých, jako tomu bylo u židovského krále Saula, který se radil s médiem. Čarodějnice mu vyvolala proroka Samuela, který Saulovi jen zopakoval původní Boží stanovisko.

Je častým jevem, že ti, kterým chybí nějaké schopnosti, nasazují na ostatní, kteří je opravdu mají. Tak tomu bylo odedávna a v nedávné době to bylo i příčinou mnohých čarodějnických procesů. Zde se nejednalo primárně o majetek. Většina odsouzených v procesech nebyla extrémně bohatých, ale v řadě případů se to týkalo právě lidí se zvláštními schopnostmi. Souzeny byly i bylinkářky, které uměly léčit. Biblické spisy se sice vyhrazují proti jiným typům duchovní komunikace, ale samy jsou na takové komunikaci postaveny. V Bibli často mluví Bůh přímo s lidmi, případně přes své zprostředkovatele, a samotné biblické spisy se staví do pozice autoritativního slova Božího.

Což už samo o sobě je velmi podezřelé. Máme-li tuto knihu hodnotit podle ovoce, které přinesla, příměr, který uvádí sám Ježíš, rozhodně to nebyl pokoj a smíření mezi národy. Spíše sváry. Křesťanů je několik miliard, a světu to rozhodně k jeho mírotvornému působení nijak nepomohlo, spíše naopak. Lidská historie se od dob vzniku křesťanství nepřestává zmítat v krvavých konfliktech, v poslední době dokonce světových rozměrů.

Bible tedy rozhodně není knihou, na kterou si hraje. Snaží se působit jako jediné autoritativní poselství přímo do Boha. A vyzývat k  diskriminaci všech ostatních inspirovaných aktivit a svatých spisů. Což je samo o sobě dost okultní. Kdokoliv o sobě tvrdí, že má patent na pravdu, by měl vzbudit krajní podezření.

Zdroje:

Textová analýza Bible - Starý a Nový zákon.

George Robinson. Essential Judaism: Updated Edition: A Complete Guide to Beliefs, Customs & Rituals. 2016. Atria Books.

John Barton. A History of the Bible. 2020. Penguin Books.