Článek
Britský rodák Stan Laurel a jeho o poznání těžší a prostorově výraznější parťák, Američan Oliver Hardy, se poprvé setkali před kamerou v roce 1919.„Tehdy jsme se jen pozdravili, odehráli spolu několik skečů a vůbec nás nenapadlo, co bude následovat,“ vyprávěl o prvním setkání Laurel. Nerozlučnou dvojkou se stali v roce 1927, kdy přijeli nabídku od filmové společnosti Hal Roach, které zůstali věrni dlouhých třináct let. Byli skutečnými hvězdami. Natočili spolu dvaašedesát krátkých a třináct celovečerních filmů. V roce 1940 se rozhodli odejít k 20th Century Fox a Metro – Goldwyn - Mayer, kde ovšem dostali role pouze v nízkorozpočtových komediích, a tak to po čtyřech letech u filmu zabalili a zaměřili se na divadlo. Mezi jejich nejznámější filmy patří Na divokém západě, Ďáblův bratr, Jedeme na Honolulu, Laurel a Hardy v cizinecké legii, Laurel a Hardy studují, Lauren a Hardy na moři nebo poslední společný snímek Laurel a Hardy zdědili ostrov.
Většinu jejich filmů autorsky a producentsky obstaral Laurel, který také po celou dobu spolupráce dostal dvakrát větší honoráře než Hardy. Laurel na sklonku herecké kariéry nenáviděl své ubrečené výstupy, ke kterým ho Hardy před každým natáčením doslova nutil. Produkční společnosti Hal Roach se v osmdesátých letech rozhodla kolorovat několik jejich filmů. Málokdo věděl, že Laurel měl ve skutečnosti zrzavé vlasy, v kolorovaných verzích ho ale zdobí hnědá hříva. Velkého úspěchu se vedle Spojených států dočkali především v Itálii a Německu, hlavně díky skvělému dabingu. V roce 1991 s Laurel a Hardy objevili na amerických poštovních známkách.
Čtyřikrát rozvedený Stan
Arthur Stanley Jefferson se narodil 16. června 1890 v Anglii. Měl čtyři sourozence – Gordona, Beatrici, Sydney a Edwarda. Jeho rodiče Arthur a Madge Jeffersonovi byly činní v divadle a ačkoliv na malého Stana neměli tolik času, jak by si přáli, měl Stan šťastné dětství. Hodně času strávil se svou babičkou Sarah Metcalfe z matčiny strany. Na jeviště se objevil poprvé v šestnácti letech, ale na velké role si musel počkat až do svých šestatřiceti, kdy se proslavil společně s Hardym.
V roce 1910 se připojil k herecké společnosti Freda Karnoa, ve které působil také Charlie Chaplin. Karnova herecká společnost nepůsobila ale pouze v Anglii, ale na své turné jezdila i do Ameriky – díky ní se Charlie Chaplin a Stan Laurel dostali v roce 1910 poprvé do Spojených států. V Americe působil Charlie Chaplin jako vedoucí herecké společnosti a Stan jako jeho náhradník. Když ale Charlie Chaplin opustil hereckou společnost za vidinou většího úspěchu, celá herecká společnost se rozpadla. Stan se rozhodl v USA zůstat a stal se uznávaným hercem v amerických varieté.
Roku 1924 Stan ale úplně opustil jevištní kariéru a začal pracovat na plný úvazek pro film. Díky tomuto kontraktu natočil 12 krátkometrážních němých komedií. O rok později se Laurel oženil se svou první ženou Lois Nielsonovou, se kterou měl dvě děti, dceru Lois a syna Roberta Stanleyho, který zemřel krátce po svém narození.
V roce 1926 podepsal Stan smlouvu se společností Hal Roach Studio. Jeho původním záměrem bylo pracovat pouze jako scénárista a režisér. Jeho prvním režisérským počinem byla komedie Yes, Yes, Nanette, ve které si jednu z hlavních rolí zahrál Oliver Hardy.
Během druhé světové války nebyla jejich práce tak úspěšná. Navíc v této těžké době dostal Laurel cukrovku, a tak povzbuzoval Hardyho, aby natočil některé filmy bez něj (nakonec se jednalo o dva). Laurel a Hardy byli v roce 1950 pozvání do Francie, kde natočili film Laurel a Hardy zdědili ostrov v koprodukci Francie a Itálie. Film provázely problémy – Stan Laurel musel upravovat scénář, aby vyhovoval jejich stylu hraní a navíc se jak Hardy tak Laurel potýkali během natáčení s nemocí, což se na jejich výkonu podepsalo. Po návratu do USA přerušili práci, aby se zotavili. V roce 1952 uspořádali společně další turné po Evropě a pro velký úspěch ho zopakovali o rok později. Během této cesty Laurel onemocněl a nebyl schopen pracovat několik týdnů. V květnu roku 1954 přišla další rána v podobě těžkého infarktu Olivera Hardyho. Mrtvice také postihla Laurela. Po uzdravení se Laurel opět s chutí pustil do práce. Jeho nadšení ale definitivně zhatila Hardyho těžká mrtvice 15. září 1956, kdy zůstal upoután na lůžko s nemožností pohybu a mluvení.
