Článek
Jeden z nejvýpravnějších a nejrozsáhlejších seriálů, který Československá televize vyrobila byl Cirkus Humberto. Tuhle hereckou podívanou splňuje na sto procent. Je to seriál opravdu ojedinělý. Setkáte se v něm s lidmi, pro které se manéž stala osudem.
Román Eduarda Basse z cirkusového prostředí vzbudil hned po svém vydání v roce 1941, mimořádný čtenářský zájem. Byl přeložen do mnoha jazyků a už tehdy se začalo uvažovat o filmovém ztvárnění. Ale je jasné, že takový projekt je finančně velmi náročný. Proto nebylo jednoduché se do něj pustit. Beze sporu finanční stránka u takového projektu není jediné úskalí. Obsáhnou scenáristicky, organizačně a režijně takové dílo, není opravdu lehký úkol. Děj románu se odehrává v rozmezí téměř 100 let, od roku 1826 do roku 1924, a vypráví o šesti generacích cirkusového rodu. Už sám Eduard Bass se tímto románem proslavil proto, že projevil úžasnou schopnost mistryně kombinovat jednotlivé mini příběhy lidí uvnitř velkého románu. Tvůrci stejnojmenného televizního seriálu měli těžký úkol, ale zvládli ho na jedničku. Oživili krásné cirkusové prostředí, dali život lidem, kteří své povolání nadevše miluji, a snažili se zachovat co nejvíce atmosféru z Bassova románu.
O realizaci
Jen si představte rozmezí 100 let v oblékání, architektuře, typech lidí, to vše obnáší velmi složité profesionální úkoly pro výpravu, kostýmní návrháře, architekty. Musí se hledat vhodné exteriéry. Navíc se děj odehrává v nejrůznějších koutech Evropy, na daleké Rusi, v Persii, tureckém Cařihradě. Pro scenáristy a režiséra zase je v tak rozsáhlém projektu tvrdým oříškem obsazení jednotlivých postav a například jejich následné stárnutí. A k tomu všemu je zapotřebí přičíst jeden z nejzákladnějších prvků takového seriálu, bylo nutné nastudovat složitá artistická čísla jak z komparzisty a artisty, tak částečně s herci.
Takže přidejme trochu čísel: V seriálu účinkuje 162 herců z řady zemí, několik desítek cirkusových artistů a drezérů, 6830 komparsistů, 422 hudebníků a samozřejmě i spousta cirkusových zvířat.
Dlouho zamýšlenou realizaci umožnilo proto až koprodukční spojení tehdejší Československé televize a západoněmecké společnosti TV 2000.
Režisér seriálu František Filip vzpomínal na tuhle dobu: „Běžný seriál je v podstatě hereckou záležitostí. V Cirkusu Humberto role často vyžadovala ještě navíc naučit se artistický výkon, což znamenalo i půlroční trénink, dřinu týrání těla. Pak herec teprve mohl předstoupit před kameru a tam to za třicet sekund předvést. Samozřejmě že mnohdy nám pomáhali dubléři. Přesto se však herci museli spoustu věcí naučit. Museli jezdit na koni, vlézt do klece k šelmám, nechat si omotat hada kolem krku a podobně. A musím říci, že se velice snažili a jejich ctí bylo udělat sami co nejvíc.“
Že natáčení se zvířaty nebude lehký úkol bylo jasné hned od začátku. Jak moc to bude těžké se mělo velmi brzo ukázat. Tvůrci přesvědčili profesionálního drezéra, aby se zúčastnil natáčení se slonem. Měl vést průvod cirkusu, přesouvající se na novou štaci. Všichni prý předpovídali, že je to vyloučeno, aby slon šel první. Koně, kteří měli jít za ním, na slona nejsou zvyklí a až ho uvidí, tak prý něco provedou. Přesto režisér rozhodl, že bude učiněn pokus. Skončil tak, že se všichni koně rozutekli i s vozy a slon utekl do polí. Prý i on se bál. Vše se nakonec vyřešilo změnou pořadí. Slon šel v průvodu poslední, před sebou měl zadní stranu maringotky a koně před ním ho neviděli. Také Radoslav Brzobohatý, představitel Bernhardta Berwitze vzpomínal: „Měl jsem výstup se dvěma lvy a tygřicí. Jeden se jmenoval Madras a druhý Agoš. To byla lví osobnost. V okamžiku, kdy jsem byl mezi nimi, tygřice Tumba se na mě začala připravovat. Cítil jsem to. Viděl jsem, jak Agoš vyslal signál, tygřice zkrotla a odešla do rohu.“
Herecké obsazení
Nelze jmenovat všechny herce, kteří vytvořili to obrovské množství pozoruhodných rolí. Například Martin Růžek jako Carlo Humberto, Dagmar Havlová tehdy ještě Veškrnová hrála Antonietu, Pavel Mang a Jaroslav Hanzlík oba hráli roli Václava Karase, nezapomenutelný jasnovidecký Malina v podání Josefa Kemra a Jiřina Bohdalová jako Paní Hammerschmiedová a mnoho dalších. Filmový štáb hledal dlouho hereckého představitele chlapce Vaška, až ho nakonec našli na jednom gymnastickém tréninku. Už při premiéře stačilo pár úvodních dílů, ve kterých se objevil malý Pavel Mang, a diváci si toho usměvavého kluka s modrýma očima, který uměl vyskočit lehce na hřbet koně a stejně lehce tam udělat salto, okamžitě zamilovali. Díky roli v Cirkusu Humberto se stal hvězdou a jeho chlapecký osud byl zpečetěn, šel z jedné role do druhé. Na konzervatoř se ale nedostal a zářná hvězda mu zhasla.
Oldřich Lipský miloval cirkus a byl vybrán aby natočil tento seriál. Čtyři roky připravoval scénář seriálu Cirkus Humberto spolu s Ottou Zelenkou, jeho realizace se ale však nedočkal. Zemřel rok před natáčením, uprostřed realizace filmu Velká filmová loupež.
Pár zajímavostí z natáčení
Účinkující herci z předních pražských divadel často přes den zkoušeli a večer hráli, takže je měl režisér seriálu František Filip k dispozici například pouze mezi 15.00 až 17.30 hodin. Řešil to tak, že obrazy dělil,točil nejprve záběry s herci, které měl k dispozici, potom nazkoušel chybějící záběry, a když herec po zkoušce v divadle přijel, rychle vše dotočil.
Třeba naši herci létali točit do Polska, kde se realizovali některé exteriéry, speciálním letadlem. Ráno v 5.00 z letiště v Ruzyni, pak přistáli na malém letišti u Poznaně, natočili denní program a odpoledne odletěli zpět domů.
Pro autenticitu díla se některé scény natáčely několikajazyčně. V jedné scéně se tak třeba mluvilo německy, česky a francouzsky. Partneři museli v cizích řečech ovládat alespoň narážky tedy okamžiky, kdy začíná jejich dialog. A samozřejmě že i zahraniční herci museli zvládnout některé artistické výkony.
