Článek
Ložiska na výletě
Ruský průmysl se neobejde bez strojních ložisek, kvůli válce na Ukrajině ale platí zákaz jejich dovozu. Brněnská společnost ZKL nicméně dokazuje, že kde je vůle, je i cesta – i kdyby měla do Ruska vést přes Čínu, konkrétně přes čínského prostředníka Tianjin Xishan Fusheng International Trading. S touto firmou česká ZKL obchoduje už třináct let, přesto na svých stránkách jako u jediné nezveřejňuje žádné kontaktní údaje.
Jiří Prášil, ředitel a většinový vlastník ZKL, dovoz přes Čínu do Ruska nepopírá: „Protože nám to zboží přímo do Ruska neproclívají. Tak co s tím máme dělat?“ Pokusil se Deník N uklidnit, že česká ložiska „nekončí ve vrtulnících ani raketách“, a žádný problém prý v celé věci nevidí. Odlišný názor však mají české úřady – pokud by se prokázalo, že ZKL o přeprodeji do Ruska věděla, šlo by o porušení sankčních pravidel platných od roku 2022. Jestli a jaký by následoval trest, to zatím jasné není.
Zdroje:
Deník N: Do Ruska nám to neproclívají, co máme dělat? Ložiska z brněnské továrny putují do Moskvy přes Čínu
ZKL Group: Prodejní síť
Zasloužilý předseda v čínském tisku
Koncem července vyšel v čínských stranických novinách Kuang-ming ž'-pao rozhovor s bývalým europoslancem Janem Zahradilem z ODS. V rozhovoru Zahradil popisuje své zážitky z nedávné cesty Čínou, a především se vymezuje proti evropským snahám o „oddělení se“ (decoupling) od Číny a varuje před kopírováním americké politiky vůči Pekingu. Deník v článku Zahradila tituluje jako zasloužilého europoslance a zmiňuje i jeho funkci předsedy Skupiny přátelství EU-Čína, jejíž fungování a provázání s orgány KS Číny jako první popsal projekt Sinopsis (ve skupině figuroval i německý europoslanec Maximilian Krah, jehož čínský asistent byl na jaře zadržen německou policií kvůli špionáži).
Zahradil se rozhovorem pro noviny Kuang-ming ž'-pao sám pochlubil na svých sociálních sítích s tím, že se jedná po dlouhých letech o první rozhovor s někým z České republiky. To je nepochybně pravda, nicméně samotný deník není v Česku neznámý. Čeští čtenáři se mohli setkat s jeho obsahem v dnes již zaniklých Literárních novinách, které se několik let pokoušely přetiskováním čínských propagandistických článků zalepit díru v rozpočtu.
Zdroje:
Kuang-ming ž'-pao: “不要‘脱钩断链’ 要共同发展”——访欧洲议会前议员扬·扎拉迪尔
Cíle čínské zahraniční politiky po lopatě
V úterý v Lidovém deníku, hlavním stranickém médiu, vyšel článek čínského ministra zahraničí Wang Iho s titulkem „Tvorba příznivého vnějšího prostředí pro další prohlubování reforem a modernizaci s čínskými rysy“. Wang I v textu popisuje snahu ČLR formovat mezinárodní prostředí podle svých zájmů, bez ohledu na mezinárodní pravidla. Důležitost tohoto tématu potvrzuje i skutečnost, že se zahraniční politice obsáhle věnovalo i třetí plénum ÚV KS Číny v polovině července.
Wang I v něm také nastiňuje cíle čínské zahraniční politiky, které se ovšem za současné situace, kdy se svět postupně štěpí do dvou bloků, jeví jako snaha o kvadraturu kruhu. Mluví o prohloubení strategického partnerství s Ruskem, rozvoji dobrých vztahů s EU, snaze o mírovou koexistenci s USA a budování přátelství se sousedními státy. Vzhledem k podpoře ruské války na Ukrajině je však zlepšení vztahů s Evropskou unií poměrně nepravděpodobné. Svou agresivní politikou vůči Tchaj-wanu a v Jihočínském moři ČLR také těžko dosáhne „prohlubování přátelství a vzájemné důvěry se sousedními státy“. Ty se tak stále více přimykají k USA i k sobě navzájem, což zase komplikuje „mírovou koexistenci“ s USA.
