Článek
Svědkové Jehovovi se staví do stejné pozice jako raní křesťané. Evangelizují podobně jako oni. Nezapojují se do politiky stejně jako oni. Nevěří v nauku o Trojici rovněž jako oni. Přesto však stojí na okraji dnešního křesťanského spektra. Proč?
Trojice versus Bůh a jeho Syn
Pro Svědky má Ježíš jen jednu tvář, ne tři
Svědkové Jehovovi by se nemohli ucházet o členství ve Světové radě (křesťanských) církví už jen z důvodu, že nevěří v Trojici. Pro ně je Ježíš Kristus Boží Syn, nikoliv naroveň Bohu.
Svědkové se v tomto ohledu odvolávají na prvotní zvěst v Novém zákoně, kde nauka o Trojici nebyla dosud vyprofilována. K tomu došlo až v třetím a čtvrtém století našeho letopočtu. Svědkové se tedy dají považovat za protokřesťany, neboť věří naukám, které byly v oběhu na začátku křesťanství.
Nebe, peklo, ráj
Russell byl inovativní a odvážný myslitel
U Svědků Jehovových se jedná ještě o jednu výraznou specialitu. Narozdíl od jiných současných křesťanů věří, že jen část z nich půjde po smrti do nebe. To však neznamená, že ti ostatní budou trpět pekelná muka.
Naopak, Svědkové již na počátku své teologické práce zrušili peklo. O pastoru Charlesi Tazi Russellovi se říkalo, že namířil svou hadici na peklo a uhasil jej. Peklo je pro Svědky mimobiblický koncept. Nevěří ani v nesmrtelnou duši, jen ve vzkříšení.
Pro jedny to bude vzkříšení do nebe v jiném duchovním těle a pro druhé ve hmotném těle do pozemského ráje.
Svědkové se chystají na Boží zásah do pozemského dění - zvaný Armageddon - a ten mají přežít lidé, kteří poslouchají jejich učení. Ti pak společně s nimi mají vybudovat ráj.
Neúčast v politickém dění
Narozdíl od jiných křesťanských církví, jsou Svědkové Jehovovi přísně apolitičtí. Stěží byste narazili na Svědka - politika. Svědkové nepůsobí v žádných veřejných politických funkcích.
Odvolávají se na to, že podle Ježíše by neměli být částí světa. Co to znamená? Césarovy věci dávají Césarovi - daně platí, zákony dodržují, ale nechtějí být součástí politických struktur.
Věří, že svět je zkažený a čeká jej zničení.
Postoj k jiným náboženstvím
Svědkové Jehovovi jsou tolerantní k jiným náboženským skupinám ve smyslu, že „tolerují“ jejich existenci. Neútočí vulgárně na názory druhých.
Na druhou stranu věří, že ostatní náboženství jsou součástí biblického obrazu „Velkého Babylóna“, systému nauk, který je Bohem odsouzen k zániku.
Náboženské svátky: jenom jeden
Svědkové znají jen jeden svátek - židovský pesach
Narozdíl od jiných křesťanských církví Svědkové Jehovovi neslaví ani Vánoce ani Velikonoce ani narozeniny či jmenné svátky. Argumentují tím, že Vánoce i Velikonoce jsou pohanskými svátky, které jsou v Bibli implicitně zakázány. Stejně tak jako narozeniny, o nichž se v Bibli píše jen v souvislosti s pohany.
Jedinou náboženskou slavnost, kterou Svědkové Jehovovi dodržují je: Pesach. Slavnost na památku Ježíšovy smrti. Každoročně vychází její termín na 14. Nissana, jehož termín je v evropském kalendáři plovoucí.
V rámci Památné slavnosti se sejdou všichni Svědkové Jehovovi se svými zájemci a část z nich přijímá z poháru vína a jí z nekvašeného chleba. To jsou ti, kteří patří podle svého nejlepšího svědomí mezi skupinu vyvolených nebeských králů a královen.
Ne církev, ale Organizace
Svědkové Jehovovi se nepovažují za církev, ale za organizaci. Kdokoliv se chce stát Svědkem, musí absolvovat přípravný kurz, který trvá minimálně půl roku. Spočívá ve studiu základní příručky člena - knihy Organizováni, abychom dovršili svou službu.
Na konci kurzu projde uchazeč testem. Pokud odpoví správně, může se připravit ke křtu.
Křest jen pro dospělé nebo pro vědomé
Ke křtu u Svědků dochází jen na větších shromážděních, kterým říkají sjezdy. Zpravidla jednou či dvakrát ročně
Podobně jako anabaptisté, kteří věřili, že křest nemluvněte neplatí, Svědkové křtí jen vědomé uchazeče o svou víru. Za takové považují teenagery či dospělé, ne však malé děti a už vůbec ne batolata jako katolická církev.
Nejsou hnání primordiální psychózou, jako katolíci, co by se stalo člověku nepokřtěnému, když zemře bez křtu. Podle jejich teologie ti, kteří zemřou v nevědomosti, budou vzkříšení a dostanou další životní šanci.
Krev jen pro spásu, ne pro záchranu života
Svědkové Jehovovi počátkem 50. let přišli s teorií, že krevní transfuze jsou Biblí zakázány. Jediná krev, která zachraňuje, je ta Kristova. Dnešní Svědkové však přijímají pro transfuzi některé části krve, nikdy však celou.
Toto kontroverzní učení Svědky stálo životy některých členů, jejichž přesný počet není znám, a také jejich pověst.
Kázání nejen z kazatelny
Častěji než dům od domu jsou Svědkové viděni u svých „stánků“
Narozdíl od kněží a jáhnů katolické církve nebo pastorů protestantských církví mají všichni Svědkové Jehovovi kazatelskou povinnost.
Projevuje se to jejich veřejnou propagační činností - dům od domu či u stánku s časopisy. Také káží z „kazatelny“, muži při proslovech a ženy při simulovaném rozhovoru s nevěřícími na pódiu.
Kdo se neúčastní kázání, je považován pouze za pasivního člena, a takové Svědkové neradi vidí. Pro jejich kazatelskou službu se inspirují na každotýdenním shromáždění a školení rétoriky.
Rozdíly, kterými se Svědkové Jehovovi liší od jiných křesťanů, působí diametrálně a není divu, že nejsou považováni svými „jinými“ křesťanskými bratry za „příbuzenstvo“ se stejným rodokmenem či stejné krevní skupiny.
Zdroje:
Jehovah's Witnesses—Proclaimers of God's Kingdom. 1991. Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania.
Organized to Do Jehovah's Will. 1990. Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania.
