Která církev je nejbohatší?

Může vás to překvapit, ale vyznavači judaismu nepatří mezi ty nejbohatší lidi na světě. Ani se mezi nejmajetnější instituce neřadí katolická církev, od které by se dalo očekávat, že by se mohla ocitnout na první příčce jako nejzámožnější náboženská organizace.

Rozložení světového majetku vypadá podle náboženského profilu jeho vlastníků asi takto:

55% křesťanství a jeho vyznavači

5,9% islám a jeho vyznavači

3,3% hinduismus a jeho vyznavači

1,1% židovství a jeho vyznavači

Ovšem jedná se pouze o velmi hrubá data, která mají velmi nízkou vypovídací hodnotu.

Samozřejmě jsou zkreslená a daná počtem věřících určitého náboženství. Třeba v USA v některých regionech dominují svým příjmem naopak židé* a hinduisté .

Často se to také stává důvodem, proč židovství přitahuje zájem i některé nové konvertity. Ze zištných důvodů. Ne každý žid je však boháč. Všeobecné bohatství je jedním z největších mýtů o židech. Ostatně právě chasidismus vzniknul v 18. století ze židovského zoufalství a chudoby. Chtěl být revolučním hnutím, které východní Židy posune do jiné sociální a ekonomické, nejen duchovní, úrovně.

Židé rozhodně nedrží většinu světového majetku a tak jsou všechny ty konspirační teorie o židovském spiknutí a mocných židovských lobby jen plané řeči. Mají podíl 1,1% světového bohatství. Opravdu si to zapište za uši, Židé nepatří mezi ty nejzazobanější světoobčany. Peníze pro nás často byly jen jedinou možnou komunikační měnou při pobytu mezi cizími národy. Když ti ostatní opravdu nerozuměli ničemu jinému. Rozumíte?

Zajímavější téma náboženského bohatství začíná být, když si položíme otázku, která církev na světě je ekonomicky nejsilnější.

Jako ekonomicky nejsilnější jednotlivá církev se podle příjmů na prvním místě umístila Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, známá pod názvem Mormoni. její hodnota se vyčísluje na 293 miliard dolarů ve zveřejněných a oceněných investicích, nemovitostech a provozních aktivech, což z ní dělá nejbohatší jednotlivou denominaci na osobu.

Dá se říci, že mormoni nedělají nic jiného, než po celém světě shánějí data. A za data mining se zřejmě donedávna hodně platilo. Jejich praxí například je, že se křtí za mrtvé lidi - když se stanete jejich členem (nebo i když ne), udělají vám váš rodokmen a za všechny vaše příbuzné se zástupně někdo z nich pokřtí. Tak se stanou vaši předkové posmrtně jejich členy. Jsou v tom očividně nějaké čáry máry, neřkuli voodoo.

Mormoni křečkují ve velkém různé zboží a zásoby potravin a neustále se připravují na horší či přímo nejhorší časy. Jejich zakladatel byl totiž Germán Joseph Smith a očividně věřil starým pověstem o konci časů - Ragnarök neboli konec světa podle germánských pověstí byl v jeho krvi a tak církvi dal jako své finanční dědictví - hrabivost.

Politicky a kulturně mormoni de facto vlastní jeden americký stát - Utah. Jejich členové tvoří 60% obyvatelstva Utahu.

Celkové globální bohatství katolické církve se dá těžko vyčíslit kvůli rozsáhlým decentralizovaným fondům, historickému fondu a nemovitostem. Navíc katolická církev nemá „jeden“ bankovní účet. Její organizace je finančně decentralizovaná. Každá církev, dokonce i farnost v dané zemi či regionu, si jede na vlastní triko. Nejbohatší církve jsou zřejmě ta německá a americká.

Na druhou stranu vlastnictví řady kostelů je více finanční zátěží než přínosem. Jsou to nemovitosti, které tak snadno neprodáte a upotřebit se moc nedají, když nejsou věřící, kteří by je navštěvovali. Církevní bohatství se tak ztenčuje a do nedávné doby si církev ve Vatikánu vypomáhala i tím, že vedla účty teoristickým organizacím jako byly Íránské revoluční gardy.

Katolická církev spolu se svými kostely, kláštery a kaplemi vlastní zvláštní věc, a tou je přístup k síti míst s pozitivní energií. Zdá se ovšem, že s tímto bohatstvím příliš neumí zacházet a svými svatostánky a podivnými rituály lidi dnes místo toho odrazuje od návštěvy tam, kam jsou přirozeným magnetismem přitahováni.

Je tedy katolická církev bohatá nebo chudá? Bohatá je rozhodně na zchátralé budovy a kulturní dědictví, ale co se týče provozního kapitálu a využitelnosti jejího know-how, jde to s ní od desíti k pěti. Největší růst její členské základy je totiž v současnosti v Africe a Asii - v rozvojových zemích, a tam moc peněz od svých členů nezíská. Ti potřebují spíše dotovat prostřednictvím charit od evropských katolíků a jiných příznivců. Celkově tak církevního majetku místo toho ubývá, než že by přibýval.

