Článek
Agatha Mary Clarissa Millerová se narodila 15. září 1890 v Ashfieldu, její otec byl americký vystěhovalec Frederick Alvah Miller a její matkou byla Clarissa Boechmerová. Narodila se v typické viktoriánské rodině jako nejmladší ze tří dětí. Sestra Margaret byla o jedenáct let starší a bratr Monty byl o deset let starší. Od svých rodičů získala základní vzdělání, jak bylo v té době zvykem. Už od dětství byla vášnivou čtenářkou. Když jí bylo jedenáct přišla o svého otce. Jak později sama přiznala, otcova smrt pro ni znamenala konec dětství. Nicméně život musel jít dál a v roce 1902 začala navštěvovat dívčí školu v Torquay, ale bylo pro ni velmi těžké se přizpůsobit disciplíně která panovala na této škole.
Další změna v jejím životě nastala v roce 1906 kdy Agatha odjela studovat do Paříže. Bylo jí patnáct a snila o kariéře zpěvačky. A tak se rozhodla že při studiu v Paříži bude navštěvovat hodiny zpěvu a klavíru. Nakonec to ale vzdala, příliš se styděla před publikem. Místo toho se mladá Agatha pustila do psaní detektivních příběhů, k čemuž jí během první světové války vyprovokovala sázka se sestrou Margaret. Ta ji totiž škádlila, že nedokáže vymyslet dobrou detektivku. Psaní ji navíc odpoutávalo od stereotypní práce ve zdravotnictví.
Jako určité rozptýlení pro ni bylo i setkání s mladým důstojníkem Archibaldem Christiem a netrvalo dlouho a 24. prosince 1914 se vzali. Ale po většinu války byli od sebe odděleni. Agatha zůstala v Ashfieldu a pracovala jako dobrovolná sestra a lékárnice v místní nemocnici. Díky tomu získala velké znalosti o jedech, které později využila ve svých knihách. Po válce si manželé pronajali byt v Londýně a užívali si šťastné období. Archie se vrhl do podnikání, zatímco Agatha zůstala doma se svou dcerou Rosalind, která se narodila v roce 1919.
Další úspěch přišel v roce 1920, kdy se společnost Bodley Head rozhodla Agathě vydat první román Záhada na zámku Styles, ve kterém se objevil výstřední belgický detektiv Hercule Poirot. Ale závěrečná část knihy, odehrávající se v soudní síni, byla plná nepřesností a Agatha ji musela celou přepsat. Což bylo pro ni poučení do budoucna a od té doby se vždy, když si nebyla jistá fakty, radila s odborníky. Pokud však šlo o jedy, tam si vystačila se svými vlastními znalostmi.
Léta pohody a úspěchů ale vystřídaly chmurné události. Nejprve to bylo úmrtí Agatiny matky a poté Archieho nevěra s golfistkou Nancy Nealovou. Tohle všechno vedlo podle všeho k nervovému otřesu spisovatelky a k jejímu záhadnému zmizení v roce 1926. Jedné prosincové noci opustila dům a její auto bylo příštího rána nalezeno opuštěné několik mil daleko. Následovalo celostátní pátrání a spekulace tisku o tom, co se stalo. Nakonec vyšlo najevo, že Agatha Christie nějakým způsobem odcestovala na stanici Kings Cross, odkud se vydala vlakem do Harrogate. Tady se v hotelu zapsala po jménem Theresa Neelová. Poté co ji hotelový personál poznal a zalarmoval policii, přijel i její manžel. Agatha ho nepoznala, zdálo se, že trpí ztrátou paměti. Absolvovala psychiatrickou léčbu a o svém zmizení už nikdy s nikým nemluvila, ani s přáteli, ani s rodinou.
Láska z vykopávek
Manželství se v dubnu 1928 rozpadlo a Agatha po rozvodu zamířila za dobrodružstvím. Jejím snem bylo cestovat legendárním vlakem Orient Express. Vydala se do Iráku, do města Ur, kde její přátelé pracovali na archeologických vykopávkách. Tato cesta pro ni byla osudová, jelikož tady poznala Maxe Mallowana, o necelých čtrnáct let mladšího archeologa, ze kterého se později v Edinburghu provdala. Manželé trávili svůj čas v několika domovech v Anglii a na archeologických expedicích na Blízkém východě. Oddělila je až druhá světová válka. Max sloužil jako styčný důstojník v Káhiře, zatímco Agatha pokračovala v psaní a pracovala na ošetřovně na University College Hospital v Londýně. Po válce znovu obnovili své cesty na Blízký východ a pokračovali v nich ještě dalších deset let.I na vykopávkách pracovala Agatha na svých knihách, občas ale také vypomáhala v týmu jako fotografka.
Agatha Christie a Max Mallowan
Své životní peripetie zažila i Agathina dcera Rosalind, která se na začátku války provdala za majora Huberta Pricharda, který však nedlouho poté byl zabit při výkonu služby ve Francii. V roce 1943 se Rosalind narodil syn Mathew. Rosalinda se později opět vdala, jejím manželem se stal Anthony Hicks.
Tou dobou spisovatelka dosáhla druhého vrcholu své kariéry, tentokrát jako autorka divadelních her Past na myši a Svědkyně obžaloby, jež byly uvedeny v Londýně. Jenže opět přišly potíže. V roce 1971 dostala od královny Alžběty II. titul Dáma britského impéria. A v témže roce si poranila nohu a její zdravotní stav se začal zhoršovat. V důsledku toho klesala i četnost a kvalita jejich nových knih. Na veřejnosti se kvůli podlomenému zdraví vyskytovala zřídka. Její poslední oficiální vystoupení proběhlo v roce 1974 při premiéře filmu Vražda v Orient expresu, které se zúčastnila královna Alžběta II. a členové královské rodiny.
Agatha Christie zemřela 12. ledna 1976 ve Wallingfordu ve Velké Británii, ve svém domě. Byla pochována podle svého přání při soukromém obřadu na hřbitově kostela svaté Marie Cholsey v Berkshiru. Místo svého posledního odpočinku si vybrala ještě za svého života. Hrob leží v severozápadním rohu hřbitova a označuje jej prostý náhrobní kámen zdobený hlavami dvou andělů. Pod nimi jsou pak napsána jméno Agathy a Maxe, který byl vedle své ženy pohřben v roce 1978.
Agatha Christie, hrob
Pod jménem Agatha Christie napsala 66 detektivních románů, 14 povídkových souborů, 16 divadelních her (objevily se však i další tituly). Vydala i 6 nedetektivních románů pod pseudonymem Mary Westmacott, další 2 jsou podepsané jménem Agatha Christie Mallowan.
