Článek
Rakousko
Rakouskou vlajku tvoří tři vodorovné pruhy, červený, bílý a červený. Její vzor i barvy odpovídají historickému štítu ze státního znaku. Vlajka patří k nejstarším na světě a podle legendy, která ovšem vznikla teprve v pozdním středověku, bojoval babenberský vévoda Leopold V. v křížovém tažení roku 1191 u Akkonu ve Svaté zemi se Saracény tak udatně, že se celé jeho roucho zbarvilo krví, pouze pod pasem zůstalo bílé. Podle zkrvaveného oděvu tak vznikly rakouské barvy – bílý pruh v červeném poli. Roku 1786 se stala červenobíločervená vlajka rakouskou válečnou, státní a do roku 1869 obchodní vlajkou (byla ještě doplněna štítem s korunou), v rakousko-uherské monarchii byla rakouskou národní vlajkou (rakousko-uherská státní vlajka byla černožlutá). Od roku 1918 je rakouskou národní vlajkou: je-li doplněna státním znakem v bílém pruhu, jde o vlajku státní. Dnešní rakouský znak tvoří černá orlice se zlatou zbrojí a červeným vyplazeným jazykem, na hlavě má městskou hradební korunu. V drápech drží zlatý srp a zlaté kladivo jako symbol dělníků a rolníků, městský stav zastupuje hradební koruna. Od roku 1945 má na nohou roztržený stříbrný řetěz jako připomínku osvobození od nacismu. Na hrudi má červený štít se stříbrným břevnem, který se objevuje u posledních Babenberků, Leopolda VI. a Fridricha II: od té doby zůstal trvale erbem rakouských vévodů a byl převzat i Habsburky.
Zdroj: Wikipedie
