Článek
Schwarzenbergové působili v českých zemích téměř 300 let. Za tu dobu zanechali poměrně rozporuplné dědictví. Četné technické památky i slavné hrady či zámky, které však nesou neklamnou stopu jejich poněkud neohrabaných zásahů. Nakonec se jim za jejich několikasetletou práci v českých zemích odvděčil právě český stát. Ale nepředbíhejme.
Rodový erb byl kreativní - viz hlava Turka na samém horním konci. Trvalo nějakou dobu, než se z nápaditých lidí stali šediví úředníci
Hluboká nad Vltavou: podivné architektonické řešení
Z odstupu vypadá zámek Hluboká trochu nepatřičně
Zámek Hluboká nad Vltavou. Davy zahraničních, především špatně informovaných asijských turistů, jej navštěvují v naivní představě, že spatří renesanční skvost. Pokud nepoznají, co mají opravdu před sebou, mají smůlu.
Schwarzenbergové zakoupili Hlubokou v roce 1661. Do té doby šlo o renesanční zámek s dochovanými prvky středověkého opevnění. To Schwarzenbergům, kteří se řídili pouze chvilkovými módními trendy té doby, nestačilo. Přestavěli ho hned dvakrát. Na počátku 18. století do barokního slohu a pak v 19. století do dnešní podoby romantické novogotiky.
Z původně renesančního skvostu nezůstalo zhola nic.
Za působení rodu se nakonec stala Hluboká neumělou kopií anglického královského hradu Windsor
V řadě stavebních úprav zámku prosvítá umělecký brak. Na chodbách můžete na stěnách vidět dlaždice. Ty dlaždice, které nechali Schwarzenbergové vytrhat z podlah na zámku Kratochvíle a nalepit je na stěny hlubockého zámku. Vkusné nebo nevkusné? Jednoznačná hrůza.
Místo vzdušnosti a lehkosti působí interiér zámku poněkud zatuchle. Asi jako potemnělá hrobka pro uložení ostatků spíše než pro čilou relaxaci a pořádání životaschopných jednání a banketů.
Vimperk: schwarzenberský úředník jako hrom do police
Zámek, dříve gotický hrad Vimperk. Ten na kopci
V době, kdy zámek Vimperk - původně gotický hrad koupili Schwarzenbergové, vypadal docela obstojně. Než ovšem na něm začali schwarzenberští byrokraté řádit. Začali „tvořit“ různé nové výklenky a rozsekali původní zástavbu na malé byty pro své úředníky.
Nevzhledné dveře, které vás provází po celém Horním zámku, jsou jejich dědictvím. Dokonce ani přírodní živly se na jejich zvláštní tvorbu asi nevydržely dívat, a tak v 19. století do jedné ze zámeckých věží uhodil blesk a zámek se celý ocitl v plamenech. Přivolaní hasiči nedokázali oheň včas uhasit, a proto z jeho původní výbavy moc nezbylo.
Orlík - dílo nepříliš vkusné novogotiky
Orlík působí jako zvětšený domek pro panenky. Schwarzenbergové byli určitě hračičky, ale cit pro umění jejich doménou rozhodně nebyl.
Novogotika je obecně, podle vyjádření mnohých historiků umění, čirým nevkusem. Zámek Orlík v polovině 19. století předělali Schwarzenbergové jak jinak než na novogotiku, stejně jako jejich zámek ve Hluboké nad Vltavou.
Novogotika má následující rysy, které ji řadí do druhé třídy v oblasti uměleckých slohů:
Chybí jí nepravidelnost - Schwarzenbergové byli duší úředníci Habsburků*, takže preferovali styl, který seděl do jejich tabulek a řádků. Naopak opravdová středověká gotika se vyznačuje organickým tvůrčím dotekem, který sešněrovaná novogotika postrádá.
Narozdíl od středověké gotiky je novogotika vyumělkovaná a nepřirozená. Fasády a interiéry jsou zahlcené zbytečnými detaily a kýčovitými dekoracemi. Je to asi takový rozdíl, jako kdybyste si koupili sádrového trpaslíka od místních trhovců oproti obrazu trpaslíků od malíře Diega Velázqueze.
Užití moderních průmyslových materiálů v novogotice vede k tomu, že vypadá asi tak přirozeně jako podlaha z linolea na středověkém hradě.
Zlatí Schwarzenbergové oproti českému státu!
Hrobka v Domaníně
Schwarzenbergové měli jako svou silnou stránku techniku a s tou pracovat uměli. Jejich slabou stránkou bylo umění, do kterého se vůbec neměli pouštět. Zato v Čechách - především jižních - dokázali zajistit poměrně slušnou technickou výbavu.
Na svých jihočeských panstvích zaváděli moderní lesnické a vodohospodářské technologie a stavby. Asi nejvýznamnější památkou tohoto druhu je Schwarzenberský plavební kanál. Spojuje povodí Vltavy a Dunaje. Dlouho sloužil k masivní dopravě palivového dřeva ze šumavských hvozdů až do Vídně.
Erkinger - zakladatel rodu. Dal přednost penězům před ideály a obrátil se proti husitství. Od té chvíle se rod držel Habsburků jako kanagon
Český stát řadu jejich majetků v roce 1947 vyvlastnil, čistě proto, že toho podle jeho soudu měli až příliš moc. Zvláštní logika, ale typicky česká. Do vlastnictví českého státu se tak bizarně dostala i Schwarzenberská hrobka v Domaníně. Není snad většího příkladu nevkusu a nejapnosti samotného českého státu v přístupu k těm, kteří zde zanechali nějaké dědictví, ať už jde o jakéhokoliv druhu. Jednoduše český stát zabavil Schwarzenbergům jejich hrob! Odpočívá zde na 26 členů rodu.
Po mnohých sporech, kdy české soudy předání rodové hrobky očividně záměrně protahovaly, došlo až v listopadu roku 2021 k převodu hrobky zpět rodu Schwarzenbergů.
Schwarzenbergové byli nesporně součástí technologického inventáře českých zemí, který výrazně doplnili a přispěli k jeho funkčnosti. V oblasti umění se však příliš nevyznamenali. A jejich odkaz tak působí poněkud rozporuplně.
*Tento šlechtický rod sice patřil k nejbohatším pozemkovým vlastníkům v českých zemích, ale jejich moc a vliv nestály na revoltách proti panovníkovi, nýbrž na absolutní loajalitě k vídeňskému dvoru a na systematické diplomatické, vojenské a úřednické službě habsburské monarchii.
Zdroje:
Arthur Lincoln Frothingham. A History Of Architecture. 2023. Creative media.
https://www.zamek-hluboka.cz/cs/o-zamku/historie
https://schwarzenberska-hrobka.cz/historie-hrobky/
