Článek
Konec jedné éry
Americká Komise pro přezkum hospodářských a bezpečnostních vztahů s ČLR (USCC) vyzvala k přijetí dosud nejtvrdších legislativních opatření proti Pekingu – k odebrání doložky nejvyšších výhod (MFN). Minulý týden pak podobnou legislativu představil John Molenaar, předseda sněmovního výboru pro Čínu. Pokud by návrh zákona prošel, zásadně by proměnil čínsko-americké hospodářské vztahy, otevřel by cestu k zavedení vysokých cel a znamenal by vážný zásah pro Světovou obchodní organizaci a její systém pravidel.
Udělování doložky nejvyšších výhod Spojené státy v minulosti využívaly do určité míry jako nástroj k prosazování lidských práv v ČLR. Ve vydávání doložky pokračovaly i po masakru na náměstí Nebeského klidu, v pevné víře, že vzájemný obchod povede v ČLR k liberalizaci. Prezident Clinton nakonec udělil v roce 2000 Číně permanentní doložku jako předpoklad vstupu do WTO v roce následujícím. Současná snaha doložku Číně po čtvrt století opět odejmout je projevem celkové frustrace v USA, že ČLR nenaplnila jejich optimistická očekávání, a známkou selhání dlouholeté americké politiky „zapojování“ (engagement) Číny do mezinárodního obchodu a světového společenství.
Zdroje:
Washington Post: Congressional committee advises revoking China’s trade status
The Select Committee on the CCP: Moolenaar Introduces Legislation to Revoke China's Permanent Normal Trade Relations
Si Ťin-pchingova inspekční cesta na jih Ameriky a setkání s Joem Bidenem
V sobotu se během summitu APEC v Limě již potřetí osobně setkali Si Ťin-pching a Joe Biden. Jednání mělo zajistit hladké pokračování dosavadních vztahů s ohledem na nástup Donalda Trumpa do úřadu prezidenta v lednu příštího roku. Zatímco generální tajemník Si mluvil o stabilních vztazích, společných zájmech a spolupráci obou zemí, prohlášení Bílého domu bylo podstatně rezervovanější. Pozitivní snad nicméně je, že spolu obě země stále udržují dialog v mnoha oblastech, a to včetně vojenství.
Si Ťin-pching strávil v Jižní Americe celý týden. V Peru otevřel nový přístav Chancay, který je dalším z příkladů čínské zahraničněpolitické strategie Pásu a stezky v tomto regionu a umožňuje výrazně snazší dopravu zboží z Peru i propojení s Brazílií, největším spojencem ČLR v regionu. Kritici ovšem poukazují na možné vojenské využití čínskou armádou. ČLR v pozici hlavního obchodního partnera celé oblasti vystřídala Spojené státy a do iniciativy Pásu a stezky je v současnosti zapojeno 22 latinskoamerických států. Realizované projekty s sebou však často přináší kontroverze, jakými je nízká kvalita provedení, předraženost, korupce i rizika pro národní bezpečnost jednotlivých států.
Zdroje:
The White House: Readout of President Joe Biden’s Meeting with President Xi Jinping of the People’s Republic of China
MoFA of the PRC: President Xi Jinping Meets with U.S. President Joe Biden in Lima
Foreign Policy: The Belt and Road Isn’t Dead. It’s Evolving.
Více mostů, méně cel
V Jižní Americe se pak Si zúčastnil i summitu G20. Jednání dvaceti lídrů světových mocností včetně USA, Číny a Ruska zahájilo tématem boje proti hladu a chudobě. K této iniciativě se připojil také Si Ťin-pching, který ve svém projevu zdůraznil dalších osm klíčových bodů, mimo jiné společný rozvoj (reprezentovaný iniciativou Pás a stezka), mezinárodní správu a spolupráci výhodnou pro všechny strany.
Si Ťin-pching však především volal po „otevřené ekonomice“ a „mostech“ mezi jednotlivými zeměmi. Apeloval na ostatní země, aby se vystříhaly protekcionismu ve jménu ekologie. Kritizoval také cla na čínské elektromobily a bionaftu a zdůraznil, že je důležité, aby se umělá inteligence nestala pouze doménou „bohatých“.
Zdroje:
Xinhua: 习近平立志要办成的事，成为G20峰会首要议题
Opětovné narušení podmořských kabelů v Baltském moři
V neděli a pondělí došlo k poškození podmořských kabelů spojujících Litvu se Švédskem a Finsko s Německem. Příčina zatím není známá, objevily se však domněnky, že se na jejich zničení podílela loď „YI PENG 3“ plující pod čínskou vlajkou. Německý ministr obrany Pistorius uvedl, že se s největší pravděpodobností jednalo o sabotáž. Z analýzy dráhy čínské lodi je zřejmé, že se plavidlo chovalo neobvykle a několikrát se otočilo v místech, kde byl jeden z kabelů poničen. Vody v této oblasti nedosahují ani 100 metrů, úmyslným tažením kotevního řetězu po mořském dně by tak bylo snadné podmořský kabel přetrhnout.
Problémem je, že mezinárodní smlouva o mořském právu UNCLOS jasně nevymezuje jurisdikci podmořských kabelů v mezinárodních vodách. Skutečnost, že jejich vlastníky jsou především soukromé společnosti, i fakt, že kapitánem lodi byl pravděpodobně ruský občan, pak dále ztěžují prosazování odpovědnosti. Podobně jako v případu čínské lodi „Newnew Polar Bear“, která loni v říjnu zničila kabel a potrubí mezi Estonskem a Finskem, je tedy zřejmé, že mezinárodní společenství nemá dostatečné právní předpisy ani systémy pro řešení „nehod“, k nimž dochází mimo teritoriální vody suverénních států. A je pravděpodobné, že takovéto využívání mezer v mezinárodním právu bude v budoucnu narůstat.
