Článek
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vystoupil 23. května 2026 v Moskvě na 34. shromáždění Rady pro zahraniční a obrannou politiku. Ve svém projevu prohlásil, že hlavním cílem Ruska je dosáhnout všech cílů takzvané „speciální vojenské operace“ na Ukrajině. Podle něj právě to posílí globální roli Ruska. Ruská státní agentura TASS zároveň citovala Lavrova, že úkolem ruské diplomacie je vytvářet podmínky, aby ruská vojska mohla na Ukrajině jednat „co nejúčinněji, nejúspěšněji a nejrozhodněji“.
To je zásadní sdělení. Lavrov nemluví o příměří, neříká nic o kompromisu a nepředkládá cestu k míru. Naopak otevřeně spojuje válku proti Ukrajině s posílením ruského vlivu ve světě. Jinými slovy: válka není pro Moskvu tragickým omylem ani dočasnou krizí. Je nástrojem mocenské politiky.
Lavrovova formulace „všechny cíle speciální vojenské operace“ navazuje na původní Putinovu rétoriku z února 2022, kdy Kreml mluvil o „demilitarizaci“ a „denacifikaci“ Ukrajiny. Tato slova od počátku znamenala snahu zbavit Ukrajinu reálné politické, vojenské a bezpečnostní autonomie. Nešlo tedy o obranu Ruska, ale o pokus vnutit sousednímu státu podřízené postavení.
Právě zde je nutné odmítnout falešnou představu, že válka skončí, pokud Západ přestane Ukrajině pomáhat. Nepřestane. Skončila by pouze schopnost Ukrajiny se účinně bránit. Lavrov ve skutečnosti říká, že Rusko chce pokračovat, dokud nedosáhne svých cílů. A pokud jsou těmito cíli demilitarizace, politické podřízení a oslabení ukrajinské státnosti, potom ústupky neznamenají mír, ale kapitulaci.
Z hlediska mezinárodního práva je základní situace jasná. Rusko v únoru 2022 napadlo suverénní stát. Valné shromáždění OSN už 2. března 2022 přijalo rezoluci, která odmítla ruskou invazi a požadovala okamžité stažení ruských sil z území Ukrajiny; pro hlasovalo 141 států, proti pouze 5. Ukrajina má zároveň podle článku 51 Charty OSN přirozené právo na individuální i kolektivní sebeobranu v případě ozbrojeného útoku.
Pomoc Ukrajině proto není „prodlužování války“, jak tvrdí ruská propaganda. Je to podpora napadeného státu, který se brání. Evropská unie sama uvádí, že její vojenská pomoc má Ukrajině umožnit výkon přirozeného práva na sebeobranu a odpor proti ruské agresi. NATO obdobně popisuje podporu Ukrajiny jako pomoc zemi, která se brání ruské agresivní válce; zároveň zdůrazňuje, že spravedlivý a trvalý mír vyžaduje, aby Ukrajina mohla jednat z pozice síly, nikoli z pozice vyčerpání a donucení.
Kdo dnes váhá s pomocí Ukrajině, neprojevuje moudrou opatrnost. Projevuje nepochopení povahy Putinova režimu. Rusko opakovaně ukazuje, že vojenský tlak, jaderné výhrůžky, útoky na infrastrukturu a propaganda nejsou excesem, ale součástí jeho strategie. Podle Monitorovací mise OSN pro lidská práva bylo jen v dubnu 2026 na Ukrajině zabito nejméně 238 civilistů a 1 404 zraněno; útoky dlouhého dosahu, tedy rakety a drony, byly hlavní příčinou civilních obětí.
Proto je třeba říct jasně: není jiná realistická možnost než porážka Putinova Ruska. Ne porážka ruského národa, ne nenávist k Rusům, ale porážka režimu, který z agrese udělal politický nástroj. Porážka znamená, že Rusko nedosáhne svých válečných cílů, že se mu nevyplatí měnit hranice silou a že Ukrajina zůstane suverénním státem.
Mír bez porážky ruské agrese by nebyl mírem. Byl by pouze pauzou před další válkou. Moskva by si z něj odnesla poučení, že vydírání funguje, že evropská únava je silnější než evropské hodnoty a že dostatečně dlouhé násilí nakonec přinese politický zisk.
