Jak by vypadal svět bez náboženství

V jednom z dílů populárního seriálu Akta X si hlavní postava přála, aby ve světě nastal klid. Džin mu přání splnil, ale. Agent Fox Mulder se probudil do světa, kde nenarazil ani na jednoho živáčka. Zbyl tam sám, samojediný, odkázaný sám na sebe. Takhle si to asi Mulder nepředstavoval.

Poučení? Některá přání přináší netušené dopady. Přáli jste si někdy, aby ze světa zmizelo veškeré náboženství a konečně nastal klid a mír? Tak zřejmě netušíte, jak by to dopadlo.

Jak jednou někdo poznamenal v jiné souvislosti, i kdyby Bůh nebyl, museli by si ho lidé vymyslet. Náboženská víra je součástí genetického kódu lidstva. Neexistuje kultura ani národ, který by neměl svá náboženská vyznání, náboženské rituály a potřeby.

Dnes se náboženské ambice přenesly do vědy a informatiky, nicméně pořád tam existují. I v obyčejné počítačové hře se běžně kalkuluje s tím, že lidé mají k určitým atributům posvátnou úctu. Představit si svět bez náboženských projevů je podobné přání agenta Muldera.

Co myslíte, že by z těch lidí kolem vás asi zbylo? Bezohledné bytosti, které by chodily jako zombie, nevšímaje si žádného posvátného aspektu života. Prostě prázdné schránky bez ladu a skladu. To byste rádi?

Pokud mi nevěříte, vězte, že jsou na světě místa, kde něco takového již probíhá. Konkrétně se jedná o nechtěný sociální experiment na několika milionech Severokorejců. Ti nesmí věřit žádnému náboženství. Když se podíváte, jak vypadají, působí jako opravdové prázdné schránky z nějakého hororu. Pohybují se bez radosti a s předstíraným nadšením ze života. Žijí životy bez chuti a zápachu.

Stejně však nebylo možné zbavit je zcela náboženských tužeb. Právě na nich je totiž celý severokorejský režim postavený. Akorát se všechny projektují na jediného boha -vůdce korejského lidu. Takovému sociálnímu experimentu se nepřiblížili ani Sověti. V rámci fungování několika dekád tvrdé linie Sovětského svazu jste mohli pocítit jistý zvláštní odér čistě materialistického fungování. Soudruzi páchli na sto honů životním nesmyslem a bezúčelností. Není divu, že se jejich režim postavený na Marxově předpokladu nadbytečnosti náboženství musel zhroutit.

Zkuste si to představit. Věřící by se neměli kde scházet. Každý represivní režim se vždy snažil o omezení náboženského shromažďování. A přesto to vždy vyvolalo v lidech natolik odvahy se vzepřít diktátu, že se stejně scházeli o to víc, a to na tajňačku. Vzpomeňte na doby totalitní. Církevní společenství tehdy byla zdravější než dnes.

Karl Marx považoval náboženské systémy za součásti jisté superstruktury, která je postavená na základě, ze kterého vše vychází. Když nemáte co do úst, neptáte se po náboženství, předpokládal Marx. Jenomže se šeredně mýlil. Je známo, že čím chudší země je, tím má zpravidla větší náboženské projevy.

Naopak v západních zemích, kde lidé překypují luxusem a osobním pohodlím, se o náboženství zajímá málokdo. Stejně tak Abraham Maslow, který stanovil pyramidu potřeb a do špičky usadil duchovno, se jednoduše sekl. Kdyby to vše, co sociolog Marx a psycholog Maslow vymysleli, byla pravda, nebyla by Indie, jedna z nejchudších rozvinutých zemí na světě, plná bohů a náboženských rituálů, nemyslíte?

Celkově vzato, nepotěším vás, milí ateisté, umírnění či militantní. Vaše zbožné přání, aby se svět zbavil náboženských projevů, je nerealizovatelné. Takového džina, který by vám jej splnil, můžete hledat v lampárně na vlakovém nádraží. Nenajdete ho. Navíc, vy si ostatně taky hodně věříte, viďte?

Zdroje:

Markéta Doležalová. Církev za totality - lidé a místa. 2016. Ústav pro studium totalitních režimů.

Walter Kolarz. Religion in Soviet Union. 1961. St. Martin's Press.