Článek
Kritéria historicity
Nejprve se podívejme na kritéria historicity, jejich nahlédnutí přenechávám čtenáři. U některých kritérií jsou uvedeny příklady (první čtyři viz, můj předchozí článek):
- Vícenásobné doložení
- Svědectví nepřátel
- Rané doložení
- Kritérium nepodobnosti
- Kritérium trapnosti – V evangeliích jsou apoštolové popisováni jako nechápaví a neschopní (např.: Mk 9,2-10; Lk 18,31-34; Jan 18,12-27).
- Kontextuální věrohodnost – např.: Shoda četností jmen, která se používala, správná jména vládců z daného období nebo používaná měna.
- Vnitřní nerozpornost – například: psychologická konzistence postav.
- Vnější doložení (archeologie)
- Vnitřní doložení (neplánované souhry) – Jedná se o více různých míst v evangeliích, která se vzájemně doplňují a dovysvětlují (například: Proč se v Jan 21,15-17 ptá Ježíš právě Petra? Odpověď nalézáme v Mk 14,29).
Z kritéria kontextuální věrohodnosti a z neplánovaných souher můžeme evangelia označit jako historicky spolehlivá (což se nedá říci například o apokryfních evangeliích).
Hypotézy
Nyní se podívejme na hypotézy vysvětlující možný původ evangelního svědectví. Celkově můžeme zkoumat tyto čtyři hypotézy:
- pravdivost
- neúmyslná nepravdivost (bláznovství, halucinace)
- úmyslná nepravdivost (vymyšlený příběh, konspirace)
- legenda
Prozkoumejme tedy argumenty svědčící proti jednotlivým hypotézám.
Legendární hypotéza
Pokud by tato hypotéza byla pravdivá, musely by první zmínky o ukřižování a zmrtvýchvstání pocházet až z delší doby po této události, ovšem například 1 Kor je datována přibližně do roku 55 s tím, že například 1 Kor 15,3-8 je datováno nejspíš ještě před rok 40.
Legenda neobsahuje prvky, které kazí příběh svou nefantastičností, tedy není slučitelná s kritériem trapnosti. Zároveň musí mít legenda kontinuitu s kulturními prvky dané doby, a proto není slučitelná s kritériem nepodobnosti.
Konspirační hypotéza
Je historickým faktem, že pro evangelijní svědectví podstoupilo smrt stovky lidí, včetně očitých svědků. Člověk je však ochoten trpět perzekuci, pokud je o dané věci přesvědčen. Pokud by však evangelijní svědectví bylo vědomě smyšlené nepodstoupilo by smrt takové množství lidí. Zároveň by to apoštolům nepřineslo žádné materiální výhody. Pro lepší přijatelnost u lidí by navíc do evangelií nezahrnovali trapná místa.
Halucinační hypotéza
V medicíně nejsou známé kolektivní a dlouhotrvající halucinace, navíc u osob, které se mezi sebou dost liší (muži, ženy, vzdělaní, nevzdělaní,…). Navíc skutečnost zmrtvýchvstání není v souladu s náboženskými představami židů v tehdejší době, proto halucinace by pravděpodobně vykrystalizovali v nějakou s židovstvím lépe slučitelnou podobu.
Pravdivostní hypotéza
Pravdivostní hypotéza je z naturalistického hlediska nepřijatelná. Vyžaduje platnost theismu, tedy existenci Boha (což není předmět a cíl tohoto článku). Platí-li tedy theismus jeví se tato hypotéza jako nejlogičtější a proto také nejpravděpodobnější.
Vidíme tedy, že pravdivost evangelií je pravděpodobná, neboť ostatní hypotézy narážejí na překážky, avšak vyžaduje existenci Boha, kterou je třeba prozkoumat jiným způsobem.
Odkazy:
