Článek
Český ministr obrany míří do Pekingu na bezpečnostní fórum
Ministr obrany Jaromír Zůna se podle předsedy SPD Tomia Okamury chystá v polovině září do Číny na pekingské Xiangshan Forum, bezpečnostní konferenci propojenou s čínskou armádou. Okamura cestu médiím hájil tím, že se konference účastní také představitelé USA, západních zemí či NATO. Západní státy a organizace však zpravidla vysílají delegace na nižší úrovni, zatímco na ministerské úrovni bývají častěji zastoupeny země blízké Pekingu nebo státy globálního Jihu. Účast českého ministra by proto byla velmi nezvyklá. Fórum se má letos věnovat mimo jiné strategické stabilitě, regionálním konfliktům a bezpečnosti v Indo-Pacifiku. Očekávat lze také ruskou delegaci, která patří mezi jeho pravidelné účastníky. Fóra se pak v posledních letech účastnil také Miloš Balabán, spojovaný se skandálem kolem financování Střediska bezpečnostních politiky (SBP) na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Cesta přichází v době, kdy EU stále otevřeněji upozorňuje, že čínská ekonomická a technologická podpora pomáhá Rusku pokračovat ve válce proti Ukrajině. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas letos označila Peking za klíčového podporovatele ruského válečného úsilí a EU zároveň prověřuje zprávy o výcviku ruských vojáků čínskou armádou. Také nová výroční zpráva BIS upozorňuje na rostoucí aktivity čínských zpravodajských služeb a kybernetické útoky proti českým institucím. Česká vláda tak rozšiřuje kontakty s Pekingem i do oblasti obrany právě ve chvíli, kdy Čínu domácí i evropské bezpečnostní instituce vnímají jako stále závažnější bezpečnostní problém.
Zdroje:
Novinky: Zůna má letět do Číny. Podle Okamury se zúčastní světové bezpečnostní konference
EEAS: Foreign Affairs Council: Press remarks by High Representative Kaja Kallas at the press conference
Z Biškeku do Káhiry
Kyrgyzský Biškek tento týden hostil zasedání Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), regionálního uskupení sdružujícího Čínu, Rusko, Indii a další státy Eurasie. Si Ťin-pching zde vystoupil po boku Vladimira Putina, Naréndry Módího, íránského prezidenta Masúda Pezeškjána a dalších lídrů. Ve svém projevu vyzval k „férovému a uspořádanému multipolárnímu světu“ a k posílení role SCO v globálním řízení. Původně bezpečnostně orientovaná organizace dnes stále více zasahuje i do ekonomických a globálně-politických témat a její agenda se tak částečně překrývá s BRICS. Pro Peking představuje SCO platformu k prosazování mezinárodního řádu méně závislého na Spojených státech, zdaleka však nejde o jednotný blok. Zatímco Si jednal s Putinem primárně o prohlubování vztahů, Módí jej otevřeně vyzval k ukončení války na Ukrajině. Indie navíc soupeří s Pákistánem a napjaté vztahy má i s Čínou.
Z Kyrgyzstánu se Si následně vydal do Káhiry na první státní návštěvu Egypta po deseti letech. Peking ji prezentuje jako další krok k prohloubení strategického partnerství, spolupráce v rámci iniciativy Pás a stezka a vztahů s arabskými a africkými státy. Během několika dní tak Si spojil summit eurasijského uskupení s návštěvou jednoho z klíčových států Blízkého východu, který čelí dopadům války v Íránu. Egypt, který kontroluje Suezský průplav, patří mezi významné partnery Spojených států a zároveň přijímá rozsáhlé čínské investice do průmyslu, infrastruktury a energetiky. Čína si tak buduje širší síť partnerství v klíčových regionech, její soudržnost však zůstává omezená rozdílnými, někdy i protichůdnými zájmy jednotlivých zemí.
