Článek
Invaze germánských kmenů začala někdy ve 2. stol. př. n. l. a vyvrcholila ve 3. století n. l. Na českém území se nalézal markomanský germánský vládce Marobud (30 př. n. l.- 37 n. l., byl současníkem Krista), kterého posléze zajali Římané. S ním slavná germánská epizoda v Čechách končí.
Germáni versus Keltové, cesta nazpět?
Viděno prizmatem dnešní civilizace a historiků, kteří hodnotí minulost podle současnosti, Germáni opravdu uvrhli české území, dříve dominované Kelty, o několik století nazpět. Jaké argumenty pro tento závěr mají? Výraz markomani je zřejmě synonymum pro jezdce*.
Spekuluje se, že zde měli svou „říši“ až do doby, kdy se ztrácí její sláva právě s Marobudem. Jezdci byli rovněž divocí nájezdníci mongolského typu, kteří válcovali Evropu v čele s jejich vůdcem Čingischánem na přelomu 12. a 13. století. Právě na nich je krásně vidět ten rozpor, co vidí Evropané jako zdánlivě vyspělé.
Čingischán Evropanům pěkně zamotal hlavu, za svůj život vybudoval říši, která přesáhla možnosti dříve říše Římské
Vyspělý byl podle historiků keltský hrnčířský kruh a kovářství. Germáni ho původně neměli a metalurgii provozovali prý v jednodušší podobě než Kelti. Tak, a jsme u toho. Podle dnešního převažujícího evropského názoru je vyspělým člověkem ten, kdo dokáže sedět na místě ve svém důlku a vyrábět kvalitní předměty nebo technologie. Tomu se říká úspěch. Češi se s oblibou vyjadřují: jsem ve své bublině. Evropané zpravidla v poslední době nechápou a nedovedou ocenit výdobytky ducha silnějšího, než je ten jejich. Stále dokola se zde vyzdvihují technologie a technologické inovace jako to nejlepší, co evropská civilizace posledních století stvořila. Pokud to tak je, jde spíše o důvod k obavám než k radosti. Když tedy byli Kelti tak vyspělí, proč je Germáni smetli? Bránili se jim snad vyspělou keramikou a lepšími meči a stejně nevyhráli?
Aktuální pohledy akcentující technologie a materiální blahobyt bude třeba revidovat, protože mají v sobě cosi uhnutého od reality. V případě Mongolů museli nakonec historici uznat, že přinesli kromě zkázy také značný kulturní vývoj. Čingischán vnesl do Evropy vyspělý poštovní systém, jeho parlamentární uspořádání užívají dodnes Britové. Ano, je to doopravdy tak, kdybyste mi nevěřili, podejte písemný dotaz na jejich parlamentárního mluvčího. Oni se k tomu rádi přiznají. Také emancipaci žen Mongolové hodně pomohli, protože v době vrcholného středověku, kdy zde na tomto území a jinde v Evropě musely ženy pěkně potichu dělat svou práci doma, jejich ženy válčily a rozhodovaly. Stejně tak jako dříve germánské ženy. Tak kdo je tedy vyspělejší? Ten, kdo má hezčí a funkčnější předměty, nebo ten, kdo používá vyspělejší mentální infrastrukturu? V této chvíli se prosím hluboce zamyslete, protože právě Evropané a Češi obzvlášť mají v tomto bodě jaksi zamlžený pohled a slepý úhel, který se jak se zdá v krátkodobém horizontu s časem nezlepšuje, naopak zhoršuje. Tak znova, co je vyspělejší, skvělé kování, nebo inteligentnější společenské uspořádání?
Co je ve skutečnosti vyspělé?
Kubické míry z údolí Indu 2600–1900 př. n. l.
Český geolog, „všeuměl“ a „vševěd“ Václav Cílek se vyjádřil k Indii, že je to vlastně neolitická kultura. Co kdyby nám taky tento upovídaný pán vysvětlil, proč tam jezdí lidé z vyspělé západní civilizace po statisících. Myslíte si, že proto, aby obdivovali dobu kamennou, jako když našinec jde do brněnského Anthroposu seznámit se s pravěkem? Naopak, v Indii se na základě dřívějších migračních vliv usadila sumerská vzdělanost a babylónské představy o světě, které se dále rozvíjely a daly vznik samotnému matematickému uvažování a rozvinuté mystice a vědě**. Lidé ze Západu si do Indie jezdí léčit hlavu a své komplexy, které si nejsou i za užitím těch nejmodernějších technologii s to vyřešit doma. Taky bych to panu Cílkovi doporučil. Ale ten tam už určitě byl, načerpat duchovní energii a inspiraci pro své aktivity.
