Článek
Asi každý zná komix Asterix a Obelix. Pojednává o životě jedné keltské vesnice. Její obyvatelé až na místního druida moc rozumu nepobrali. Když se však dostanou do úzkých, mohou se spolehnout na kouzelný likér. A tak zázrakem porážejí jednoho Římana za druhým. Skutečný keltský příběh ale nebyl tak poetický a rozhodně nijak zázračný.
Kelti ve střední Evropě po sobě nezanechali žádné písemné záznamy ani dokonce žádné předchůdce dnešních komixů - runové značky - symboly, které používali jejich generační následníci Germáni.
Nalezená obřadní místa, případně keltské náboženské kulty byly spíše rudimentární a zůstaly v primitivní podobě. Nízká forma náboženského projevu zpravidla značí prachbídnou míru sociability a civilizovanosti určité kultury.
Nemáme nic z historických písemných záznamů, takže jsme zcela odkázáni na interpretace pocházející z archeologických záznamů té doby.
Archeologie je takový němý svědek času, a jaké že vydal svědectví?
Keltové a organizace společnosti: nic moc
Model keltského oppida v Německu. Už tehdy podle pravítka. Ta česká byla spíše malá a vyzařovala ustrašenost místních Keltů
Kdyby se dnes organizoval svět podle českých Keltů, asi by z něj nezbyl kámen na kameni. Vytvářeli totiž vysoce specializovaná hradiště - oppida a zde se zaměřovali vždy na jednu část práce, která byla potřeba k vytvoření daného výrobku. Když se oppidum rozpadlo - mělo to dominový efekt na ty ostatní. Podobně se tak stalo za covidu - kdy se rozpadl celosvětový dodavatelský řetězec. Zřejmě něco z keltské omezenosti ve světě stále žije.
Kdyby byly dnešní univerzity dělány podle Keltů - studovala by se jen metalurgie, výroba keramiky a podobné technické profese. K této společenské tragédii ovšem svět postupně dospívá. Preferují se specializované obory, ze kterých vychází odborníci, kteří vědí vše o muším křídle, ale nic o mouše, natož o něčem dalším. Zastírá se to frázemi, že to jinak nešlo, protože svět je už dnes příliš složitý a ví se toho až příliš moc na jeden malý lidský mozek. Přitom renesanční osobnosti jsou schopny vstřebat téměř vše na ploše jednoho mozku. To keltské období bylo spíše poznamenáno úzkoprským technicismem než integrováním různých oblastí poznání.
Jedna z příčin rozpadu keltské civilizace v Čechách byl právě její fachidiotismus. To prosím není nadávka, nýbrž odborný německý termín bez českého ekvivalentu, určený pro vyjádření úzké vědecké či technické profilace.
Když se Germáni hnali přes Čechy, stačilo rozbít jedno oppidum a všechna ostatní popadala jako hrušky. Tak máte rozluštěno tajemství, na které dosud většinoví vědci nepřišli. Stále bádají nad tím, jak je možné, že tady po Keltech nezbylo ani památky - samozřejmě symbolicky od doby, kdy přišli Germáni charakterizovaní svými žárovými hroby od roku 40 př. n. l.
Nuže, titíž vědečtí pracovníci, kteří zkoumají příčinu tohoto mystéria, jsou povětšinou úzkoprofilově zaměření, dát si dohromady zprávy z hrobů s historickými záznamy ještě nic neznamená. Musíte vlastnit integrální myšlení, které chybělo Keltům a chybí i řadě dnešních vědeckých přístupů.
Ti, kteří měli málo nebo nic a ti, kteří měli až moc: tajemství keltských hrobů
Náčelnický hrob v Německu
Z keltských hrobů na českém území navíc vyplývá, že existovaly de facto jen dvě skupiny Keltů. Ti, keří měli hodně, až příliš moc, a ti, kteří neměli skoro nic. Takže v podstatě takový vzor, který tu v české kotlině panuje již po tisíciletí.
Jedni Kelti hrabali a hrabali na svou stranu co nejvíce, a druzí trpěli jejich hamižností.