Zdroje:
Čínské ministerstvo zahraničí: Xi Jinping to Attend Shanghai Cooperation Organization Summit 2026 and Pay a State Visit to Kyrgyzstan and Egypt
Foreign Policy: The SCO’s Diminishing Usefulness for India
Dvě strany jedné katastrofy: svědectví z Nepálu, cenzura v Tibetu
Katastrofální záplavy na hranici Nepálu a Tibetu, které vyvolal kolaps ledovce, na nepálské straně připravily o život přes tisíc lidí a další tisíce zůstávají pohřešovaných, čínské úřady hlásí 16 mrtvých a stovky nezvěstných. Si Ťin-pching svolal mimořádné jednání ke koordinaci záchranných prací a do postižených oblastí byly vyslány záchranářské týmy. O dění na tibetské straně se však od čínských médií o moc více nedozvíme. Zatímco z Nepálu přichází výpovědi přeživších a autentické záběry, na čínské straně je obraz katastrofy pečlivě kontrolován. Státní média využívají osvědčenou kombinaci zahlcování informačního prostoru pozitivními zprávami – o buldozerech znovu prorážejících cestu do odříznutých tibetských údolí či záchranářích překonávajících extrémní podmínky – a cenzury autentických svědectví z místa. Úřady už potrestaly nejméně deset lidí za údajné „šíření fám“ o katastrofě.
Katastrofa zároveň znovu otevřela otázku sdílení dat mezi Čínou a Nepálem. Nedostatečná spolupráce podle expertů nebyla významným faktorem této konkrétní tragédie, kolaps obtížně monitorovatelného ledovce však odkryl slabiny přeshraničního systému včasného varování. Už v květnu jednali v Káthmándú čínští a nepálští představitelé o společném monitorování povodní a ledovcových rizik, Nepál však podle agentury Reuters nezískal přístup k takovému množství dat, jaké požadoval. Káthmándú proto nyní usiluje o dohodu podobnou té s Indií, která by zajistila sdílení údajů o srážkách a vodních stavech v desetiminutových intervalech. Potřeba spolupráce je o to větší, že čínská strana disponuje výrazně většími kapacitami pro monitoring himálajského prostoru.
Zdroje:
Deutsche Welle: How China buried Tibet flood images after Nepal disaster
Human Rights Watch: Tibet Flood Victims Have a Right to be Heard
Xinhua: 消防救援队伍在吉隆泥石流受灾区域持续开展排查搜寻
Joshua Wong znovu před soudem
Hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong se ve středu přiznal ke spolčení se zahraničními silami. Obžaloba ho viní z lobbování za uvalení sankcí na Hongkong a Čínu, za což mu hrozí tři až deset let vězení, v případě vyhodnocení činu jako mimořádně závažného až doživotí. Wong přitom již ve vězení je – odpykává si trest za spiknutí za účelem podvratné činnosti kvůli účasti na neoficiálních prodemokratických primárkách v roce 2020 a propuštěn měl být v lednu příštího roku. Je tak zřejmé, že Peking nemá v úmyslu umožnit jednomu z nejviditelnějších symbolů hongkongského odporu návrat na svobodu. Wong patřil k hlavním studentským lídrům Deštníkového hnutí v roce 2014 a později se stal jedním z nejvýraznějších představitelů prodemokratického hnutí v letech 2019 a 2020.
Zákon o státní bezpečnosti, podle něhož je Wong už podruhé stíhán, byl přijat v červnu 2020 v reakci na předchozí protestní vlny a stal se jedním z nejkontroverznějších nástrojů Pekingu k potlačení prodemokratické opozice v Hongkongu. Jeho široké a vágní vymezení trestných činů umožňuje stíhat snahy o „odtržení, podvratnou činnost, terorismus a spolčení se zahraničními silami“, přičemž bývá využíván i retroaktivně, na což je upozorňováno i v případě Joshuy Wonga. Mimořádně kontroverzní je rovněž extrateritoriální působnost zákona: podle článku 38 se může vztahovat i na cizince bez hongkongského pobytu za činy spáchané zcela mimo Hongkong. Zákon tak zapadá do širšího Si Ťin-pchingova pojetí „řízení státu za pomoci zákonů“ (依法治国), v němž právo neslouží primárně k omezení politické moci, ale jako nástroj k jejímu institucionalizovanému a systematickému prosazování.
Zdroje:
Associated Press: Prominent Hong Kong activist Joshua Wong pleads guilty in second national security case
Sinopsis: Státní bezpečnost a svoboda v Hongkongu
