Článek
„Správné vnímání“ rusko-čínské vojenské spolupráce
Čína a Rusko v uplynulých dnech uskutečnily společné námořní cvičení v Jihočínském moři. Peking tak v podstatě plynule navázal na svá společná cvičení pozemních sil s Běloruskem z minulého týdne nedaleko hranic s Polskem a šířeji Severoatlantickou aliancí. Právě komuniké NATO po summitu ve Washingtonu minulý týden označilo Peking jako „rozhodujícího zprostředkovatele“ (“decisive enabler”) války na Ukrajině skrze svou podporu ruského vojensko-průmyslového komplexu. Čínské ministerstvo obrany zdůraznilo, že cvičení s Ruskem nesouvisí se současným mezinárodním napětím a není zaměřeno proti žádné třetí straně. Čínské ministerstvo zahraničí pro změnu „naléhavě vyzývá NATO, aby Čínu vnímalo správně“.
Na rozsáhlé ploše Jihočínského moře si však Peking nárokuje i výsostné vody dalších zemí, včetně Filipín, které v posledních týdnech čelily eskalaci vzájemných územních sporů. Paralelně k rusko-čínskému cvičení se tak v oblasti uskutečnil společný výcvik filipínské pobřežní stráže a Spojených států v rámci dvoustranného pátracího a záchranného cvičení. Na summitu ve Washingtonu navíc generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dodal, že aliance bude pokračovat v koordinaci s partnery v Indo-Pacifiku jako je Austrálie, Nový Zéland, Jižní Korea a Japonsko, aby posílila svou schopnost obrany vůči Číně a přispěla k jejímu odstrašení. „Správné vnímání Číny“ se tak ubírá trochu jiným směrem, než by si přáli v Pekingu.
Zdroje:
AP News: China, Russia start joint naval drills, days after NATO allies called Beijing a Ukraine war enabler
South China Morning Post: Nato vs China: ‚blame-shifters‘ take aim at a ‚decisive enabler‘
Sinopsis: Nejžádanější vrak v Jihočínském moři
Překvapení se nekonají
Ve čtvrtek v Pekingu skončilo třetí plenární zasedání ÚV KS Číny, během nějž na 400 nejvyšších funkcionářů rokovalo zejména o ekonomickém směřování země. Vydané komuniké neobsahuje žádná velká překvapení, konkrétnější politické kroky, které pravděpodobně nebudou nijak vybočovat z dosavadní politiky generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, pak bude strana postupně oznamovat během následujících dní. Zatímco během předchozích třetích plén strana řešila především dlouhodobou ekonomickou vizi, podle aktuálního komuniké se plénum do značné míry zabývalo analýzou současné ekonomické situace, což značí, že si strana stále neví rady se stabilizováním pokulhávajícího čínského hospodářství.
Dle očekávání se na plénu rozhodovalo o stranických funkcích bývalých ministrů Li Šang-fua a Čchin Kanga, kteří upadli v nemilost v průběhu druhé poloviny loňského roku. Oba tak tento týden přišli o svá místa v ÚV, přičemž podle vydaného komuniké byl Li Šang-fu ze své funkce odvolán, zatímco Čchin Kangovi strana dovolila „dobrovolně“ rezignovat, což lze vysvětlovat tím, že Čchin Kang se na své místo ministra zahraničí dostal jako chráněnec Si Ťin-pchinga. Přesné důvody pádu obou ministrů, ani jejich další osud, ale stále známé nejsou.
Zdroje:
Xinhua: 中国共产党第二十届中央委员会第三次全体会议公报
Spor o kontroverzní zákon o kompetencích Legislativního dvora pokračuje
Zákon o výkonu pravomocí Legislativního dvora (立法院職權行使法), který opoziční Kuomintang (KMT) spolu s Tchajwanskou lidovou stranou (TPP) za poněkud netransparentních okolností protlačil parlamentem a který vstoupil v platnost 26. června, napadla vládnoucí Demokratická pokroková strana (DPP) v čele s prezidentem Laj Čching-tem u ústavního soudu. Ten v této věci poprvé zasedal minulou středu a podle tchajwanské legislativy by měl do tří měsíců (ve výjimečném případě do pěti měsíců) rozhodnout, jestli zákon není v rozporu s ústavou. KMT nyní kritizuje kroky DPP i samotný ústavní soud. Označuje jej za podjatý a stranící DPP. Zároveň se snaží prosadit, aby k vynesení rozsudků byla potřeba většina z patnácti soudců namísto dosavadních tří či čtyř. Příští rok však sedmi soudcům končí mandát, tato změna by tak mohla ústavní soud zneschopnit.
Tchajwanská vláda je nyní v nesnadné pozici. Exekutivní moc, včetně prezidentského křesla, ovládá Demokratická pokroková strana, v legislativě má však mírnou přesilu opoziční Kuomintang podporovaný Tchajwanskou lidovou stranou. Obě tyto složky moci jsou však na sobě závislé a mohou si navzájem blokovat svá rozhodnutí. KMT se svými kroky snaží tento systém zvrátit a část pravomocí převést na legislativu, čímž by si posílil vlastní pozici. Velká část tchajwanské veřejnosti to vnímá negativně, a proto proti výše zmíněnému zákonu probíhaly rozsáhlé protesty. Rozhodnutí ústavního soudu i případné změny v jeho fungování tak mohou mít závažné důsledky pro tchajwanskou domácí i zahraniční politiku.
Zdroje:
Judicial Yuan: 憲法法庭就立法院職權行使法等案聲請暫時處分部分 行準備程序