Je pochopitelné, že za těchto okolností jsou zvěsti o keltské rovnoprávnosti marné jako loňský sníh. Nebo jako saharský písek padající na zasněženou šumavskou krajinu. Ano, u Keltů sice ženy měly své možnosti, ale pokud budeme mluvit o sociální stratifikaci, společnost byla elitářská a jasně se rozdělovala na bohaté a chudé.
Kelti namačkaní jako sardinky v tomatě
Překvapivá je koncentrace Keltů na českém a zčásti na moravském území. Byla opravdu vysoká. Především ve 4. a 3. století př. n. l. Velké počty Keltů se koncentrovaly v prostoru mezi městy Teplice a Most či na Kolínsku.
Ač byli Kelti řazeni v různých kmenech, ti čeští nebo ti, kteří na české území přišli, byli poněkud monotématičtí. Dle archeologických nálezů byli na jedno brdo především Kelti na území Prahy, v severní polovině Čech, ale také Kelti na rovinách Moravy a v oblasti Slezska a dnešní Opavy.
Byli natolik stejní, že archeologové dokonce mluví o česko-moravsko-slezském okruhu „plochých“ pohřebišť.
Jistá mentální plochost se zde celoplošně opravdu zachovala, ergo pochází z keltských časů?
Obchod, obchod nebo odchod?
Keltské duhovky z Pasova
Víme, že značná část Keltů se z české kotliny stěhovala do Švýcarska či Francie. Někteří Bójové - což je souhrnné označení Keltů na území střední Evropy, zřejmě bojovali v Galii (dnešní Francii) proti Juliu Caesarovi.
Nejspíše to byli právě ti, kteří se nejvíce vemlouvali do jeho přízně. Caesar strávil s Kelty mnoho času, nejen bojem, ale i radou. Znesvářené keltské kmeny jej totiž často žádaly o pomoc ve smiřování. Protože samy komunikovat moc neuměly.
Caesar byl velkodušný nejen jako vojevůdce, ale pochopitelně i jako rádce a vládce a jako takový jim ochotně nabídl pomocnou ruku. Stálo ho to poměrně dost duševní energie a sil, které mu pak chyběly, když měl realisticky posuzovat vlastní situaci nastalou v římském senátu. Nakonec ho vyčerpaného zezadu zabil jeho chráněnec Brutus. A traduje se, že řekl: „I ty, Brute!“ Kdyby ale měl čas víc reflektovat, možná by spíše řekl: „Že jsem se na ty Bóje nevykašlal!“
Pokud jde o keltský obchod, nejednalo se o nějakou sofistikovanou formu výměny kulturních myšlenek, ale o prostý běh zboží. Tak, jak tomu je i dodnes, Češi vyrábějí řadu produktů pro zahraničí, ale zároveň se od nich nedá moc předpokládat nějaká sofistikovaná prezentace. Podobně u starých Keltů se našly na jejich oppidech ve Stradonicích či Závisti mince až z daleké Bretaně. Nejdále pochází ty až ze severu Afriky. Nejspíše je přivezl nějaký prostředník.
Keltové a Germáni se však spolu nesnesli, jak již jsem uvedl, sociální komunikace není silnou keltskou stránkou. Nejsou tedy známa žádná společná obydlí či místa, která by obývali Keltové a Germáni pospolu, i když v určitém období museli být v těsném kontaktu.
Keltové v Čechách a na Moravě zanechali tradici, kterou později nazýváme jako kult „českých zlatých ručiček“. Někdy doslova zlatých, protože těžení zlata je to, co zdejší Kelty drželo nad vodou. Především ty z jižních Čech.
Co se týče intelektuální výbavy, byli na tom čeští Kelti o poznání hůře. Právě neschopnost myslet v souvislostech je stála jejich civilizaci, kterou ztratili ve prospěch příchozích Germánů.
Zdroje:
Stefan Zimmer. Keltové. 2019. Vyšehrad.
Jiří Waldhauser. Keltské Čechy. 2012. Academia.
http://www.keltskehroby.cz/CeltsGUI/home.jsf
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-archeologove-nasli-u-breclavi-keltskou-studnu-40594811
