Hlavní obsah

Kde byla Sámova říše? A byl Sámo Žid Samuel?

Foto: Palickap, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Sámova podobizna v Dubňanech

Příliš mnoho otazníků a tak málo odpovědí. Nebo možná až moc variant na výběr.

Článek

Sámo je dnešními historiky prezentován jako francký kupec. Najistotu. Zvláštní věc, francký kupec, který se ujal Slovanů a ještě se spolu s nimi podle historických záznamů vysmíval samotným Frankům? Trochu zvláštní představa, nemyslíte?

Sámo jako Frank? Námitky historického „rasismu“

Foto: Bibliothèque Nationale de France., Public domain, via Wikimedia Commons

Stránka z Fredegarovy kroniky

I když se dnes někteří historici snaží vidět kořeny nacionalismu v 19. století, etnické odlišnosti a rodová hrdost či pýcha, to byly hodnoty, ze kterých vycházely historicky lidské komunity odedávna. Představa, že by se nějaký Frank spojil spolu se Slovany proti Frankům, je z hlediska pravděpodobnosti takové konstelace historické sci-fi.

Rodové rozdíly jednoznačně bránily tomu, aby došlo k podobným zvláštním spojením. O Sámovi se zmiňuje Fredegarova kronika a popisuje, jak odmítl a urazil poselstvo franckého krále Dagoberta I. Sámo podle Fredegara řekl, že on a jeho lid budou přátelé Franků, pokud král projeví dobrou vůli.

Nacož řekl francký posel, že přátelství se se psy neuzavírá. Sámo údajně reagoval: Pokud jste vy Boží sluhové a my Boží psi, pak nám dovolte, abyste byli roztrháni našimi zuby. Vyjadřoval by se tak francký kupec? Je vidno, že se nestačí vyznat v historii, ale i v historické psychologii.

U Fredegarovy kroniky není ani jisté, kdo ji napsal. Údajně pochází ze 7. století a jako autora Fredegara určují až v 16. století dva humanističtí autoři. Takže byl to vůbec Frank? A byla opravdu sepsána v 7.století? Kdo ví? Jednoznačně seriózní zdroj historických informací to rozhodně není.

Podívejme se na další teorii Sámova původu, která není bez podkladu.

Sámo „dřel“ jako Bulhar?

Foto: Dimitar Atanasov Gyudjenov (1891 - 1979), Public domain, via Wikimedia Commons

Umělecké ztvárnění prabulharského vládce Kubrata, údajného otce „českého“ Sáma

Židovský historik, profesor Alexander Fried se zastává teorie, že Sámo byl Bulhar. Vychází ze záznamů o historii Bulharska. Zde se v 7. století nachází panovník Kubrat, jehož jeden syn se jmenoval Sámo.

Ve Fredegarově kronice je Sámo uveden jako Frank, zatímco „Spis o obrácení Bavorů a Karantánců“ ho označuje za Slovana. Podstatná otázka je, proč by měl mít Frank motivaci osvobodit Slovany od Avarů. Jedině někdo z asijské dynastie, kdo měl s Avary nevyřízené účty by, to měl důvod dělat. A že byl kupec? Dovedete si přestavit bojového kupce, který řídí bitvy?

Sámo jako Žid?

Kupec mohl být Žid. Židé se odjakživa v Evropě zabývali obchodem. A tak s touto teorií přišel český právník a spisovatel židovského původu - Lev Brod (1905-1988), který pravidelně publikoval své poznatky v židovském věstníku.

Jeho argumentace měla tři hlavní důkazové linie - Sámo, to je dozajista zkrácená podoba hebrejského jména Samuel. Časově zpráva ve Fredegarově kronice souvisí s vyhnáním Židů ze strany krále Dagoberta. Logicky by to navazovalo na důvod, proč se rozhovor mezi vyslanci franckého krále a Sámem odehrál tak, jak odehrál.

Za třetí měl podle kroniky Sámo mnoho manželek, což odpovídalo židovským starozákonním zvykům.

Kde byla Sámova říše?

Foto: Waterways_of_SE_Central_Europe.svg: Kmiki87 / derivative work: Bostjan46, Public domain, via Wikimedia Commons

Jedna z možných variant umístění Sámovy říše

Skutečná Sámova identita asi nikdy neprostoupí mlhou času až k nám. Nemáme dost indicií na to, abychom ji s jistotou rozklíčovali. Pozoruhodný je fakt, že zhruba ve stejné době, jako vzniká takzvaný Sámův svaz, rodí se na Arabském poloostrově islám a počíná jeho expanze.

Že by první „český“ protostátní útvar tedy nějak paralelně souvisel s děním v Orientu? Nebo ovlivnila vznik obou zmíněných útvarů jedna a tatáž atmosféra ve světě? Nebo se jedná o čirou náhodu?

Byla Sámova říše opravdu česká? Předně existují názory, které opravdu kladou centrum Sámovy říše do Čech. Historik Pavel Choc tvrdí, že Sámo těžko mohl umístit své sídlo k Vídni nebo na jih Moravy v dosahu útoku Avarů a vyslovil úvahu, že oním centrem musela tedy být budoucí Praha, respektive některé z jejích hradišť, nejspíš Šárka nebo Butovice. Pokud sem Sámo opravdu dorazil při svém putování z francké říše, dávalo by to smysl.

Jiní badatelé jsou naopak přesvědčeni, že centrum Sámovy říše leželo západně od Čech na německém území, které bylo od 6. století osídleno Slovany. Byli zde nejdál od Avarů a existovala tak větší pravděpodobnost, že se dostanou se z jejich područí.

Zatímco archeolog Zdeněk Klanica, který se věnoval výzkumům v Mikulčicích, hlásá, že Sámova říše se rozkládala na sever od Beskyd, Krkonoš a Krušných hor. Nepřímým dokladem prý pro to je, že právě zde „došlo nejdříve ke konsolidaci slovanských hradisek a patrně i celé společnosti“.

V zásadě nám archeologie v této otázce moc nepomůže. Spíše pomůže vyloučit, kde určitě Sámova říše nebyla. Kronikář Fredegar místo říše nijak neupřesňuje. Badatelé Michal LutovskýNaďa Profantová ve své monografii naopak centrum říše umísťují do centra jižní a střední Moravy. S tím, že zasahovalo až do severní Moravy a části rakouského Podunají.

Každý pracuje s jinou teorií a zdá se, že nezanedbatelnou roli hrají regionální předsudky. A koneckonců proč ne. Historie není o nic méně subjektivní, než současnost. A i v té je složité se vyznat.

Kde vlastně Sámova říše byla a proč by měl Sámo nějak hrdinně vyprostil Slovany z područí Avarů? Pokud budeme uvažovat v místních intencích, lze si docela dobře představit, že je osvobodil tak nějak počesku, a to tak, že se ujal těch Slovanů, kteří byli od avarského mocenského centra nejdál.

Židé byli na dnešním českém území odpradávna, takže ani hypotéza, že byl Sámo Žid, není úplně přitažená za vlasy.

Ať je tomu jakkoliv, Sámo nejspíš existoval jako jedinec, který stál Fredegarovi za zmínku. A to je to nejdůležitější a nejjistější, co si o něm můžeme zapamatovat.

Zdroje:

Michal Lutovský. Naďa Profantová. Sámova říše. 1995. Academia.

Zdeněk Klanica. Počátky slovanského osídlení našich zemí. 1986. Academia.

Pavel Choc. Sámova říše a její zápasy. 1957. Historie a vojenství.

„Bulharskou perspektivu“ ohledně Sámova původu prezentuje „Rabbi“ Alexander Fried:

Sámo se dostal i do oblasti politické diplomacie:

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/zaoralej-izrael-navsteva-samo-kupec-zid.A141105_115054_zahranicni_aha

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz