Článek
Bezvízový styk s Čínou mají další země EU, Česko mezi nimi není
V zájmu podpory cestovního ruchu ČLR pomalu rozšiřuje seznam zemí, jejichž občané mohou do země cestovat jako turisté bez víza. Po předešlých vlnách, které zahrnuly většinu západoevropských zemí a „spřátelené“ Maďarsko a Slovensko, se od 30. listopadu 2024 k bezvízovému styku přidaly další evropské státy, konkrétně Bulharsko, Černá Hora, Estonsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Malta, Rumunsko a Severní Makedonie. Ze zemí EU tak bezvízový režim s Čínou nemají už jenom Česko, Litva a Švédsko. Čína zde aplikuje politicky motivovaný selektivní přístup, odměňuje své „přátele“ z platformy 14+1 ve střední a jihovýchodní Evropě a snaží se nalákat více turistů ze západoevropských států. Především ale trestá země, které jsou z jejího pohledu nedostatečně vstřícné.
Vztahy mezi Švédskem a Čínou jsou napjaté už od roku 2015, kdy čínské úřady unesly švédského občana Kuej Min-chaje. V případě Česka a Litvy je důvodem neudělení bezvízového styku evidentně především jejich podpora Tchaj-wanu. Česká republika se stále pokouší o nalezení racionálního přístupu k Číně, který by měla reflektovat již dlouho chystaná revize česko-čínských vztahů. Litva má s Pekingem o poznání ostřejší konflikty. Tento týden Vilnius ohlásil vyhoštění tří čínských diplomatů, proti čemuž se Peking sice ohradil, zatím však nepřistoupil k obdobnému kroku. Oficiální důvod jejich vyhoštění zatím není známý, pravděpodobně se ale jedná o následek vyšetřování poškození datových kabelů čínskou lodí v Baltském moři.
Zdroje:
Visas News: China: visa-free policy extended to 30 days
Státní rada ČLR: 关于进一步扩大免签国家范围并优化入境政策的通知
Minerály za čipy
Čínské ministerstvo obchodu oznámilo zákaz exportu kritických minerálů, jako jsou gallium, germanium, antimon a další, do USA. Jedná se o reakci na americká omezení vývozu pokročilých polovodičových technologií do ČLR a další krok v boji o kontrolu technologických dodavatelských řetězců. Čína je nejvýznamnějším vývozcem těchto minerálů, protože disponuje instrastrukturou pro jejich energeticky náročné zpracovávání.
Spojené státy již letos tyto kovy z Číny nedovážely a jejich firmy využívaly vlastní zásoby či alternativní zdroje, což se ale zásadně projevilo na ceně. Kroky Pekingu pravděpodobně neodradí nadcházející administrativu Donalda Trumpa od pokračování v obchodní a technologické válce s Čínou. Mohly by však sloužit jako varování dalším významným hráčům v dodavatelských řetězcích, jako jsou Japonsko, Jižní Korea nebo Nizozemsko, aby se ke snahám USA nepřipojovaly.
Zdroje:
Xinhua: 商务部：加强相关两用物项对美国出口管制
Volkswagen se stahuje ze Sin-ťiangu
Obchodní válka se vyostřuje i v Evropě. Volkswagen minulý týden oznámil, že prodává svou továrnu i testovací dráhu v Sin-ťiangu, čímž se z tohoto regionu zcela stáhne. Obojí převezme čínská státní společnost SMVIC. Automobilka mluví o ekonomických důvodech, zjevně však především ustupuje rostoucímu tlaku veřejnosti a akcionářů, kteří dlouhodobě kritizovali působení firmy v oblasti, kde je místní obyvatelstvo vystaveno široce dokumentované perzekuci, včetně nucené práce. Volkswagen v reakci na to minulý rok zadal „nezávislý“ audit, který podle firmy obvinění vyvrátil. Důvěryhodnost auditu však zásadně zpochybnila zářijová zpráva odborníka Adriana Zenze. Ta na základě uniklé dokumentace mimo jiné odhalila, že audit prováděla firma napojená na Komunistickou stranu Číny a rozhovory se zaměstnanci probíhaly pod přímým státním dohledem, bez zachování anonymity. Mluvit otevřeně o odchodu kvůli porušování lidských práv si však Volkswagen, který nadále plánuje působit na čínském trhu, nemůže dovolit. Současně již ale také nemůže odolávat obviněním z využívání nucené práce, a to i vzhledem ke své historii z 2. světové války.