Přitom je v Indii, když se dobře díváte, spousta bídy, hladových, nemocných a umírajících lidí. Duchovní vývoj automaticky neznamená fyzickou prosperitu pro všechny a moderní technologie nepředstavují duchovní rozvoj, duševní klid a pohodu pro každého. Nepleťte si prosím tyto věci dohromady a nezaměňujte je jednu za druhou.
Zpět ke Germánům a jejich převaze nad Kelty
Kdo je tedy vyspělejší? Podle Charlese Darwina přeci ten, kdo se dokáže nejlépe přizpůsobit a přežije vše. Podle mě je to ještě jinak. Jedinec, který si dokáže co nejlépe přizpůsobit své vlastní prostředí sám a přežije, nikoliv přežívá. Čím méně času na výrobu předmětů k tomu potřebuje, tím je na tom lépe.
Tak třeba v bitvách Římanů s Germány se samotní Germáni nemohli spolehnout jen na nějaké byrokratické uspořádání, které jasně udržovalo jejich řady v celistvém celku, na skupinovou disciplínu, jakou měli Římané. Mohli se ale spolehnout na svou individuální odvahu a heroického ducha, tedy na vnitřní disciplínu. Tyto jejich rysy zasahovaly Římanům fatální rány a byly jedním z důvodů, proč nakonec celý disciplinovaný Řím skončil v troskách. Římanům totiž došel jakýkoliv duch, včetně toho vlasteneckého.
Historik Jiří Bílek o Germánech říká:
Je nepochybné, že Římané po počátečním podceňování měli z Germánů respekt a považovali je za velmi nebezpečného a silného protivníka.
Scéna, kdy Marobud uzavírá mír s Tiberiem
Germánský vůdce Marobud vytvořil na území Čech poměrně silný germánský svaz složený z rozličných germánských kmenů. Vládl rozsáhlému území od Baltu až k Labi, Visle a Dunaji. Dalo by se říci, že tady položil zárodečné základy germánskému autoritativnímu státu. V podstatě chtěl vybudovat konkurenční říši Římu. Měl na to k dispozici 70 000 pěších vojáků a 4000 jezdců. V té době v Čechách žilo okolo 300 000 lidí! Proti němu nakonec vytáhl budoucí římský císař Tiberius. S Marobudem posléze uzavřel mír. Na základě zrady byl Marobud nakonec zajat a odvlečen do římského vyhnanství. Nakonec se i po Germánech zaprášilo a do oblasti Čech a Moravy dorazili Slované, kteří měli prakticky k dispozici vylidněné území, rozhodně o něj s nikým nemuseli bojovat. Usadili se v zemědělsky příznivých oblastech a dlí tu doteď.
Perspektivy Čech s Germány zmařeny
Stačilo jen málo a české území by se stalo centrem konkurence Říma. Díky Germánům, které dnešní historici jako Jiří Bílek považují za méně vyspělé než Kelty. Možná byli ve skutečnosti daleko vyspělejší než historicky oblíbení Keltové, akorát neradi seděli na místě a nemilovali tolik zlaté mince jako jejich hrabiví předchůdci Keltové. Na rozdíl od Keltů totiž Germáni nebyli na bohatství vnitřně závislí a po úspěšné bitvě část z kořisti často jednoduše rozbili. Bylo to na znamení, že materiální hodnoty jsou jen chimérou tohoto světa? Vzhledem k tomu, že nakonec germánské kmeny dobyly Británii a z ní pak řídily celý svět v rámci impéria Velké Británie, se jim takový lehkovážný přístup k majetku zjevně vyplatil.
Jenomže těžko něco takového vysvětlovat historikům a jejich čtenářům, kteří si ze všeho nejvíc na světě cení svého důlku, baráčku či bytečku, kde relativně šťastně dlí až do doby, kdy v prapodivném pocitu osamění neumřou. Tuto zakrslou životní perspektivu Germáni rozhodně nesdíleli, a proto jsou usedlými lidmi viděni jako méně rozvinutí. Podle mé perspektivy je rozvinutější ten, kdo se umí pohybovat v různém prostředí a je naopak vysoce mobilní. Takový člověk se totiž musí potýkat s mnohými výzvami, o kterých se jeho usedlému bližnímu ani nesní. Musí rychle přehodnocovat terén. A taky má ze života daleko víc. Kdo tedy měl zajímavější život: putující Germáni nebo usedlí Keltové? Myslím, že odpověď je nabíledni.
*jiný výklad je kraj, okraj země, marka…
**slovo věda pochází z indického véda
Zdroje:
Stefan Zimmer. Keltové. 2017. Vyšehrad.
Ernst Künzl. Germáni: Tajemné národy ze severu. 2019. Vyšehrad.
