Článek
Na Jana Křtitele křesťané často zapomínají. Přitom to byl právě on, kdo samotného Ježíše pokřtil. Jeho zasvěcení bylo pro Kristův život a učení nejspíše osudové a zásadní.
Obrazně řečeno: Jan byl Ježíšův mentor. Po jeho vzoru se před začátkem své činnosti Ježíš uchyluje do pustiny. Narozdíl od Jana, který zde žil trvale, Ježíš tak učiní na pouhých 40 dní.
Jan Křtitel - svatý v pustině
V řece Jordán Jan Křitel křtil své následovníky. Dodnes je tato tradice zachovávána
Jan Křtitel pocházel z významnější rodiny než Ježíš. Ježíš měl otce Josefa, povoláním tesaře, Jan měl otce Zachariáše, kněze v jeruzalémském chrámě. Z tohoto pohledu měl ideální podmínky pro duchovní kariéru.
Byl jedním z pouhých tří lidí v celé Bibli, o kterých se píše, že byli Nazirejci. Takto se nazývali židovští zasvěcenci Bohu. Jednalo se o zvláštní náboženský řád lidí, kteří zpravidla žili uprostřed společnosti, akorát s většími náboženskými závazky, než měli ti ostatní.
Jan žil rovnou v pustině, narozdíl od Ježíše nemusel nikam chodit a shánět si následovníky. Očividně měl větší charisma než Ježíš, působil na ostatní jako magnet a jeho učedníci k němu chodili sami. Nakonec k němu takto přišel i samotný Ježíš. A je možné, že Ježíš svého předchůdce tak trochu napodoboval.
O Janu Křtiteli máme v evangeliích jen povšechné a kusé zprávy, nepochybně proto, aby Ježíše nezastínil. Co z Ježíšových kázání a diskurzů bylo Janovo? Víme, že Ježíš Janovi naslouchal, ne naopak, to je vše, co je známo.
Jan Křtitel - skutečný prorok a mravní vzor
Stylizovaný Jan Křtitel
Narozdíl od Ježíše neměl Jan Křtitel megalomanské ambice. Ježíš totiž svou smrt, kterou plánoval a na kterou se připravoval, popsal jako oběť pro celé lidstvo. Předpokládám, že o jeho smrt řada lidí, včetně mě, opravdu nestála.
Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší než Jan Křtitel; avšak i ten nejmenší v království nebeském je větší nežli on.
Jan Křtitel nechtěl zemřít, ani za nikoho dávat hlavu na špalek. Byl však velkým morálním prorokem, a tak doplatil na to, že kritizoval krále Heroda a jeho životní styl. Naopak o Ježíšovi se říkalo, že jí a pije s hříšníky. Provozoval bezstarostný styl vagabunda putujícího všude, kde se mu zachtělo. Mohl si to dovolit. Pro svou posluhu měl k dispozici i řadu služebnic - žen, které mu vařily a obstarávaly mu věci denní potřeby.
To Jan žil opravdu tak, jak Ježíš učil a sám nežil: nestaral se o příští den. Ježíš naopak měl kasičku, o kterou se staral Jidáš, do které očividně lidé hodně přispívali. O jeho roucho totiž po smrti metali jiní los. Tak vzácné bylo. Ježíš tedy očividně asketický život nežil a o hlubším duchovním životě měl jen mlhavou představu. O to víc si věřil.
Dokonce údajně samotný Jan nakonec uvěřil, že bude Ježíš jeho nástupcem. Bohužel se tak stalo, a to brzy poté, co jej Ježíš navštívil. Že by intriky jeho učedníků či sympatizantů z konkurenčního tábora? Kdoví.
Mandejci: ctitelé Jana Křtitele
Mandejci považují Jana Křtitele za svého duchovního učitele. Nejvíc jich je v Iráku a Íránu
Ježíš po sobě zanechal své učedníky, kteří jej začali uctívat jako Boha. Přenesl na ně totiž nadšení pro sebe sama. Nejprve však museli být zajištěni lidé, kteří pro hnutí vybudovali jeho pevnou základnu. A tak se z původně zavilého nepřítele hnutí - Saula z Tarsu - stává Pavel, po setkání s „bludným“ zjevením Ježíše Krista. Přízrak, který potká, mu namluví, že pronásledování křesťanů nebyl dobrý nápad. A Pavel, věren svému židovskému naprogramování - potřebě zachránit všechny národy - vloží veškerou svou horlivost, původně investovanou do pronásledování křesťanů, do jejich propagace.
A křesťanství je na světě. Jako církev - jako organizační struktura. Dnes již velmi stará struktura. I Jan Křtitel měl své následovníky, a ti se kupodivu nestali fanoušky Ježíše. Spíše naopak. Dodnes existuje náboženské hnutí Mandejců, kteří ctí Jana Křtitele a zavile nesnáší Ježíše Krista. Neboť Janovi podle nich Ježíš vyfoukl místo, které Janu Křtiteli právem náleželo. Místo nejvyššího duchovního učitele.
Templáři: přišli o hlavu kvůli hlavě Jana Křtitele?
Vizuální rekonstrukce templářského rytíře. Rytíř skládal slib chudoby, oproti tomu byl součástí nejbohatšího řádu. Cui bono?
Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu, to je oficiální jméno rytířů templářů. Víme, jaký byl jejich příběh. Zpočátku úspěšný. Postavený na rabování bohatství Svaté země. Pak následoval rozvoj jejich bankovnictví a developerství. Templáři se, ač sami chudí jako kostelní myš, stali nejbohatším řádem a vůbec největší náboženskou řádovou korporací na světě.
Pak přišel strmý pád. Obvinění z kacířství, upálení hlavních představitelů řádu a přerozdělení jeho majetků dalším katolickým rytířským řádům, jako byli Johanité a Němečtí rytíři.
Jedno z obvinění, ať už fiktivních nebo ne, bylo, že uctívají hlavu Bafometa. Tím byl nejspíše míněn buď rovnou ďábel či Mohamed. Pravdou je, že templáři vlastnili relikvii vousaté lidské hlavy. Nikdy se ovšem nenašla.
Spekuluje se, že by to mohla být hlava Jana Křtitele. Vzhledem k tomu, že byli templáři hledači a sběratelé magických předmětů, bylo by to možné. Taková relikvie jako je Janova hlava - symbol charismatu a zdroje inspirace pro Ježíšovu cestu nahoru, by nepochybně byla cennější než samotné Turínské plátno.
Ať tak či onak, jisté je jedno: templáři měli jako své původní centrum Palestinu a milovali svaté relikvie. Jan byl na tomto území pohřben. Zbytek jsou pouze spekulativní dohady.
Je nepochybné, že by si Jan Křtitel zasloužil daleko větší historické pozornosti, než jí dostal bylo dosud. Byl nakonec zastíněn propagandistickými křesťanskými spisy, které z něj udělaly pouhého Ježíšova podporovatele.
Nejspíše byl Jan Křtitel samotným iniciátorem Ježíšovy duchovní kariéry a jeho úspěchu.
Zdroje:
Bible.
Josephine Wilkinson. John the Baptist. 2022. Amberley Publishing.
