Hlavní obsah
Aktuální dění

Čína a svět tento týden: Satelit na Moravě a obálky v Bruselu

Foto: Matti Blume / CC-BY-SA 4.0

Česko zablokovalo čínský satelitní projekt kvůli obavám o národní bezpečnost. V Evropském parlamentu zatím dále rozplétají kauzu podplácení společností Huawei.

Článek

Sledovací technologie na Moravě

Česká vláda tento týden poprvé využila čtyři roky starý zákon o prověřování zahraničních investic, když zakázala čínské firmě Emposat provozovat pozemní satelitní stanici u moravského Vlkoše. Firma se sídlem v Pekingu si tam pronajala prostor od brněnské společnosti Pekasat. Emposat má podobné pozemní satelity po celém světě od Latinské Ameriky po Afriku a poskytuje komerční satelitní telemetrické, sledovací a kontrolní služby.

Ačkoliv se jedná o soukromou firmu, existuje důvodné podezření, že její satelity by mohla v budoucnu využít čínská armáda, která má v čínském leteckém a kosmickém průmyslu značný vliv. Obavy budí především blízké vztahy mezi firmou a Čínskou akademií věd, která v rámci tzv. vojensko-civilní fúze může poskytovat technologie a výzkum ČLOA. Obdobných satelitů staví Čína stovky po celém světě, včetně Antarktidy, mimo jiné i prostřednictvím státních firem, jejichž napojení na armádu je ještě zřetelnější. Tyto pozemní stanice jsou klíčovým prvkem čínské vesmírné infrastruktury a mohou sloužit například k monitorování družic na oběžné dráze a zvyšovat tak čínské povědomí o situaci ve vesmíru.

Zdroje:

Dopis v centru kauzy

Korupční kauza čínské telekomunikační společnosti Huawei v Evropském parlamentu, která začala před dvěma týdny razií belgické policie zaměřenou na několik lobbistů firmy a asistentů europoslanců, začíná nabírat konkrétnější obrysy. Podle nových zjištění italského deníku La Repubblica je jádrem celé kauzy dopis, který v roce 2021 podepsalo osm europoslanců z Itálie a Rumunska. Dopis adresovaný třem eurokomisařům sice firmu Huawei přímo nezmiňoval, nicméně jeho vymezení se vůči „technologickému rasismu“ při vybírání dodavatelů pro evropské 5G sítě byl neskrývanou podporou firmy.

V kauze figurují především asistenti jednoho ze signatářů dopisu, italského europoslance Fulvia Martusciella. Jednomu ze zadržených asistentů měli lobbisté firmy Huawei poslat na portugalský účet skrze falešné faktury několik desítek tisíc euro. Ty pak měli asistenti dále distribuovat Martusciellovi a dalším signatářům dopisu, jehož autorem byl lobbista firmy Valerio Ottati. Samotní europoslanci podle dostupných informací zatím vyšetřováni nejsou, firmu Huawei vyřadila významná lobbistická skupina DigitalEurope ze svých kruhů.

Zdroje:

Peking se profiluje jako lídr WTO, kterou rozvrátil svými merkantilistickými praktikami

Čína posiluje svůj závazek dodržovat předpisy Světové obchodní organizace (WTO) prostřednictvím nově vydaných pokynů Státní rady, které rozšiřují rámec přijatý v roce 2014. Tato nová pravidla vyžadují, aby veškeré obchodní směrnice a nařízení – až po úroveň okresů – prošly před zavedením přezkumem souladu s WTO. Ministerstvo obchodu má nyní navíc za úkol reagovat na zahraniční výtky a iniciovat „externí posouzení souladu“ s předpisy v případech podezření na porušování pravidel jinými členy WTO.

S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu Peking využívá rostoucí napětí mezi EU a USA k prosazení svých zájmů a stylizuje se do role obránce pravidel globálního obchodního systému a obecně multilateralismu. Přitom právě přijetí ČLR do WTO v roce 2001 vedlo k jeho dnešnímu rozvratu. Státem řízená ekonomika velikosti Číny,  navíc orientovaná jednostranně na export, tak získala přístup na volné trhy ostatních zemí, aniž by plně otevřela svůj vlastní. Výsledkem je dnešní obrovská státem dotovaná nadprodukce průmyslového zboží v ČLR, kterou nemůže absorbovat domácí trh, a drtí tak průmysl v zemích s nechráněnými trhy.

Zdroje:

Čína popravila čtyři kanadské občany

Vzájemné vztahy ČLR a Kanady nenarušují jen obchodní spory. Minulý týden Čína popravila čtyři kanadské občany za drogové trestné činy, a to navzdory protestům kanadských úřadů i lidskoprávních organizací. Podle Kanady se mělo jednat o lidi s dvojím občanstvím, které však Čína neuznává. Jde o velice neobvyklý krok – přestože Čína popravuje tisíce lidí ročně a má přísné drogové zákony, poprav cizích občanů je naprosté minimum. O to více se spekuluje o možné politické motivaci tohoto případu a čeká se, jak na celý případ Kanada dále zareaguje.

Napětí mezi oběma zeměmi v posledních letech roste. Roku 2018 kanadské úřady na základě mezinárodního zatykače zadržely dceru zakladatele společnosti Huawei paní Meng Wan-čou kvůli podezření z porušování sankcí proti Íránu. Krátce poté čínské úřady zatkly dva kanadské občany pro podezření porušení zákona o státní bezpečnosti. Poté, co kanadské úřady roku 2021 propustily Meng Wan-čou, čínské úřady pustily na svobodu oba kanadské občany. Tyto události ukazují, jak snadno se mohou zahraniční občané v Číně stát obětí napjatých mezinárodních vztahů.

Zdroje:

Čínská média k ekologické havárii

Řeku Lej-šuej v čínské provincii Chu-nan zamořilo thallium – vysoce toxický kov poškozující nervovou soustavu i vnitřní orgány. O ekologické havárii tentokrát neobvykle otevřeně informovala místní média. Upozornila mimo jiné na to, že k překročení limitních hodnot došlo už týden před zveřejněním informací místními úřady, a připomněla i předchozí případy podobného znečištění. Zprávy rovněž zmiňovaly překročení norem u dalších těžkých kovů, jako jsou kadmium a arsen. Centrální média přispěchala až se zpožděním s ujištěním, že pitná voda nebyla kontaminována a situace je pod kontrolou. Nárůst podobných incidentů pak vysvětlovala především lepším monitoringem životního prostředí.

Zpravodajské pokrytí této události kontrastuje s informováním o podobných případech v minulosti. Zejména od roku 2016, kdy Si Ťin-pching vyhlásil kampaň „média se musí jmenovat strana“, o krizových situacích informovala primárně centrální média a lokální pouze přejímala jejich narativ. Tento model se naplno projevil během pandemie covidu-19, kdy úřady nejprve zcela potlačovaly informace o šíření nákazy a později ovládla veřejný diskurz státní média jako Xinhua a CCTV zdůrazňováním silného a efektivního vedení strany. V případě Lej-šuej ale regionální média centrum překvapivě předběhla. Zda se jedná o ojedinělý případ, nebo o náznak posunu k opatrnému uvolňování většího prostoru pro lokální žurnalistiku, zůstává zatím otázkou.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz