Článek
Komentář
Čína znovu ukazuje, že moderní nátlak nemusí začínat výstřelem. Stačí vyslat pobřežní stráž, oslovovat obchodní lodě, ptát se na jejich původ a cíl, a především tvrdit: tady máme jurisdikci my. Podle Reuters Tchaj-wan obvinil čínskou pobřežní stráž z obtěžování obchodních plavidel východně od ostrova, zatímco Peking tvrdí, že jde o „zákonné“ hlídky na ochranu suverenity a námořních práv.
Právě v tom je jádro problému. Nejde jen o další epizodu napětí v Tchajwanském průlivu. Jde o pokus převést politický nárok do každodenní praxe. Čína nemusí okamžitě blokovat ostrov ani zaútočit. Stačí, když začne pravidelně vystupovat jako mocnost, která může v okolních vodách kontrolovat provoz. Tak vzniká nová realita: ne diplomatickou dohodou, ale opakováním nátlaku.
Záminkou jsou plánované rozhovory Japonska a Filipín o vymezení výlučné ekonomické zóny a kontinentálního šelfu. Tokio a Manila je představují jako jednání podle mezinárodního práva, Peking je však čte jako zásah do prostoru, který spojuje se svým nárokem na Tchaj-wan.
Tchaj-wan má pravdu, když mluví o expanzi schované za jazyk „vymáhání práva“. Pobřežní stráž zde nefunguje jen jako policejní složka. Je to nástroj šedé zóny: nevypadá jako armáda, ale pracuje ve prospěch strategického cíle. Čínský zákon o pobřežní stráži z roku 2021 navíc podle analýzy CSIS posílil pravomoci čínských námořních složek včetně možnosti použít sílu proti cizím lodím v oblastech, které Čína označuje za své.
Mezinárodní právo přitom rozlišuje teritoriální moře a výlučnou ekonomickou zónu. Úmluva OSN o mořském právu stanoví, že teritoriální moře může sahat nejvýše 12 námořních mil od základní linie a výlučná ekonomická zóna nejvýše 200 námořních mil. Bez přesných souřadnic nelze z článku rozhodnout každý právní detail incidentu. Politický význam je ale jasný: Peking se snaží, aby jeho nárok působil jako výkon správy.
To je nebezpečnější než jednorázová provokace. Jednorázovou provokaci lze odsoudit a odplout dál. Opakovaná „hlídka“ vytváří návyk. Lodě začnou počítat s čínským radiovým voláním, státy s čínskou přítomností, diplomacie s čínskou výhrůžkou. A přesně tak se mění status quo: pomalu, technicky, zdánlivě administrativně.
Tchaj-wan proto nebrání jen své vody. Brání princip, že hranice a jurisdikce nevznikají tím, že silnější stát vyšle větší loď. Pokud region tento postup přijme jako normální, bude to signál nejen pro Tchaj-wan, ale i pro Filipíny, Japonsko a celý Indo-Pacifik: mezinárodní právo platí jen do chvíle, než ho autoritářská mocnost začne přepisovat megafonem z paluby pobřežní stráže.
Zdroje
Reuters – China, Taiwan spar over legality of coast guard patrols east of island
https://www.reuters.com/world/asia-pacific/china-taiwan-spar-over-legality-coast-guard-patrols-east-island-2026-06-10/
Reuters – Taiwan says China coast guard harassed commercial shipping off its coast
https://www.reuters.com/world/china/taiwan-says-china-coast-guard-harassed-commercial-shipping-off-its-coast-2026-06-09/
Reuters – Taiwan says China Coast Guard patrols to its east are provocative act
https://www.reuters.com/world/china/taiwan-says-china-coast-guard-patrols-its-east-are-provocative-act-2026-06-08/
Reuters – Taiwan says it drove away Chinese research ship
https://www.reuters.com/world/china/taiwan-says-it-drove-away-chinese-research-ship-2026-05-11/
United Nations – United Nations Convention on the Law of the Sea
https://www.un.org/depts/los/convention_agreements/texts/unclos/unclos_e.pdf
CSIS AMTI – Force Majeure: China’s Coast Guard Law in Context
https://amti.csis.org/force-majeure-chinas-coast-guard-law-in-context/
