Článek
Konec legrace
Populární čínský komik Kuo Te-kang 郭德纲 se stal terčem vyšetřování poté, co během jednoho ze svých vystoupení použil pozměněný text slavné revoluční písně z filmu z padesátých let Železniční guerilla (铁道游击队). Takové vtípky KS Číny netrpí. Už v roce 2018 zavedla zákon na ochranu hrdinů a mučedníků, kterým dosud trestala především údajné zpochybňování role a zásluh aktérů čínské komunistické revoluce. Nyní se ho čínské orgány nebojí použít ani k usměrňování mainstreamových celebrit, kterým tak vymezují stále užší mantinely přípustné zábavy.
Zákon o ochraně hrdinů a mučedníků je právním nástrojem boje proti tzv. „historickému nihilismu“, kterým KS Číny tradičně označuje především z jejího pohledu nesprávný výklad moderních dějin. Aktuálně se však tento pojem ve stranickém tisku objevuje v poněkud bizarním a zároveň nezvyklém kontextu, který sahá hluboko před vznik samotné komunistické strany. Čínským internetem se šíří konspirace, podle níž slavná dynastie Tchang, považovaná za jeden z vrcholů čínských dějin, ve skutečnosti nikdy neexistovala a je pouhým konstruktem historiků. Fáma je částečně spojena s chanskými nacionalisty, kterým vadí nechanské kořeny tchangské vládnoucí elity, jiní ji zase šíří jako výraz obecné nedůvěry k autoritám. Strana proti tomuto internetovému trendu rychle zakročila. Kromě toho, že dynastie Tchang nepochybně skutečně existovala, podobné teorie totiž narušují její výklad pětitisícileté kontinuity čínských dějin, na němž dnes staví představu jednotné čínské civilizace a stále výrazněji také legitimitu vlastní vlády.
Zdroje:
CNN: Why is one corner of China’s internet insisting a golden era never existed?
Chinese Social Science Today: “唐朝不存在”？看伪史博主如何“炮制”历史虚无主义
Sinopsis: Zákon na ochranu hrdinů a mučedníků
Sinopsis: Historický nihilismus
Americké sankce proti Íránu narážejí na Čínu
Spojené státy v pondělí oznámily další sankční opatření proti Íránu. Operace dramaticky nazvaná „Ekonomický vyvrhel“ má postihnout jednotlivce, firmy i další aktéry, kteří Íránu pomáhají udržovat zahraniční obchod. Její úspěch ale do značné míry závisí na Číně, která odebírá okolo 90 % íránského ropného exportu. Peking se však jednoznačně postavil proti „nezákonným jednostranným sankcím“ a opatrnost je znát i na americké straně. Na prvním seznamu zhruba šedesáti sankcionovaných osob, společností a plavidel se překvapivě neobjevily žádné čínské finanční instituce. Washington si je dobře vědom, že příliš tvrdý zásah proti čínským subjektům by mohl vyvolat odvetu Pekingu – například další omezení vývozu vzácných zemin – a zkomplikovat i očekávanou návštěvu Si Ťin-pchinga ve Spojených státech.
Postihnout čínský dovoz íránské ropy je navíc prakticky obtížné. Velké státní rafinerie se přímým nákupům z Íránu již delší dobu vyhýbají a obchod se přesunul především k menším soukromým, takzvaným „teapot“ rafineriím. Ty jsou do značné míry izolované od dolarového finančního systému, a tedy i od hlavní páky amerických sankcí. Právě zde se zároveň ukazuje jedna z konkrétních podob dlouhodobé čínské snahy o dedolarizaci. Zatímco prosazování jüanu jako skutečně globální alternativy k dolaru postupuje jen pomalu, v některých segmentech čínského přeshraničního obchodu – včetně obchodu s Íránem – už vypořádání v jüanech umožňuje americký finanční systém do značné míry obejít. Peking tak má jak politickou vůli, tak vybudované mechanismy k tomu, aby nové americké sankce alespoň zčásti ignoroval. Americký „D-Day“ proti íránské ekonomice proto může být ve výsledku podstatně méně dramatický, než napovídá jeho název.
Zdroje:
Xinhua: 外交部：中国同伊朗的合作始终在国际法框架内进行
The Wall Street Journal: U.S. Squeezes Iran but Avoids Targeting Its Biggest Lifeline: China
Čínská špionáž sahá po AI i automobilech
České bezpečnostní instituce tento týden znovu upozornily na pokračující čínskou špionáž. Ředitel NÚKIB Lukáš Kintr uvedl, že čínští kybernetičtí aktéři se nadále pokoušejí získávat citlivá data českých institucí, například interní komunikaci či analýzy sloužící k rozhodování. Ministerstvo obrany mezitím omezilo vjezd tzv. „připojených vozidel“ vyrobených v Číně nebo čínskými firmami do citlivých vojenských objektů, včetně areálů Vojenského zpravodajství a Univerzity obrany. Podobný zákaz platí od března také ve čtyřech českých rafineriích ORLEN. Důvodem je riziko sběru dat pomocí kamer, LiDARů a dalších senzorů u těchto vozidel. Podle dřívější analýzy NÚKIB existuje vysoké riziko jejich využití ke špionáži, v krajním případě i k sabotáži.
Rozšiřuje se přitom i samotný arzenál čínských útočníků v kybernetické sféře. Podle tchajwanské bezpečnostní společnosti TeamT5 čínské skupiny spojované se státem stále více využívají modely umělé inteligence, zejména DeepSeek, pro průzkum cílů, hledání zranitelností a automatizaci dalších částí útoku, přičemž množství jejich aktivit se mělo po zapojení AI více než zdvojnásobit. Výzkumníci upozorňují především na nízké náklady a relativně slabé bezpečnostní zábrany modelu, přestože konkrétní použitý systém nelze vždy spolehlivě určit.
Zdroje:
iROZHLAS: V Česku nadále pokračují pokusy o čínskou kyberšpionáž, uvedl šéf NÚKIB. Cílem jsou citlivá data
Zdopravy.cz: Obava ze špionáže. Obrana přitvrzuje proti čínským vozům ve svých areálech, opatření se týká i studentů
The Straits Times: China’s hackers use DeepSeek for attacks, researchers say
Majitel nejzadluženější developerské společnosti odsouzen na doživotí
Zakladatel realitního gigantu China Evergrande Group Hui Ka Yan (Sü Ťia-jin) byl 20. srpna odsouzen k doživotnímu vězení za osm trestných činů včetně nezákonného získávání finančních prostředků, podvodů a úplatkářství. K obviněním se přiznal již v dubnu. Tresty odnětí svobody dostalo také 56 dalších bývalých manažerů a zaměstnanců Evergrande včetně dvou Huiových synů. Evergrande se během čínského realitního boomu stala jedním z největších developerů na světě, svůj růst však financovala mimořádným zadlužením a předprodejem nemovitostí. V roce 2021 přestala splácet část svých závazků, v lednu 2024 hongkongský soud nařídil její likvidaci a v srpnu 2025 byly její akcie definitivně staženy z hongkongské burzy. Kauza navíc postupně odhalila rozsáhlé účetní manipulace a další finanční delikty. Likvidátoři se nyní snaží získat zpět aktiva pro věřitele, zatímco samotný případ Evergrande se stal nejvýraznějším symbolem krize čínského realitního sektoru.
Pád Evergrande zároveň symbolizuje vyčerpání modelu čínského hospodářského růstu silně závislého na realitách, dluhu, investicích, ale také politických konexích (sám Hui Ka Yan byl členem Čínského lidového politického poradního shromáždění), který Evergrande dovedla do extrému. Současná politika Pekingu se snaží snižovat zadlužení ekonomiky i za cenu slabšího krátkodobého růstu a pokračujících problémů realitního trhu. Zároveň se čínské vedení snaží přesouvat zdroje růstu směrem k technologicky vyspělým odvětvím, zejména digitálním a zeleným technologiím či AI, přičemž samo připouští, že přechod mezi „starými a novými motory růstu“ bude provázet období ekonomických obtíží. Evergrande proto již není hlavní příčinou problémů čínského realitního sektoru, ale především symbolem hlubší strukturální proměny ekonomiky, jejíž náklady je Peking zatím ochoten do určité míry tolerovat.
Zdroje:
Trivium China: Beijing’s answer to weak demand? | The weekly recap
