Článek
To, že Západ zastává v moderní době v čele s Evropskou unií a Spojenými státy americkými liberálnější postoje a směřování, je známým faktem. Notná dávka liberalizace společenské názorové sféry je totiž přímým důsledkem vývoje západního světa.
Pokud tedy porovnáme myšlení lidí kupříkladu v USA ve 20. a 21. století, můžeme pozorovat markantní rozdíly v hned několika oblastech týkajících se společenských témat. Bavit se můžeme nejen o značném a dlouho žádaném potření diskriminace minoritních skupin (viz. práva Afroameričanů, homosexuálů), ale i o rozvíření celospolečenských debat v otázkách, které by dříve naprosto nepřicházely v úvahu.
Jednou z nich je větší otevřenost v mezilidských vztazích. A to samozřejmě i v jejich intimních stránkách.
Rusko a boj za tradiční hodnoty
Jak jsem již uvedl, Západ byl v přetváření (= rozvolňování) společnosti oproti Rusku napřed. V Rusku na takovéto věci zkrátka nebyl prostor ani vhodná doba. Po pádu Sovětského svazu, uspořádání s přísným a uzavřeným režimem, muselo logicky dojít k otevření na politické, občanské a kulturní sféře (možná bychom mohli toto období přeneseně označit za „glasnosť 90. let“).
A tak se také stalo.
Pokud se podíváme například jen a pouze na homosexualitu a intimní odvětví mezilidských vztahů, v Rusku bylo v roce 1993 de iure legální provozovat sexuální aktivity mezi muži (ženy za tyto aktivity nebyly kriminalizovány dokonce ani předtím) a v roce 1999 byla homosexualita odstraněna ze seznamu duševních chorob.
Zvrat ale nastal v průběhu prezidenství Vladimira Putina a obzvláště v roce 2007 na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Zde Putin poprvé otevřeně a bez jakéhokoliv ostychu hovořil o dvou rozdílných světech a o rozdílném směřování Západu a Ruska. Americký senátor Joe Lieberman poznamenal, že rétorika v tomto projevu připomínala spíše rétoriku z dob studené války.
Ještě téhož roku pak Putin před ruským parlamentem vyzdvihoval duchovní a mravní hodnotu ruského lidu. A od té doby už můžeme podobné výroky jenom a jenom přidávat do jedné velké skládačky, kdy po vytvoření celistvého obrazu vznikne de facto stát chránící ty „pravé a nefalšované lidské hodnoty“ před zpropadeným nepřítelem a pokušitelem jakéhosi západního charakteru.
Každý demonstrant je homosexuál
Když v roce 2011 zmítaly Rusko demonstrace proti zmanipulovaným volbám, ruská politická garnitura neváhala a demonstranty spolu s organizátory prostřednictvím mediálního pokrytí ze začátku v podstatě zcela ignorovala. Poté znovu přešla na antihomosexuální taktiku a taktiku obviňování Západu (typicky Hillary Clinton) za ovlivňování a placení opozičních aktivistů a vládních odpůrců na náměstích.
O dva roky později byl v červnu Státní dumou Federálního shromáždění Ruské federace již schválen zákon (poměrem hlasů 436 ku 0), jenž zakázal distribuci „propagandy netradičních sexuálních vztahů“ nezletilým Rusům, cizím občanům a mediálním organizacím.
V prosinci 2013, během ukrajinského Majdanu, byla ruskými médii nejprve hojně šířena stránka ukrajinského politika a od roku 2014 starosty Kyjeva Vitalije Klička, na kterou hackeři umístili homosexuální materiál. O protestech pak bylo informováno jako o zkaženosti ukrajinské společnosti perverty západního smýšlení. Samozřejmě opět za všechno mohlo také americké politické vedení a evropští státníci.
Třešničku na dortu pak přidal známý motorkářský klub Noční vlci, jehož členové jsou velkými fanoušky ruského vůdce. Ti zorganizovali shromáždění proti ukrajinskému Majdanu v únoru 2015. Heslem shromáždění bylo doslova: „Nepotřebujeme západní ideologii a gay průvody!“.
Návrat ke starým dobrým principům
V současné době již vede Rusko plnohodnotnou válku v blízkosti EU a obranného vojenského paktu NATO. Ochrana určených tradičních hodnot je ale stále přítomna v ruském mediálním prostoru a je zakořeněna mezi běžnými ruskými občany. Míra netolerance k osobám LGBT komunity v posledních letech stoupá (74% Rusů si myslí, že společnost by homosexualitu neměla přijímat - nárůst o celých 14% oproti roku 2016).
Rozhodně zde nechci zatracovat každého, komu se příčí nové zvyky a nové pojetí sociálních principů vytvořených západní společností, nehledě na občanství či národnost (proti LGBTQ se samozřejmě nestaví pouze Rusko a Rusové). Na druhou stranu právě možnost svobodné volby a názoru doslova a do písmene vyplývá ze světa se západní orientací a s demokratickým zřízením.
V Rusku tato možnost výběru není a pokud se jakýkoliv Rus rozhodne vzepřít obecně vštěpovanému mínění, tj. označení homosexuality za přirozenost, případně si dovolí kritizovat politické představitele své země, hrozí mu soudní postih s vykonstruovaným a neopodstatněným obviněním. Například obvinění z propagace extremistických skupin.
A ne, to jsem si nevymyslel jako pouhé přirovnání.
