Hlavní obsah

Katolická církev je tak 200 let pozadu

Foto: Elio Pallard, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Tak prohlásil katolický kardinál Martini.

Článek

Chtěl tím vyjádřit, že s církví se už nedá v moderní době počítat. Dá nebo nedá?

Církev tradice

Církev se řídí tradicí a tradice, to je papež. Co řekne on, je svaté, neboť zde máme institut papežské neomylnosti. Když papež zrušil latinskou mši pro obecný lid, muselo se to respektovat. Když papež řekl, ať se kněží oblékají, lidově řečeno, jako klauni, tak se to taky muselo vzít vážně.

Někdo prostě miluje tradici. Ale tradice může být zdravá a taky nesmyslná. Asi jako tradice, kdy zenového učitele rušila kočka u vyučování. Tak ji uvázali. I mnoho let po smrti onoho zenového učitele uvazovali na stejném místě při vyučování kočku. Když nebyla, nějakou sehnali. Proč? Kvůli tradici. Tradice může být taky pěkně hloupá. Opakovat něco, co mělo účel a smysl, který to ale dávno ztratilo a už to jen překáží, je přesně ten typ tradice, na kterou je potřeba dát si pozor.

Církev se nachází ve schizofrenní situaci. Církevní sdružení jako jsou Kněžské bratrstvo svatého Pia X. jsou církví rušeny a jejich členové exkomunikováni, včetně statisíců jejich příznivců. Důvod? Přílišné lpění na tradici.

Rozvod nikdy a když, tak přijdeš o smíření

V katolické církvi se modernizuje leccos. Po druhém vatikánském koncilu byly dokonce vytvořeny komise na přezkoumávání pravosti svatých, které církev uctívala po staletí. Ale jedno zůstalo.

Pokud se za jistých okolností sezdáte s druhým člověkem, máte to navěky. Dokud jeden z vás nezemře. Důsledky toho jsou v katolické církvi následující. Pokud se s vámi partner rozvede a vy si vezmete někoho jiného, sestáváte podle katolické tradice ve stavu hříchu a nesmíte se podílet na eucharistii, což je pro katolíky asi podobné jako u protestantů situace, kdyby vám někdo zabavil Bibli. Dokonce ani nemohou ke zpovědi. Není to absurdní? Nepochybně ano!

Podobných příkladů je celá řada.

Celibát: odtrženost od každodenní reality

Řada problémů v církvi spočívá právě ve striktním pravidle proti ženitbě. Kněží jsou muži, a tito muži jsou často frustrovaní. Kážou o manželství, o rodinném životě, kážou vodu, ale pijí víno. Normálnímu životu vůbec nerozumí.

Účel tohoto nařízení měl původně kněží doslova chránit před rodinou, aby jim nepřekážela v plnění jeho církevních povinností. Církev se má ale především zabývat záležitostmi duchovními, a jak na ně mohou mít kněží dost duševního prostoru, když dnes a denně bojují s vlastními démony, které jim přináší celibát?

Tímto se církev ocitá naprosto mimo realitu. Nemluvě o četných pedofilních kauzách, nebo o případech, kdy nějaký kněz „ujede“ a pořídí si milenku. Takových je víc, než se jich dostane na světlo.

Zatímco v pravoslavné církvi jsou kněží připraveni se ženit, v katolické je to nemožné (tedy přesněji řečeno v římskokatolické, protože v řeckokatolické církvi je to jinak). Lze tedy pochybovat o motivu jako je majetek i o tom, že musí být připraveni ke službě. Je snad pravoslavný kněz méně připraven ke službě lidem? Spíše více než ten katolický, vzhledem k jeho zkušenostem.

Církevní developeři

V současnosti stát neustále přispívá na aktivity církve. Do budoucna, od roku 2030 se počítá s tím, že církev se bude živit sama. Za tímto účelem si koupila rozsáhlé bytové komplexy, které pronajímá. Stala se tak sama developerem.

Tento zvláštní stav, kdy církev podniká místo toho, aby se věnovala duchovní službě, taky nedává úplně smysl.

Kněží došli

Katolické církvi chybí hlavně to nejpodstatnější - její samotný management. Dělat kněze se už dnes nikdo nehrne. Zvlášť, když jede podle příručky, která vypadá jako ze středověku.

Katolický kněz Marek Orko Vácha varuje, že přijde den, kdy v kostele nebude žádný kněz. Ale to je snad méně podstatné než fakt, že hlavně nebudou žádní věřící, kteří by do kostela chtěli jít.

Církev se ve svém stavu podobá nemocnému na smrt, který by měl přijmout poslední pomazání a aspoň důstojně odejít. Místo toho se předvádí, jak je plná síly - sestávající celá na hadičkách jako na áru.

Přitom je očividně v posledním tažení. Budu rád, když alespoň nebude na ty, kteří jsou schopni pojmenovat její smutnou realitu pravými jmény, zbytečně žehrat. Už dost na tom, že tu po jejím tisíciletém působení bude muset někdo uklidit.

Zdroje:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/katolicka-cirkev-je-zastarala-rekl-kardinal-martini-kratce-pred-smrti_201209011901_epres

https://www.pastorace.cz/tematicke-texty/7-rozvedeni-kteri-uzavreli-druhe-manzelstvi

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/prazske-arcibiskupstvi-prevzalo-57-novych-bytu-vydelek-ma-jit-na-platy-knezi-a_2603260802_vsl

https://proboha.cz/magazin/vira/krestanstvi-cirkev/marekorkovacha/2025/06/prijde-den-kdy-v-kostele-nebude-knez-co-potom-udelame-a-co-udelame-uz-dnes/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz