Článek
DeepSeek: „… let’s talk about something else“
Nově vydané velké jazykové modely čínské společnosti DeepSeek ovládly v posledních dnech média a způsobily poprask na akciových trzích. Rozruch vyvolalo obvinění této firmy ze zneužití dat konkurenta OpenAI, ale především její narušení hned několika dosavadních předpokladů v tomto odvětví – předně, že jen stále větší výpočetní výkon může vést k průlomovým výsledkům. DeepSeek V3 se naopak zaměřil na efektivitu a srovnatelných výsledků například s ChatGPT dosáhl i bez nejpokročilejších čipů, podléhajících americkým obchodním restrikcím. Navíc je k dispozici jako open-source, což je strategie, kterou čínské firmy v poslední době často volí, aby nalákaly světovou komunitu k interakci.
Zatímco DeepSeek boří hranice, mnozí uživatelé se rozhodli otestovat ty jeho. Veškerá umělá inteligence v ČLR musí podle zákona z roku 2023 „ztělesňovat základní hodnoty socialismu“ a nesmí „podvracet státní moc“, někteří proto zkusili jeho ideologickou loajalitu prověřit. Čínský chatbot se dal v několika případech svést z cesty: po opakovaném dotazu na Ujgury zmínil v jejich souvislosti porušování lidských práv i detenční zařízení, muže před tanky na náměstí Nebeského klidu zase označil za „celosvětový symbol odporu proti útlaku“. Pozoruhodné však je, že své vlastní odpovědi vzápětí smazal s poznámkou (vždy v angličtině, bez ohledu na právě používaný jazyk) „… let’s talk about something else“. Cenzuru je tak možné sledovat takřka naživo v přímém přenosu. ČLR se vždy snažila, aby její cenzurní mechanismy, jinak všudypřítomné, zůstávaly spíše skryté. DeepSeek teď nečekaně poskytl poměrně vzácný pohled na jejich fungování v praxi a přinejmenším v tomto ohledu tak překonal konkurenční západní modely.
Zdroje:
The Guardian: We tried out DeepSeek. It worked well, until we asked it about Tiananmen Square and Taiwan
Czech Crunch: Divoký mejdan jménem DeepSeek aneb Čím Číňané za pár milionů šokovali svět umělé inteligence
Cyberspace Administration of China: 生成式人工智能服务管理暂行办法
Filipíny mezi Trumpem a Pekingem
Manila s Pekingem se v půli ledna dohodly na vzájemné spolupráci při řešení sporů v Jihočínském moři, nedávné události však toto úsilí o zlepšení napjatých vztahů opět narušily. Tento týden čínská pobřežní stráž vytlačila filipínské lodě z okolí Manilou kontrolovaného ostrova Thitu v oblasti Spratlyho ostrovů, které si částečně či celé kromě ČLR a Filipín nárokují i Vietnam, Malajsie a Tchaj-wan. Zároveň na Filipínách zadrželi několik čínských občanů podezřelých ze špionáže – naposledy skupinu vydávající se za Tchajwance, která instalovala kamery v oblasti operací lodí filipínské pobřežní stráže.
Filipíny čínskému tlaku odolávají s obtížemi, posledním pokusem je spuštění kampaně vyvracející čínský narativ o nárocích na vody v Jihočínském moři prostřednictvím komiksu. Nejzásadnější je ale pro Manilu její obranný pakt s USA. Podpora Spojených států během druhého prezidentství Donalda Trumpa ale není zdaleka tak jistá. Současné tříměsíční pozastavení americké zahraniční pomoci se vztahuje i na Filipíny a mluví se o možném otevření otázky americké (ne)přítomnosti na Filipínách při budoucím vyjednávání Trumpa s Pekingem – což by pro Manilu nemuselo dopadnout příznivě.
Zdroje:
AP: Philippines launches comic book to counter China’s ‚disinformation‘ in the disputed South China Sea
Zelená pětiletka
Čínské emise uhlíku v loňském roce mírně vzrostly o 0,8 %, a to navzdory rekordnímu rozvoji infrastruktury obnovitelných zdrojů. Nárůst byl způsoben především vysokou poptávkou po elektřině v lednu a únoru, kdy se čínské hospodářství stále zotavovalo z drakonické politiky nulového covidu. Ve zbytku roku pak emise naopak ve srovnání s předchozím rokem klesaly.
Rekordní růst podílu zelené energie se očekává i letos, jelikož se budou dostavovat větrné, solární či jaderné elektrárny před koncem 14. pětiletky, jejímž důležitým cílem je právě snižování emisí. Pro Čínu jsou zároveň zelené technologie důležité nejen kvůli ekologii, ale také kvůli vlastní ekonomice, jež se o ně, resp. o jejich vývoz stále více opírá. Zásadní je pro ČLR i export těchto technologií do EU, která je jejím druhým největším trhem.
Zdroje:
Číňané v pohybu, Tibeťané v obavách
29. ledna svět vstoupil do nového lunárního roku ve znamení dřevěného hada. V Číně je toto období, známé též jako Svátky jara, nejen časem bujarých oslav, ale též masivní migrace. Čínské úřady očekávají během 40denního období od 14. ledna do 22. února rekordních 9 miliard cest po celé zemi – převážně vlastními vozy, ale růst se očekává také u vlakové a letecké dopravy. Pro mnohé z přibližně 300 milionů čínských migrujících pracovníků představují oslavy nového roku jedinou příležitost vrátit se domů a setkat se s rodinou a dětmi.
V souvislosti s nárůstem vnitrostátního cestování se stále oblíbenější destinací stává Tibet. V roce 2023 zamířilo do Tibetské autonomní oblasti za jedinečným kulturním dědictvím a úchvatnou krajinou více než 55 milionů turistů – tedy asi patnáctinásobek místní populace. Cestovní ruch nyní představuje přibližně třetinu lokální ekonomiky, současně však vyvolává oprávněné obavy o zachování tibetské kultury, svébytné identity a životního prostředí. Stranický plán rozvoje cestovního ruchu v Tibetu z roku 2022 ostatně trvá na tom, aby turistika přispěla především k prosazování „Si Ťin-pchingova myšlení“ a k podpoře „vlastenectví a etnické jednoty“.
Zdroje:
Foreign Policy: How Tourism Trapped Tibet