Ostatně i tam, kde UNCLOS stanoví jasná pravidla, neexistují účinné sankce za jejich porušování, jak se ukázalo po verdiktu mezinárodního tribunálu ohledně Jihočínského moře z roku 2016, který Peking prostě ignoruje.
Zdroje:
Čínské historické emise předstihly evropské
Klimatický summit COP29 se tento týden blíží ke svému závěru a účastníci se stále neshodly na jednom z jeho klíčových témat – které země by měly přispívat na nové globální cíle v oblasti financování klimatu. Podle dřívějších dohod by povinnost nést náklady měly mít jen rozvinuté země, které jsou historicky největšími producenty oxidu uhličitého. ČLR s poukazem na tuto zodpovědnost trvá na tom, že její finanční příspěvky budou nadále pouze dobrovolné.
Analytická platforma CarbonBrief však tento týden přinesla zprávu, že historické emise v Číně, počítané od roku 1850, dosáhly v roce 2023 312 gigatun oxidu uhličitého a předstihly tak EU s 303 gigatunami. Přesto se ČLR zdaleka neblíží 532 gigatunám, za které jsou zodpovědné USA, a v přepočtu na obyvatele jsou její emise stále pouze přibližně třetinové oproti těm evropským. Nehledě na to se však ČLR nevyhne tlaku ostatních států, aby jako velký znečišťovatel přispěla ke globálním financím na ochranu klimatu.
Zdroje:
CarbonBrief: Analysis: China’s emissions have now caused more global warming than EU
The New York Times: Climate Talks Head Into the Final Stretch With Negotiators Far Apart
Monstrproces v Hongkongu
V Hongkongu včera skončilo největší soudní řízení od zavedení zákona o státní bezpečnosti Pekingem v roce 2020. Místní soud poslal za „podvratnou činnost“ do vězení 45 demokratických politiků a aktivistů, kteří se podle hongkongských úřadů provinili svou účastí v nominačních předvolbách v roce 2020, během nichž se demokratická opozice pokusila vybrat své nejlepší kandidáty do nadcházejících voleb do místní samosprávy. Primárek se zúčastnilo rekordních 600 tisíc lidí, přestože se konaly krátce po přijetí bezpečnostního zákona a hongkongská vláda je považovala za nelegitimní.
Odsouzení, mezi něž patří například studentský aktivista Joshua Wong nebo právník Benny Tai, dostali tresty od několika měsíců po deset let. U soudu také poprvé od svého zatčení před čtyřmi lety promluvil bývalý majitel vlivného deníku Apple Daily Jimmy Lai, kterého Peking démonizuje jako strůjce prodemokratických protestů a obviňuje ho z napojení na zahraniční „živly“. Své znepokojení s Laiovým případem se krátce před začátkem soudu pokusil nepříliš úspěšně vyjádřit britský premiér Keir Starmer během setkání se Si Ťin-pchingem na summitu G20. Proces s desítkami aktivistů však odmítl odsoudit s tím, že Británie „nesmí ztratit příležitosti pro svou ekonomiku“. Je to přitom právě Spojené království, komu při předávání Hongkongu ČLR zaručila zachování autonomie, lidských práv a právního systému v enklávě.
Zdroje:
Další úplatný ministr
Tchang Žen-ťien, bývalý ministr zemědělství a venkova, který o svou funkci přišel již v květnu, byl tento týden kvůli obviněním z korupce vyloučen ze Strany a bude dále stíhán. Jde o dalšího z řady vysoce postavených politiků odstraněných v poslední době v rámci protikorupční kampaně – ve spárech disciplinární komise skončil také například bývalý ministr obrany Li Šang-fu. Tento stranický orgán má velmi široké pravomoci, podezřelí tak mohou bez vysvětlení i bez možnosti právního zastoupení zmizet na neurčitě dlouhou dobu.
Tvrdá protikorupční kampaň se stala ústředním prvkem Si Ťin-pchingovy vlády a často míří do nejvyšších politických pater. Kritici však upozorňují, že neřeší systémové kořeny korupce, k čemuž by bylo potřeba zvýšit transparentnost, posílit právní stát či umožnit nezávislým médiím korupci odhalovat. Přesto má současný nesystémový přístup své výhody – korupci sice nevymýtí, je však skvělým prostředkem k odstraňování nepohodlných osob.
Zdroje:
Disciplinární komise ÚV KS Číny: 农业农村部原党组书记、部长唐仁健严重违纪违法被开除党籍和公职
Existuje revize česko-čínských vztahů?
Tento týden se opět ozvaly hlasy volající po slibované revizi česko-čínských vztahů, která je jedním z bodů programového prohlášení vlády. Ministerstvo zahraničí již dříve slíbilo, že zprávu k dokumentu představí během podzimu. K urychlení procesu tlačí ministra Lipavského senátoři, sněmovní zahraniční výbor pak k dokončení revize vyzval už loni v červnu.
Revize by měla být krokem k vyrovnanějšímu přístupu k této zemi. Ten byl dlouhá léta poznamenán silným čínským vlivem a jeho prorůstáním do nejvyšších pater české politiky. Revidovaná koncepce by zároveň mohla umožnit budovat tuto důležitou bilaterální relaci dlouhodobě a systematicky, bez nutnosti pouze reagovat na kroky ČLR. Důležitou součástí by měly být i bezpečnostní otázky, na něž v souvislosti s Čínou stále častěji upozorňují naši spojenci i české bezpečnostní služby.
Zdroje:
