Byl Ježíš vzkříšen z mrtvých?

Záleží na tom, koho se zeptáte. Věřící vám odpoví, že dozajista vzkříšen byl. Ateista často nevěří ani v to, že Ježíš existoval. Většina historiků se však shoduje na tom, že Ježíš jako historická postava opravdu byl. Co však jeho vzkříšení?

Věda nemá žádné prostředky, jak by mohla potvrdit Ježíšovo vzkříšení. Je třeba narovinu říci: nemůže ho ani vyvrátit. Věda je totiž postavena na jiném paradigmatu: opakovaném ději a experimentu. Není schopna se zabývat vzácnými úkazy a ději, singularitami, které se neopakují a stávají se jen jednou za historii. Toť k jejím možnostem posoudit Kristovo vzkříšení.

Evangelia jsou poměrně brzká svědectví o Ježíšově životě. Říkám raná, protože v kontextu starověkého historie se jedná o výpovědi několik desítek let po Ježíšově smrti prostřednictvím lidí, kteří tvrdí, že znali lidi, kteří Ježíše zažili.

Tvrzení, že je psali ti, kteří Ježíše znali osobně, zní sice romanticky, ale nebylo dosud s jistotou potvrzeno. Každopádně je to výpověď těch, kteří byli přesvědčeni, že to celé se opravdu odehrálo - , že Ježíš žil a zemřel pro svět.

O prvních křesťanech je známo, že neváhali za své přesvědčení zemřít. Jak apoštol Pavel, jehož spisy časově předcházejí evangelia, poznamenal: pokud Ježíš opravdu nebyl vzkříšen, můžeme to lidově řečeno „zabalit“.

Zbývá tedy otázka, kdyby Ježíšovi učedníci pouze předstírali Ježíšovo vzkříšení: Co by z toho měli? Když jeho následovníci šířili svědectví o Ježíšově vzkříšení, zažívali přitom výsměch a utrpení a hrozila jim smrt. Vystavovali by se takovému nebezpečí kvůli očividné lži? Svědectví podali nejdřív v Jeruzalémě, přímo před svými protivníky, kteří byli připraveni využít jakoukoli záminku k tomu, aby proti nim zasáhli.

Nikde v historických záznamech neexistuje žádný argument proti křesťanům vznesený jejich protivníkem, který je postaven na tom, že křesťané lžou ohledně Ježíšova vzkříšení. To je z hlediska historiografie poměrně zajímavá skutečnost.

Existuje totiž řada útočných polemik proti křesťanskému společenství sepsaná na konci 1. a v začátku 2. století, a žádná z nich neobsahuje argument proti Ježíšově vzkříšení.

Zdá se, že i jejich protivníci brali vzkříšení jako pouhý fakt. Ostatně byli zvyklí na ledacos, v jejich době se bohové procházeli po římských ulicích jako smrtelníci a naopak. Takže proč se strefovat do křesťanů proto, že tvrdí, že Ježíš byl vzkříšen? To by z pohledů pohanů bylo jaksi nevkusné. A navíc, hlavní argument proti nim, byl naopak, že jsou křesťané ateisté. Neuctívali totiž žádné bohy.

Řada intelektuálně zaměřených lidí se v historii i dnes zaměřila na zkoumání biblické zprávy a sami pro sebe si udělali závěr, že Ježíšovu vzkříšení lze věřit. Používám slovo - věřit. Protože právě víra obsahuje potencialitu, kterou vám pouhá fakta nedají.

C.S.Lewis, slavný knižní autor a historický vědec se k tématu vyjádřil lakonicky.

Pro něj bylo Ježíšovo vzkříšení naprosto centrální myšlenkou křesťanství. Bez něj by vůbec nedávalo smysl.

Simon Greenleaf, slavný americký právník tvrdil, že vytrvalé svědectví učedníků tváří v tvář pronásledování poskytuje „neomylný důkaz“ vzkříšení.

Dr. William Lane Craig, americký filozof a křesťan definoval vzkříšení jako „ústřední historickou událost, na které je křesťanství založeno.“

Britský filozof a lingvista Ludwig Wittgenstein poznamenal, že víra ve vzkříšení se zabývá potřebami duše spíše než spekulativním rozumem.

Jak jsme si ukázali, záleží na perspektivě vidění světa, buď možnost Ježíšova vzkříšení apriori zavrhnete, nebo jste k této alternativě otevření.

Ti, kteří vzkříšení akceptují jako historický fakt zároveň jedním dechem dodávají, že bez tohoto finálního Kristova triumfu by křesťanství vůbec nedávalo smysl.

Zdroje:

Pro argumentaci současných křesťanských apologetů:

Gary R. Habermas. Ancient Evidence for the Life of Christ. 1988. College Press Publishing.

Richard Riss. The Evidence for the Resurrection of Jesus Christ. 1977. Bethany Fellowship.