Článek
Světové zdravotnické shromáždění opět bez Tchaj-wanu
V Ženevě se tento týden odehrává již 76. zasedání Světového zdravotnického shromáždění (WHA) – nejvyššího rozhodovacího orgánu Světové zdravotnické organizace (WHO), která je jednou z agentur OSN. WHO si klade za cíl dosažení „zdraví pro všechny“, přesto však již devátým rokem upírá Tchaj-wanu jakoukoli smysluplnou účast na svých aktivitách, a to včetně role pozorovatele. Vůdčí roli v tomto bojkotu má Čína, která argumentuje údajnou absencí státnosti Tchaj-wanu – přestože ten funguje jako de facto samostatný stát už od roku 1949. Status pozorovatele WHO má navíc zajistit účast i nestátních entit – v současnosti se takto zapojuje například Suverénní řád Maltézských rytířů či Mezinárodní výbor Červeného kříže.
Čína využívá mezinárodní organizace k prosazování vlastních zájmů – často v rozporu s jejich původním posláním. Orgány OSN tak za podpory dalších nedemokratických režimů v čele s Ruskem úspěšně kooptovala a využívá je k ostrakizaci Tchaj-wanu. Obdobným způsobem rozvrátila i Světovou obchodní organizaci (WTO). Do ní se dostala kvůli naivní víře západních politiků (umocněné čínskými vlivovými operacemi), že ekonomický rozvoj jde ruku v ruce s demokratizací, ale i falzifikací svých ekonomických ukazatelů. Stejně tak Peking dokázal opanovat i Mezinárodní olympijský výbor (MOV) a pořádání dvou olympiád v Pekingu (letní v roce 2008 a zimní v roce 2022) využil k sebepropagaci a relativizaci porušování lidských práv.
Zdroje:
Sinopsis: Tchaj-wan a česká politika jedné Číny
Health Policy Watch: CIA Report Reignites COVID-19 Origins Debate – But China’s Refusal to Share Evidence Stymies Any Conclusion
Peking skóruje v Latinské Americe: Kolumbie vstupuje do iniciativy Pás a stezka
Minulý týden se Kolumbie oficiálně připojila k čínské iniciativě Pás a stezka (BRI) po setkání prezidenta Gustava Petra a Si Ťin-pchinga v Pekingu, které navázalo na čtvrté ministerské fórum mezi Čínou a Společenstvím latinskoamerických a karibských států (CELAC). Si slíbil rozvojové úvěry ve výši 9,2 miliardy USD (přibližně 202 miliard korun) a navrhl spolupráci v boji proti terorismu a mezinárodní kriminalitě. Petro zdůraznil podporu exportu a infrastruktury a na platformě X poté napsal, že „se mění historie našich zahraničních vztahů“ a Kolumbie se nyní bude zapojovat do světového dění „na základě rovnosti a svobody“.
Rostoucí přítomnost Číny v Latinské Americe výrazně mění regionální dynamiku. K BRI se nyní připojily již více než dvě třetiny latinskoamerických a karibských zemí a od roku 2010 Čína financovala více než 100 velkých infrastrukturních projektů v celém regionu, včetně přístavů, železnic a energetických zařízení. Tato expanze vyvolává obavy USA: v Chile vznesli američtí představitelé bezpečnostní námitky proti plánované čínské vesmírné observatoři s potenciálním vojenským využitím. Čína následně obvinila USA z vměšování se do záležitostí Latinské Ameriky a označila tyto kroky za „čistý a jasný projev hegemonie a novou Monroeovu doktrínu“ – v odkazu na historickou politiku USA z 19. století, podle níž měla být západní polokoule výlučnou sférou amerického vlivu.
Zdroje:
Národní komise pro rozvoj a reformy: 国家发展改革委与哥伦比亚有关部门签署共建“一带一路”等两份合作文件
Council on Foreign Relations: China’s Growing Influence in Latin America
Velmi vzácné zeminy
Čína začíná opět pomalu obnovovat vývoz některých vzácných zemin. Peking na ně uvalil embargo začátkem dubna, nedávno však při jednáních se Spojenými státy v Ženevě přislíbil uvolnění jejich exportu. Je nicméně zřejmé, že se své strategické výhody v tomto odvětví vzdát nehodlá. Tyto suroviny, nezbytné pro výrobu elektromobilů, větrných turbín či stíhacích letounů, Čína nejen ve velkém těží, ale především zajišťuje přibližně 90 % jejich celosvětového zpracování. Pro jejich vývoz musí v současnosti čínští exportéři získat povolení od ministerstva obchodu, což umožňuje úřadům sledovat, kam suroviny míří, identifikovat zranitelná místa v dodavatelských řetězcích – a potenciálně je využít.
Navzdory rizikům zůstává Čína v této oblasti v dohledné době jen obtížně nahraditelná – především kvůli ekologické náročnosti a technologické složitosti celého procesu. Peking tak může i nadále využívat export nejen jako nástroj nátlaku, ale i jako formu odměny – v nedávné době například schválil dodávky německému Volkswagenu. ČLR si tuto výhodu dobře uvědomuje a zdůrazňuje, že jde o oblast zásadní pro státní bezpečnost. Když minulý rok Ministerstvo státní bezpečnosti vydalo edukační komiks, už v jeho prvním díle čínští agenti odhalovali falešné zahraniční inženýry pokoušející se o nelegální těžbu a odcizení čínských strategických surovin.
Zdroje:
Financial Times: Global supply chains threatened by lack of Chinese rare earths
Čínské ministerstvo obchodu: 商务部新闻发言人就开展加强战略矿产出口全链条管控工作应询答记者问
The Paper: 《神隐特侦组》正片来袭！——第一集：黑矿区魅影浮现 特侦组实地侦察
Sinopsis: Komplexní pojetí státní bezpečnosti
Napálení influenceři
V prostoru českých sociálních sítí tento týden rezonovalo poslední video známého youtubera Martina „Mikýře“ Mikysky. Ten vytvořil fiktivní čínskou firmu, která lákala české internetové osobnosti na cestu do ČLR, kde by tvořili obsah podporující čínské narativy. Z oslovených 40 influencerů na výzvu odpovědělo pouze sedm a jen tři z nich byli ochotní podepsat smlouvu o spolupráci, která byla podmíněna kontrolou obsahu ze strany fiktivní čínské „agentury“.
Mikýřovo video navazuje na kauzu z konce loňského roky, kdy se tiktoker Honza Michálek upřímně rozpovídal o své cestě do Číny, kterou pro něj zorganizoval Čínský rozhlas pro zahraničí (CRI), který spadá pod Ministerstvo propagandy ÚV KS Číny. Poté, co Michálkův případ připoutal pozornost veřejnosti k aktivitám čínské externí propagandy, se ukázalo, že s čínskou stranou v uplynulých letech spolupracovalo více českých influencerů. Ti ve svých videích na sociálních sítích propagovali obsah produkovaný zaměstnanci CRI Pepou Zhangem a Ladou Wang, kteří jako bývalí studenti pekingské bohemistiky z Číny vytvářejí příspěvky v češtině. V těch se kromě čínské přírody a jídla objevují např. i videa z „bezproblémového“ Sin-ťiangu. Kromě influencerů spolupracuje CRI i s českými alternativními médii napojenými na místní ultralevicové kruhy, jejichž představitelé se čile zapojují do čínského „mediálního“ ekosystému.
Zdroje:
