Článek
Záludnější hrozba
„Nepřátelské aktivity Číny“ označila Bezpečnostní informační služba ČR ve své výroční zprávě za rok 2023 za jeden ze svých hlavních okruhů zájmů. Rizika z čínské strany jsou podle ní hůře uchopitelná, než je tomu například v případě Ruska. ČLR pro nás nepředstavuje aktuální přímou vojenskou či teroristickou hrozbu a „není možné s ní nespolupracovat“. Zároveň však zpráva uvádí, že aktivity ČLR působí rozkladně vůči „principům naší civilizace, jakými jsou demokracie a volný trh“.
Čínský vliv v Česku v roce 2023 zasahoval podle reportu několik oblastí. ČLR se snaží využívat české akademické prostředí k získávání neveřejných informací. Akademici jsou často kontaktováni přes síť LinkedIn, následně jim bývá nabízena finanční odměna za odborné studie o tématech, která jsou v čínském politickém zájmu, nebo bezplatné cesty do Číny. BIS také zaznamenala čínský vliv v mediálním sektoru, především prostřednictvím distribuce čínského obsahu menším českým televizním stanicím. Čínská strana se zároveň snaží potlačovat tzv. „pět jedů“, tedy například otázky týkající se Tibetu, Sin-ťiangu či Tchaj-wanu, které vnímá jako ohrožení své vlády. V otázce technologií pak zpráva není adresná. Důrazně však upozorňuje uživatele chytrých zařízení, jako jsou smartphony, chytré hodinky či elektromobily, aby věnovali „zvýšenou pozornost tomu, zda nepochází ze zemí, jejichž politický režim a legislativa zvyšují možnost zneužití dat státní mocí“.
Zdroje:
Sinopsis: Vědecká výměna s čínskými rysy
Vztahy mezi Čínou a Afrikou „nejlepší v historii“
Koncem minulého týdne se v Pekingu konal summit Fóra čínsko-africké spolupráce, kterého se zúčastnilo 51 hlav afrických států či generální tajemník OSN António Guterres. Okázalé přivítání afrických lídrů svědčí o zásadním významu, který Čína přikládá spojenectví s africkými zeměmi. Si Ťin-pching také nešetřil ekonomickými sliby a zavázal se k finanční podpoře 50,7 miliardy USD (z toho přes polovinu formou půjček) v následujících třech letech. Čína je největším obchodním partnerem Afriky, obchodní bilance je však pro africké země deficitní, což kritizoval například jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa. Si Ťin-pching přislíbil zlepšení přístupu afrických firem na čínský trh, vytvoření milionu pracovních míst v Africe či pomoc s oddlužením vůči ČLR. Vše pro to, aby africké země zůstaly věrným partnerem Pekingu na mezinárodním poli.
Kromě ekonomických pobídek posiluje Čína svou přítomnost na kontinentu také propagací svého politického modelu jakožto alternativy vůči západním demokraciím. To v Africe, kde má velké množství vlád sklony k autoritářství, padá na úrodnou půdu. Země ve společné deklaraci podpořily Si Ťin-pchingovy projekty, jako je Globální civilizační iniciativa, či Pekingem prosazovaný „princip jedné Číny“, jímž si ČLR nárokuje Tchaj-wan. Západní země si teprve nedávno uvědomily, že jim v Africe ujíždí vlak. V roce 2021 zde USA a EU spustily své investiční programy, zatím ovšem bez valného dopadu. Vzhledem k náklonnosti afrických lídrů vůči Pekingu se zdá, že Si Ťin-pching má pravdu, když tvrdí, že vztahy mezi Čínou a Afrikou jsou „nejlepší v historii“.
Zdroje:
MZV ČLR: 习近平出席中非合作论坛北京峰会开幕式并发表主旨讲话
MZV ČLR - Akční plán: 中非合作论坛—北京行动计划（2025-2027）
Sinopsis: Vlivové aktivity ČLR v Africe
Nenechat se předhonit
Evropská unie si čím dál silněji uvědomuje, že jí ujíždí vlak nejen na africkém kontinentu. Mario Draghi, bývalý šéf Evropské centrální banky, ve své zprávě o budoucnosti a konkurenceschopnosti EU vypichuje několik oblastí, na které by se měla Evropa zaměřit. Patří mezi ně mimo jiné tzv. čisté technologie, jejichž dotace jsou v Číně v poměru k HDP dvakrát vyšší než v EU, a především elektromobily. Automobilový průmysl je pro Evropu zásadní; zaměstnává na 14 milionů Evropanů. Podle Draghiho nedávno zavedená cla na elektromobily částečně vyrovnala podmínky na trhu, varuje však před převzetím evropských továren zahraničními výrobci. Zpráva navrhuje zvážit opatření, která používá samotná ČLR, jako jsou tzv. „společné podniky“ (joint ventures), jež umožňují vstup zahraničních firem na trh pouze ve spolupráci s místními partnery.
Pekingu zvoní v uších nejen kvůli Draghiho zprávě. Sněmovna reprezentantů USA tento týden předloží až 28 návrhů zákonů zaměřených na Čínu v rámci tzv. „čínského týdne“ (China Week). Ten před listopadovými prezidentskými volbami usiluje o posílení pozice USA v americko-čínském soupeření. Návrhy zákonů se opět zaměřují především na technologie. Hlasovat se bude například o zákonu, který by zakázal elektromobilům s čínskými bateriemi nebo jinými komponenty využívat daňové úlevy zavedené Bidenovou administrativou. Připraven je také zákon omezující možnost nákupu americké půdy či budování dalších Konfuciových institutů a podobných organizací.
Zdroje:
Oficiální stránky EU: EU competitiveness: Looking ahead
Radio Free Asia: EXPLAINED: What is ‚China Week‘ at the US Congress?
Kam mizí čínští ministři
Před rokem a čtvrt beze stopy zmizel ministr zahraničí ČLR Čchin Kang. Jelikož se tak stalo uprostřed několika připravovaných setkání na nejvyšší úrovni, a navíc člověku, který platil za oddaného „vlčího válečníka“, vyvolala událost značný zájem médií. Mezinárodní společenství se dlouho marně dohadovalo o důvodu jeho zmizení a spekulovalo, objeví-li se například před disciplinární komisí. Si Ťin-pching však Čchin Kanga nahradil jeho předchůdcem Wang Im a aféra postupně utichla. Nyní ovšem dva nejmenovaní bývalí američtí úředníci přišli se zprávou, že je Čchin Kang na svobodě a pracuje na nízké pozici v čínském státním nakladatelství.
Mizení vysoce postavených osob není v ČLR neobvyklé. Čtvrt roku po Čchin Kangovi se ztratil i ministr obrany Li Šang-fu spolu se dvěma generály raketového vojska. Nejznámější příklad zmizelého (trochu samozvaného) politika představuje pro české čtenáře patrně Jie Ťien-ming, bývalý ředitel společnosti CEFC a poradce exprezidenta Miloše Zemana. Jie Ťien-ming však takové štěstí jako Čchin Kang neměl – zůstává nezvěstný již šestým rokem.
Zdroje:
Washington Post: China`s ‚disappeared‘ foreign minister demoted to low-level publishing job, say former U.S. officials
Čína ukončuje mezinárodní adopce
Ministerstvo zahraničí ČLR minulý čtvrtek oznámilo, že Čína již nadále nebude umožňovat adopce svých dětí do zahraničí. Odůvodňuje to tím, že se jedná o krok v souladu s duchem mezinárodních úmluv. S okamžitou platností zastavilo probíhající procesy adopcí a nadále umožní osvojení jen těch dětí, které mají v zahraničí pokrevní příbuzné. Od roku 1992 bylo z Číny adoptováno na 160 000 dětí, z toho polovina do USA. Nejčastěji byly k osvojení nabízeny postižené děti, děti narozené nad rámec politiky jednoho dítěte či mimo manželství a také holčičky. Péče o děti, o něž se jejich rodiče nemohli (či nechtěli) postarat, nebyla pro stát prioritou a v dětských domovech panovaly natolik otřesné podmínky, že mnohé děti nepřežily.
Potenciální adoptivní rodiče, zejména ze Spojených států, nyní mluví v médiích o nespravedlnosti, která se jim ze strany ČLR děje. Adopce dětí do zahraničí však vyvolávají etické otázky a mnohé státy je postupně zakazují. Problémy s sebou nese nejen dospívání v odlišné kultuře či nemožnost hledat své kořeny (adoptované děti mají často neúplné či falšované informace v dokladech). V mnoha zemích se navíc z adopcí stal lukrativní byznys. Například Jižní Korea od konce války na Korejském poloostrově dala k adopci 200 000 dětí, polovina z nich se dostala do USA. Průzkumy ve Spojených státech však ukazují, že až polovina všech adoptovaných korejských dětí čelila verbálnímu nebo citovému násilí ze strany adoptivní rodiny, celá třetina pak byla dokonce fyzicky nebo sexuálně zneužívána.
Zdroje:
New York Times: China Stops Foreign Adoptions, Ending a Complicated Chapter
Tomáš Etzler: Nebe
New York Times: In China's Orphanages, a War of Perception