Lavrovova slova z 23. května 2026 je tedy třeba číst bez iluzí. Rusko neříká: chceme mír. Rusko říká: chceme dosáhnout svých cílů. Odpověď Evropy proto nemůže znít: počkáme. Musí znít: Ukrajina dostane vše, co potřebuje k obraně — včas, dostatečně a bez alibismu.
Zdroje
- Původní článek, na který reakce navazuje:
TN.cz, Válka jen tak neskončí. Lavrov řekl, o co ve skutečnosti jde Rusku na Ukrajině, publikováno 24. května 2026. Tento zdroj dokládá český mediální kontext Lavrovova výroku a shrnuje, že Lavrov neupřesnil konkrétní cíle, kterých má Rusko na Ukrajině dosáhnout. - Primární zdroj Lavrovova projevu:
Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace, Foreign Minister Sergey Lavrov's remarks at the 34th Assembly of the Council on Foreign and Defence Policy, Moscow, May 23, 2026. Tento zdroj dokládá přesnou dataci projevu: Moskva, 23. května 2026, a místo vystoupení: 34. shromáždění Rady pro zahraniční a obrannou politiku. - Konkrétní Lavrovův výrok o cílech války:
TASS, Lavrov highlights need to achieve goals of Russia’s special military operation, 23. května 2026. Agentura cituje Lavrova, že hlavním cílem pro posílení globální role Ruska je „dosáhnout všech cílů speciální vojenské operace“, a že diplomacie má vytvářet podmínky, aby ruská vojska jednala co nejúčinněji a nejrozhodněji. Tento zdroj je vhodný pro přímé doložení Lavrovových slov, nikoli jako neutrální interpretace války. - Původní ruská rétorika z počátku invaze:
Prezident Ruské federace / Kreml, Address by the President of the Russian Federation, 24. února 2022. Zdroj dokládá, že Putin při zahájení invaze mluvil o „speciální vojenské operaci“ a cílech, jako je „demilitarizace“ a „denacifikace“ Ukrajiny. - Mezinárodněprávní rámec — odsouzení invaze:
Valné shromáždění OSN, rezoluce Aggression against Ukraine, 2. března 2022. Rezoluce odmítla ruskou invazi a požadovala okamžité stažení ruských vojsk z území Ukrajiny; pro hlasovalo 141 států, proti 5. - Právo Ukrajiny na sebeobranu:
Charta OSN, článek 51. Tento článek potvrzuje přirozené právo státu na individuální i kolektivní sebeobranu v případě ozbrojeného útoku. Právě o tento rámec se opírá argument, že vojenská pomoc Ukrajině není agresí, ale podporou napadeného státu. - Stanovisko Evropské unie k vojenské pomoci Ukrajině:
Rada EU / Consilium, EU military support for Ukraine. Zdroj výslovně uvádí, že vojenská pomoc EU má Ukrajině umožnit výkon jejího přirozeného práva na sebeobranu a odpor proti ruské agresi. Uvádí také, že celková vojenská podpora EU a členských států pro ukrajinskou armádu je odhadována na 75,2 miliardy eur. - Stanovisko NATO k pomoci Ukrajině:
NATO, NATO’s support for Ukraine. Zdroj výslovně říká, že podpora Ukrajiny není určena k prodlužování války, ale k tomu, aby Ukrajina měla prostředky k obraně a k odstrašení další agrese. - Dopady války na civilisty:
OHCHR / Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině, Protection of Civilians in Armed Conflict — April 2026, 13. května 2026. Zpráva uvádí, že v dubnu 2026 bylo na Ukrajině zabito nejméně 238 civilistů a 1 404 zraněno; útoky dlouhého dosahu, tedy rakety a drony, byly hlavní příčinou civilních obětí.
Poznámka ke zdrojům: Ruské oficiální zdroje a agentura TASS jsou zde použity pouze k doložení toho, co Lavrov a Kreml skutečně řekli. Nejsou používány jako neutrální autorita pro hodnocení války. Právní a politické hodnocení je proto opřeno o dokumenty OSN, EU, NATO a OHCHR.