Laurel a Hardy
Byl čtyřikrát rozvedený a se svojí pátou manželkou Idou Kitaevovou žil až do smrti. Ženy milovaly jeho světle modré oči, on měl slabost pro westerny, kterých nespočet financoval. „Pokud někdo z vás bude na mém pohřbu brečet, už s ním nikdy nepromluvím,“ prohlásil jednou Laurel. Po smrti svého parťáka Hardyho v roce 1957 se psychicky zhroutil, nešel ani na jeho pohřeb a už se nikdy zcela neuzdravil. „On mi to určitě odpustí,“ říkal herec. V roce 1961 získal speciální Oscara za průkopnictví ve filmové komedii a bez Hardyho už nenatočil žádný film, ačkoliv měl mnoho nabídek. Jeho jméno je spojováno s téměř 190 filmy. Poslední roky svého života strávil v malém apartmá v Santa Monice, kde zemřel 23. února 1965 několik dnů po infarktu.
Čtyři sta Oliverových filmů
Oliver Norvell Hardy se narodil 18. ledna 1892 v Harlemu ve státě Georgia. Jméno Oliver dostal na památku svého otce, který zemřel krátce po jeho narození. Hardyho rodiče pocházeli z Anglie a Skotska, jeho otec byl válečným veteránem – za války Severu proti Jihu bojoval na straně jižanských konfederačních vojsk a byl zraněn v bitvě o Antietam 17. září 1862. Po válce pracoval pro železnici v Georgii, kde jako předák řídil stavbu tratě z Augusta do Madisonu. Tady se seznámil se svou budoucí ženou Emily Norvellovou, kterou si vzal 12. března 1890. Než se Oliver Hardy narodil přesunula se rodina do Harlemu v Georgii.
Po smrti Oliverova otce se malý Oliver se svou matkou přestěhovali do Milledgeville (ve státě Goergia), kde jeho matka provozovala hotel. Oliver tady strávil celé své dětství a mládí. Velmi brzy se ukázalo, že Oliver nemá příliš velký zájem o vzdělání, ale projevoval naopak zájem o hudbu a divadlo.
Ještě jako mladý utekl Oliver z domova a připojil se k divadelní společnosti. Když jeho matka rozpoznala Oliverův výjimečný pěvecký talent poslala ho na studia do prominentní hudební školy v Atlantě, ale Oliver do školy moc nechodil a místo toho raději zpíval ve varieté. Ze školy byl proto vyloučen a začal se živit jako zpěvák.
V roce 1913 se seznámil v Atlantě s pianistkou Madelyn Saloshinovou, která se stala jeho první ženou. Svatbu měli ještě téhož roku.
V době než se potkali s Laurelem, působil Oliver v asi 270 krátkometrážních němých filmech (většinou grotesek, které v té době byly velmi populární), ze kterých se do dneška dochovalo něco kolem 100 filmů.
V roce 1919 se rozvedl se svou ženou. Důvodem byla jeho nevěra. Oliver ale nezahálel a hned v následujícím roce se znovu oženil s herečkou Myrtle Reevesovou. Tento sňatek ale také nebyl šťastný, jeho žena nakonec propadla alkoholu. Oliver Hardy nebyl zrovna stálým partnerem. Byl třikrát ženatý. A přátelé mu neřekli jinak než Babe (Drobeček).
Natočil neuvěřitelných 408 filmů. Vážil 150 kg a krátce před smrtí zhubl během několika týdnů na příkaz lékaře 75 kg. „Svět je plný Laurelů a Hardyů. Všude kolem je spousta prostoduchých, zabedněných hlupáků,“ vtipkoval Hardy, který v roce 1955 prodělal infarkt a mrtvici, po níž se již fyzicky nikdy nezotavil. V roce 1956 ho postihla další mrtvice, která ho na několik měsíců upoutala na lůžko a znemožnila mu mluvit. Další dvě přišly v srpnu 1957 – po nich upadl do kómatu a už se neprobudil. Zemřel 7. srpna 1957.