Mezi důvody, proč dnes trvá válka mezi Íránem a USA, rovněž patří americká touha zmocnit se íránského bohatství. Mezi nejbohatší náboženské organizace totiž patří íránský šíitský Setad. Jinak se jmenuje: Execution of Imam Khomeini's Order. Fond byl založen v návaznosti na činnost ajatolláha Chomejního, který novodobý Írán de facto vybudoval. Je to v podstatě polostátní ekonomická organizace, kterou vždy ovládá nejvyšší šíitský vůdce. Je v něm majetku na několik desítek miliard dolarů.

Původní účel fondu byl bohulibý, pro válečné veterány a chudé. Nicméně pak se ho zmocnila zbabělá rodina Chameneích. A už to šlo z kopce. V současnosti zahrnuje i monopol v oblastech těžení ropy, financí a telekomunikací. Setad dokonce zabavoval majetek běžných lidí a příslušníků náboženských menšin.

Tím se dostáváme k hinduismu. Hinduismus to je ve skutečnosti pojem vynalezený v 19. století pro Brity, aby pochopili, co se vlastně v Indii odehrává. Řekněme, že to je spletitý náboženský, kulturní a politický systém. Taková pavučina, kde se živí hodně divných pavouků.

Indický hinduistický fond Tirumala Tirupati Devasthanams ovládá multimiliardová portfolia zlata, pozemků a hotovostních trustů. Pod tímto názvem se skrývá správní rada a trust přímo zřízené vládou. Jedná se tedy o státní náboženské peníze.

V rámci své činnosti vlastní chrámový komplex Venkateswara Temple v Ándhrapradéši v Indii. Fond také vlastní síť škol, nemocnic a vědeckých center.

Pokud jste s obdivem sobě vlastním vyjeli do Indie poznat posvátná místa a nadechnout se posvátného, zpravidla kobaltem či jiným toxickým prvkem omaštěného vzduchu, i vy jste přímo či nepřímo přispěli do státní hinduistické kasičky.

Další zajímavá otázka je, která církev má nejštědřejší jednotlivé donátory. Znovu se na prvních žebříčcích ocitá mormonská církev. Ostatně desátky z každého příjmu jsou povinností jejích věřících podobně jako u církve adventistů, která také své bohatství získala přes tento mechanismus.

Mezi další velmi štědré dárce patří američtí protestanté. Až tak štědré, že se jejich dávání místním církvím a megacírkvím stalo natolik příslovečné, že se pravidelně objevuje v hollywoodských filmech. Třeba takovým TV evangelistům se chudí důchodci skládají na jejich nový tryskáč, aby nemuseli, podle svých vlastních slov - chodit na letišti mezi samými satany.

Pochopitelně v katolické církvi již desátky nefrčí a nevybírají se peníze tak jako dříve šustěním kasičky před nosem. Její celosvětové příjmy se tedy v posledním století razantně snížily.

Málokdo se vůbec zamyslí nad tím, že by vlastně peníze a církve k sobě moc patřit neměly. A že toto spojení je spíše nepříznivé než by bylo pozitivním znakem toho, že je určitá církev opravdu společnosti přínosná a duchovně zdravá.

Vzhledem k tomu, že se křesťanství prvotně prezentovalo jako náboženství chudých, je opravdu kontrastem, který udeří do očí, že tomu často bylo v historii soudě dle církevních honosných budov rovnou naopak.

Tak třeba katolická církev má asi největší počet charitativních organizací na světě, na ně ovšem bere četné státní příspěvky a užívá neplacenou dobrovolnou sílu. Řídí se tedy očividně podle hesla: z cizího krev neteče.

Navíc prvotní křesťané nebyli žádná charita, měli za úkol evangelizovat - obracet na víru a upínat svou pozornost na onen svět. Nejprve dočasně sdíleli majetek a rozdávali mezi sebou jídlo. Což však bylo krátké překlenovací opatření určené pro „přespolní“ nové věřící. Třeba taková pravoslavná církev se téměř žádnou charitou nezabývá. Tvrdí ovšem a zřejmě správně, že to má být věcí individuálních věřících a nikoliv veřejného církevního Public relations.

Vlastně ta nejupřímnější a nejpravdivější církev by měla patřit mezi ty nejchudší. Jedině tak by opravdu naplňovala ideály například Krista, Buddhy či Mohameda. A to sloužit ostatním, nikoliv sobě.

Soudě podle bankovních kont a nemovitostí se zdá, že některé církve nejspíše přežijí i 21. století, nicméně otázkou je, jestli budou mít dostatek příznivců, kteří by s jejich ekonomickým růstem souzněli. A tak je docela možné, že se jednotlivé církevní organizace stanou pouhými finančními fondy bez jakéhokoliv duchovního dopadu.

* Termín židé s malým ž označuje vyznavače judaismu, nikoliv přímo členy židovského národa.

Zdroje:

R. Ramachandran. A History of Hinduism: The Past, Present, and Future. 2018. SAGE Publications.

Kathleen Flake. The Politics of American Religious Identity: The Seating of Senator Reed Smoot, Mormon Apostle. 2005. University of North Carolina.

https://www.reuters.com/article/business/exclusive-vatican-bank-likely-to-close-embassy-accounts-after-iran-iraq-red-fl-idUSBRE98T0PH/