Zdroje:
Žen-min ž’-pao:: 为进一步全面深化改革、推进中国式现代化营造良好外部环境（学习贯彻党的二十届三中全会精神）
Zelená transformace čínské ekonomiky jako protilék na cla?
Zavádění cel a nejistá budoucnost čínského exportu do klíčových odbytišť ve Spojených státech a Evropské unii se promítá i do domácí čínské ekonomiky. V návaznosti na nedávné třetí plénum v neděli Ústřední výbor KS Číny a Státní rada vydaly pokyny pro zelenou transformaci čínské ekonomiky a společnosti, jež usilují o zvýšení domácí nabídky a poptávky po ekologičtějších produktech. Soubor třiatřiceti předpisů, který čínská média prezentují jako „přelomový plán zelené transformace“, je prvním systematickým dokumentem čínského vedení k realizaci ekologických cílů. Zaměřuje se na tři klíčová opatření – přijetí komplexní strategie ochrany přírody, podporu ekologické spotřeby a využití technologických inovací. Podrobné plány a cíle pak mají jednotlivé regulační orgány zveřejnit v nadcházejících měsících.
Ještě v roce 2021 přitom energetická bezpečnost jako hlavní politická priorita odsunula ekologické snahy a plány na dekarbonizaci na druhou kolej. Stalo se tak poté, co nedostatečná produkce uhlí a nižší výkon vodních elektráren během období sucha způsobily ochromující energetickou krizi. Navzdory intenzivnímu úsilí o instalaci větrných a solárních elektráren v posledních letech je tak podíl tzv. „nové energie“ v celkovém zásobování elektřinou poměrně malý a tepelná energie zůstává páteří čínské elektrické sítě. Podle novin South China Morning Post v roce 2023 podíl tepelné energie činil 69,9 %, což je pouze o 1,3procentního bodu méně než v roce 2020.
Zdroje:
Vláda ČLR: 中共中央 国务院关于加快经济社会发展全面绿色转型的意见
South China Morning Post: China’s new green targets show how it will power on amid West’s trade barriers
Britská „expertiza“ u hongkongského soudu
Nejvyšší soud v Hongkongu v pondělí zamítl odvolání Jimmyho Laie, zakladatele dnes již zaniklých prodemokratických novin Apple Daily, a dalších šesti aktivistů, kteří jsou souzeni za účast na demonstracích v roce 2019. Lai si již v současnosti odpykává trest za porušení zákona o státní bezpečnosti, který byl v Hongkongu zaveden právě v reakci na tyto protesty a umožňuje Pekingu stíhat zastánce demokracie například za „pobuřování“ či „spolčování se se zahraničními silami“.
Kontroverze však současný rozsudek vzbuzuje i kvůli tomu, kdo za ním stojí. Členem senátu, jenž obvinění potvrdil, je i Brit David Neuberger, jeden ze sedmi zahraničních soudců působících při hongkongském Nejvyšším soudu. Ti jsou reliktem z prvních let po předání Hongkongu zpět Číně v roce 1997, kdy měli poskytovat expertizu v oblasti hongkongského práva, založeného na právu anglosaském. Zajišťovali tak právní kontinuitu nezbytnou mimo jiné pro udržení přitažlivého podnikatelského prostředí v Hongkongu. Spolu s erozí tamního právního systému v posledních letech však mnozí z nich na své posty rezignovali. A je otázkou, jestli ti zbylí mohou ze svých pozic dělat něco více než jen dodávat zdání důvěryhodnosti radikálně se zhoršujícímu právnímu prostředí.
Zdroje:
The Independent: Shame of British judge keeping free speech hero Jimmy Lai in jail
Ťie-mien sin-wen: 香港法院驳回黎智英等7人上诉
