Článek
Ťiang Ce-minovo století
Sto let od narození Ťiang Ce-mina si tento týden připomnělo čínské vedení v čele se Si Ťin-pchingem. Ťiang se do čela KS Číny dostal v roce 1989 bezprostředně po potlačení protestů na náměstí Tchien-an-men a zemi pak vedl v době jejího prudkého ekonomického vzestupu a stále hlubšího zapojování do světové ekonomiky, završeného vstupem do WTO v roce 2001. Si Ťin-pching ve svém vzpomínkovém projevu Ťiangovi přiznal zásluhy za ekonomický rozvoj, reformy i posílení mezinárodního postavení Číny, poměrně rychle ale přešel k současnosti. Ťiangův odkaz má podle něj dnes pokračovat prosazováním Siho vlastní politiky, další modernizací země nebo jeho globálními iniciativami. Připomínka jednoho z nejvýznamnějších čínských politiků 90. let se tak zároveň stala další příležitostí k propagaci politiky současného generálního tajemníka.
Za Ťiangovy vlády se zároveň ustálila pravidla pravidelné generační obměny nejvyššího vedení strany, která následně provázela předání moci Chu Ťin-tchaovi a poté Si Ťin-pchingovi. Právě Si ale tato institucionální omezení postupně obešel a v roce 2022 zůstal generálním tajemníkem i na třetí funkční období. Zajímavé proto bylo, že se Si Ťin-pching o Ťiangově dobrovolném odchodu ve svém projevu přímo zmínil. Vzhledem k tomu, že jeho vlastní pozice v jádru strany se nadále zdá být neotřesitelná a před XXI. sjezdem příští rok se zatím ani nespekuluje o možném nástupci, je ale velmi nepravděpodobné, že by se Si Ťin-pching sám chystal odcházet.
Zdroje:
Xinhua: 纪念江泽民同志诞辰100周年大会在京隆重举行 习近平发表重要讲话
Sinopsis: Konec Ťiang Ce-minovy éry
Konec politiky na pláži
Proměnu stranických pravidel za Si Ťin-pchinga připomněla i tradice každoročního srpnového setkávání čínského vedení v přímořském letovisku Pej-taj-che. Už od dob Mao Ce-tunga, který zde prý vedl zasedání v županu a sandálech, šlo o důležité místo, kde se debatovalo o zásadních politických rozhodnutích a prováděly personální změny. V minulých dekádách pak jeho význam ještě vzrostl, když se ČLR po hrůzách Kulturní revoluce přiklonila k myšlence kolektivního vedení – Pej-taj-che se tak stalo místem, kde se mohly slaďovat různé pohledy. Si Ťin-pching však tento systém kolektivního vedení postupně rozložil, když odmítl po dvou funkčních obdobích rezignovat. Zároveň se prostřednictvím čistek zbavil politické opozice a omezil vliv bývalých stranických špiček, které tradičně hrály v Pej-taj-che významnou roli. S tím tak v podstatě odstranil všechny, kteří by s ním na pláži mohli o něčem diskutovat.
Setkání v Pej-taj-che je tak dnes už opravdu především rekreací politických elit. Součástí tradice je pak také účast předních vědců a odborníků. Letos byly pozvány desítky badatelů a jejich výběr do značné míry ukazuje priority Pekingu: od základního výzkumu přes čipy a obranné technologie až po hlubinné vrty či boj proti dezertifikaci.
Zdroje:
Foreign Policy: China’s Leaders Go on a Summer Retreat
Journal of Democracy: China in Xi's “New Era”: The Return to Personalistic Rule
Čínští roboti míří z pódia do továren
Peking tento týden hostí World Robot Conference, na níž více než 300 převážně čínských firem představuje přes dva tisíce exponátů a více než 150 nových produktů. Letošní ročník ukazuje posun od efektních demonstrací k hledání praktického využití: humanoidní roboti třídí zásilky, manipulují s materiálem nebo pracují na výrobních linkách, zatímco firmy řeší především cenu, spolehlivost a možnost sériové výroby. Čínská vláda robotiku dlouhodobě podporuje jako součást průmyslové modernizace a snahy posílit domácí technologický ekosystém. Pozornost konference ještě zvýšil úspěšný burzovní debut společnosti Unitree, jednoho z nejznámějších čínských výrobců humanoidních a čtyřnohých robotů. Zakladatel společnosti Wang Sing-sing přitom připustil, že současní humanoidi mají stále problém samostatně chápat prostředí a rozhodovat se v něm, což brzdí jejich masové nasazení. Tedy alespoň prozatím.
Příběh Unitree nicméně zároveň ukazuje, že čínský náskok nevzniká pouze z domácího výzkumu. Vývoj jejích robotických psů podle Reuters do značné míry navazoval na otevřeně publikovaný výzkum financovaný americkou armádou a prováděný mimo jiné na MIT. Podle citovaných výzkumníků však Unitree využila veřejně dostupné poznatky legálně. Rozhodující výhodou se stala schopnost převést je do levného produktu a rychle jej škálovat díky husté síti čínských dodavatelů motorů, baterií, senzorů a elektroniky. Právě tento model nyní ve Washingtonu posiluje obavy, že otevřený západní výzkum může urychlovat rozvoj čínských technologií s civilním i vojenským využitím. Washington tak zvažuje tlak na partnerské země, aby se nezapojovaly současně do amerických a čínských technologických iniciativ okolo umělé inteligence. Geopolitické soupeření se tím stále více přesouvá od jednotlivých čipů či modelů k celým ekosystémům výzkumu, investic a dodavatelských řetězců.
Zdroje:
Městská vláda Pekingu: 2026世界机器人大会相关信息
Trumpova korejská transakce
Americký prezident Donald Trump nařídil výrazně omezit pravidelné americko-jihokorejské vojenské cvičení Ulchi Freedom Shield, jeden z pilířů obranné spolupráce Washingtonu a Soulu. Podle svých slov uvažoval o jeho úplném zrušení, na které už ale bylo pozdě. Manévry tak začaly podle plánu 17. srpna, skončí však už 21. místo 27. srpna. Pravidelná cvičení přitom nejsou pouhou demonstrací síly vůči KLDR: umožňují americkým a jihokorejským jednotkám nacvičovat společné velení a reakci na krizové scénáře a udržovat interoperabilitu. Americká armáda ještě před jejich zahájením zdůrazňovala význam UFS pro bojovou připravenost, modernizaci aliance a odstrašení v severovýchodní Asii. Proměnu diplomatické situace pak ilustruje i současná návštěva čínského ministra zahraničí Wang Iho v Soulu, který se zde v těchto dnech setkal s jihokorejským prezidentem, ministrem zahraničí i poradcem pro národní bezpečnost.
Americký prezident otevřeně spojuje omezení manévrů se svým „velmi dobrým“ vztahem s Kim Čong-unem a usiluje o obnovení jednání s Pchjongjangem. Právě v tomto kontextu se znovu ukazuje transakční povaha Trumpovy zahraniční politiky. Americko-jihokorejská obranná aliance vznikla na počátku studené války jako dlouhodobá bezpečnostní architektura, jejímž smyslem bylo chránit Spojené státy i jejich spojence ve východní Asii. Společná cvičení jsou její praktickou součástí: kromě koordinace armád demonstrují připravenost a posilují odstrašení. Pokud se ale jejich rozsah může ze dne na den stát předmětem vyjednávání v prezidentově snaze o dohodu s protivníkem, a to navíc bez předchozí konzultace se Soulem, zpochybňuje se tím předvídatelnost amerického závazku, na níž je důvěryhodnost celé aliance založena.
Zdroje:
