Článek
Chtěl být milovníkem jako kolega Clark Gable. Dostával však role drsných, neupravených a neúspěšných gangsterů a policajtů. Uspěch se ale dlouho nedostavoval. Nakonec se však stal idolem několika generací. V roce 1999 ho Americký filmový institut vyhlásil největší mužskou hereckou hvězdou všech dob.
Filmový fanoušci si jistě vzpomenou na toho dosti zanedbaného kapitána malého parníku s hrdým názvem Africká královna. Ve stejnojmenném filmu mu hodně znepříjemňovala život Katharine Hepburnová. Nástrahy plavby po neprobádané řece kdesi ve východní Africe zvládl Bogart k plné spokojenosti diváků i filmových kritiků a za svou roli dostal Oscara. A to se psal rok 1952.
Podobní chlapíci mu v jeho nejslavnějším období zajistili pozici jednoho z nejlépe placených herců Ameriky. Humphrey Bogart byl největší mužskou hereckou hvězdou Hollywoodu v letech 1943-1949. Chtěl sice patřit mezi ty elegány tehdejšího amerického filmu, ale právě nepříliš vydařené dětství i začátek kariéry ho prostě připravily na role ztroskotanců.
Humphrey De Forest Bogart se narodil 25. prosince 1899 v rodině výborného newyorského chirurga a neméně úspěšné ilustrátorky knih. Zdálo by se tedy, že karty v jeho životě byly rozdány skvělé. Ale pravda je že oba rodiče se rozhodně nevyhýbali sklence alkoholu, snad ani heroinu. Malého Humphrey tak vychovávala spíše chůva.
Otec si ovšem přál aby syn zdědil doktorské povolání a umožnil mu dosáhnout příslušného vzdělání. Ze školy však byl Bogart vyloučen. Kvůli kouření a pohrdání autoritami. Což pro něj bylo typické i v dalším životě. Nehod v dětství měl mnoho. Často se připomíná poranění rtů třískou, které mu způsobilo trvalý defekt řeči. A aby toho nebylo málo tak špatnými finančními machinacemi přišel o dědictví.
Živil se jako dělník, přihlásil se k námořnictvu až se konečně v roce 1921 objevil v divadle v Brooklynu v roli japonského sluhy.
Třináct let poté sice hrál na Broadwayi, ovšem většinou malé role v obyčejných komediích, které rozhodně nepovažoval za ozdobu své herecké kariéry. Stihl se i dvakrát oženit s temperamentní Helen Menkeovou a Mary Philipsovou, ani jedno manželství se nepovedlo a obě byly hodně bouřlivé. Takže se zdá, že nejsvětlejším bodem tohoto období bylo setkání s hvězdou Broadwaye, Spencerem Tracym. Stali se z nich přátelé. V třicátých letech se Humphrey Bogart začínal objevovat v malých rolích na plátnech kin. Až příliš často však býval bez práce i úspěchu. Bylo období kdy přemýšlel že spáchá sebevraždu.
Na lepší časy se zablýsklo až v roce 1936, kdy ztvárnil svého divadelního gangstera Dukeho Manteea i před kamerami - ve filmu The Petrified Forest. Byl to úspěch, ovšem ještě ne rozhodující krok v cestě na hollywoodský Olymp. Hollywood však už našel pro Bogarta ten pravý druh filmů.
Vše, co Humphrey Bogart podnikal do roku 1941, se zdá jen předehrou toho hlavního dějství v jeho uměleckém životě. V tomto roce však dochází k rozhodujícímu zlomu.
Bogart potkal režiséra Johna Hustona, úspěšného tvůrce filmu. A nachází v něm přítele a hlavně člověka s naprosto stejnou představou o tom, co a jak s kamerou točit. Teprve v tuto chvíli vybuchla supernova jménem Humphrey Bogart.
Huston natočil s Bogartem šest filmů, které s hereckou slávou přinesli Bogartovi jistě i příjemný vedlejší efekt – sedm let patřil k nejlépe vydělávajícím hvězdám Hollywoodu. Hned v prvním snímku Maltézský jestřáb hrál outsidera, bezvýznamného detektiva, který se pachtí za osudem zlaté sošky maltézského jestřába a nakonec zjistí, že soška, kvůli níž přišlo několik lidí o život, je bezcenný padělek.
Obdobné typy pak hrál i u jiných režisérů. Roli melancholinského majitele nočního podniku mu nabídl Michael Curtiz v roce 1942 ve filmu Casablanca, majitele malé jachty, který přijde o své peníze, hraje ve snímku Howarda Hawkse Mít a nemít, natočeného podle známého románu Ernesta Hemingwaye. V tomto filmu se potkal s Laurou Bacallovou, se kterou posléze uzavřel své čtvrté, tentokrát šťastné manželství.
S koncem čtyřicátých let však pomalu končí i éra solitérních hrdinů typu Bogarta. A Humphrey Bogart se měnit nechtěl. V roce 1952 mu však Huston nabídl pořádný návrat – natáčí oscarovou Africkou královnu.
Mnohé z filmového světa se prolíná s osobním životem této světové legendy. Ani v reálu Bogart nepohrdne sklenkou.
Jaký vlastně byl Humphrey Bogart? Sám někdy hledal odpověď na tuto otázku. Ve třicátých letech si koupil v Kalifornii jachtu a celé týdny na ni trávil svůj volný čas. „Herec potřebuje něco, nějakého koníčka, co by ho stabilizovalo. Co by mu řeklo, čím je opravdu, na rozdíl od rolí, které jen hraje,“ říkával.
Oním drsným chlapem byl i v soukromí. Odmítal se zabývat sám sebou, pečovat o své zdraví. Přestože onemocněl rakovinou jícnu, odmítal lékaře. A 14. ledna 1957 Humphrey Bogart umírá.
Je pohřben Glendale v Kalifornii. O rozloučení Lauren požádala Spencera Tracyho, ten však byl příliš rozrušen. Smutného úkolu se ujal John Huston. „Je nenahraditelný, už nikdo nebude jako on,“ zněla krátká řeč.
„Byl nejlepší z chlapů, jaké jsem kdy potkala. Chodil středem ulice, neznal slovo možná. Vše dělal naplno. Měl rád pití, a tak tedy pil. Měl rád moře, a tak jezdil na jachtě. Chtěl být hercem, a tak jim tedy byl. Byl dobrým a šťastným hercem,“ řekla o něm Katharine Hepburnová.