Stažení Volkswagenu ze Sin-ťiangu představuje podle Adriana Zenze „velké vítězství v ujgurském případu“, je to však jen jedna bitva ve vleklé poziční válce. Tento týden společnost BBC zveřejnila investigaci, která upozorňuje, že rajčatový protlak prodávaný například v Tescu či Lidlu a označovaný jako „italský“ je ve skutečnosti vyroben ze sin-ťiangských rajčat. A jejich cenu opět snižuje právě nucená práce Ujgurů.
Zdroje:
The Jamestown Foundation: An Assessment of the Audit of Volkswagen’s Controversial Factory in Xinjiang
„Barbarská Evropa“ proti rozpínavosti ČLR a porušování lidských práv
Evropský parlament minulý týden přijal usnesení k odsouzení 45 hongkongských prodemokratických aktivistů. Dokument požaduje mimo jiné zavedení cílených sankcí vůči odpovědným hongkongským úředníkům, což čínská strana označila za „barbarské a opovrženíhodné“. Dále navrhuje zrušení zvláštního celního režimu pro Hongkong. Ten si i po svém faktickém podřízení Pekingu v mnoha ohledech zachovává status světového finančního centra, což mu mimo jiné umožňuje napomáhat Rusku v obcházení mezinárodních sankcí.
Poměrně ostrý postoj EU kontrastuje s vlažnou reakcí Británie. Ta již dříve odmítla přímou kritiku případu s tím, že „nesmí ztratit příležitosti pro svou ekonomiku“. O něco zásadovější postoj však minulý týden zaujala v případě Tchaj-wanu, kdy se jako již dříve Austrálie či Evropská unie vymezila proti snahám Číny dezinterpretovat rezoluci OSN č. 2758 z roku 1971. Tato rezoluce rozhodla, že „představitelé Čankajška“ nemají zastupovat Čínu v OSN. Britský parlament nyní jasně vyjádřil, že přes čínské úsilí její význam překrucovat se tato rezoluce nijak nevyjadřuje k politickému statusu Tchaj-wanu, nezakládá suverenitu ČLR nad Tchaj-wanem ani nemluví o účasti Tchaj-wanu v OSN. Tchaj-wan již dlouho usiluje o účast v mezinárodních organizacích, to mu však zůstává i přes silnou podporu dalších států, včetně České republiky, nadále upíráno.
Zdroje:
Evropský parlament: Hong Kong, notably the cases of Jimmy Lai and the 45 activists recently convicted under the national security law
Evropský parlament: Misinterpretation of UN resolution 2758 by the People's Republic of China and its continuous military provocations around Taiwan
Stanné právo v Jižní Koreji a zdrženlivá Čína
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol šokoval svou zemi, když na úterní večerní tiskové konferenci nečekaně vyhlásil stanné právo, a to v reakci na údajnou opoziční podporu proseverokorejských sil. Tisíce lidí však následně vyšly do ulic a zákonodárci na mimořádném nočním zasedání jednomyslně odhlasovali zablokování dekretu. Opoziční poslanci navíc požadují odvolání hlavy státu, vedení obrany už spolu s vysokými úředníky kanceláře prezidenta rezignovalo.
Kroky prezidenta, motivované pravděpodobně jeho spory s opozicí, vyvolaly rozhořčení nejen v samotné zemi, ale i na mezinárodní scéně. Mnozí vládní představitelé vyjádřili znepokojení a zrušili plánovaná setkání s korejským prezidentem. Čína se k situaci postavila zdrženlivě a uvedla, že vnitřní záležitosti Korejské republiky nebude komentovat. Současně je zřejmé, že pád prezidenta Juna by mohl situaci na Korejském poloostrově výrazně ovlivnit v její prospěch.
Zdroje:
Ministerstvo zahraničí ČLR: 2024年12月4日外交部发言人林剑答记者问
