Článek
Přibíjení na sloup hanby
Možnost „mírového sjednocení“ Tchaj-wanu s ČLR stále více narušují „tchajwanští separatisté a vnější síly,“ uvedl čínský ministr obrany Tung Ťün o víkendu na bezpečnostním summitu Shangri-La Dialogue v Singapuru. Jeho slova odrážejí čím dál tvrdší rétoriku Číny, která v poslední době i ve vládních dokumentech přestala mluvit o „mírovém“ sjednocení, tedy faktické anexi tohoto státu bez nutnosti boje, a místo toho zmiňuje pouze „sjednocení“. Tyto „separatisty“ Tung obvinil ze „zrady čínského národa a předků“, jejich prohlášení budou podle něj historií „přibita na sloup hanby“. Ostrá slova následovala po vojenských manévrech, které čínská armáda pořádala okolo Tchaj-wanu na konci května jako „trest“ po inauguraci nového tchajwanského prezidenta Williama Laie.
I přes tento odlesk někdejší diplomacie vlčích válečníků se však na summitu podařilo učinit i krok ke zmírnění narůstajících tenzí. Ministr Tung se zde poprvé ve své funkci potkal s americkým protějškem Lloydem Austinem a vedli společně více než hodinový „upřímný rozhovor“. Pokračují tak v pomalém obnovování vojenské komunikace, kterou ČLR přerušila po návštěvě Nancy Pelosi na Tchaj-wanu v roce 2022.
Zdroje:
Wall Street Journal: U.S., Chinese Defense Chiefs Confirm Plan to Reopen Hotlines in First Face-to-Face Meeting
Čína „každou nohou v jiné lodi“
Nejen Tung Ťün se na summitu nedržel zpátky. Od ukrajinského prezidenta Zelenského zaznělo zatím nejsilnější odsouzení ČLR. Zelenskyj Čínu obvinil z pomoci Rusku při blokování nadcházejícího mírového summitu ve Švýcarsku prostřednictvím svých diplomatů a vlivu v regionu. ČLR samotná se summitu odmítla zúčastnit s odůvodněním, že nebylo přizvané Rusko. Kritiku Čína sklidila také za to, že se do Ruska z jejího území dostávají části zbraní a zboží dvojího využití. To dokládá i čerstvá kauza čínského Sdružení provincie Kuang-tung pro podporu obchodu s Ruskem. Spolek, jehož nadřízeným je provinční ministerstvo obchodu, na svých sítích hledal dodavatele detektorů a rušiček dronů. Zboží bylo evidentně určeno ruským zákazníkům.
Čínská pomoc Rusku má však i přes deklarovanou „bezhraničnost“ svoje limity a ty leží tam, kde by tato podpora mohla výrazněji ohrozit její obchod s Evropou. ČLR zároveň ví, že ve vztahu s Ruskem tahá za delší konec provazu, a snaží se toho co nejvíce využít. Podle zdrojů deníku Financial Times stojí za odklady plánovaného plynovodu Síla Sibiře 2, kterým má proudit plyn z Ruska do Číny, čínský požadavek na extrémně nízkou cenu, blízkou silně dotované ruské domácí ceně. Vzhledem k nedostatku jiných alternativ však bude Rusko muset tyto podmínky nejspíš stejně nakonec přijmout.
Zdroje:
MoFa: 2024年6月3日外交部发言人毛宁主持例行记者会
Financial Times: Russia-China gas pipeline deal stalls over Beijing’s price demands
Politická opozice v Hongkongu? Nepotřebujeme
Ve čtvrtek bylo v Hongkongu odsouzeno 14 aktivistů obviněných v roce 2021 ze „spiknutí s cílem páchat podvratnou činnost“. Jde o největší proces proti prodemokratickým aktivistům od doby, kdy Peking na území uvalil zákon o státní bezpečnosti. Vynesení rozsudku se očekává ještě letos; obviněným hrozí odnětí svobody na tři roky až doživotí.
Nesouhlasná mezinárodní reakce na sebe nenechala čekat. Británie vyzvala hongkongské úřady, aby ukončily všechna stíhání podle zákona o státní bezpečnosti. Austrálie vyjádřila hluboké znepokojení a slíbila, že osud odsouzeného Gordona Nga, australského občana, bude řešit na nejvyšší úrovni. Očekávatelná byla rovněž odpověď Číny: vzkázala mezinárodním kritikům, aby „se přestali vměšovat (do záležitostí Číny) a postavili se čelem k realitě“.
Zdroje:
35. výročí dne, kdy se na náměstí Nebeského klidu „nic nestalo“
V úterý uplynulo 35 let ode dne, kdy Čínská lidová osvobozenecká armáda zmasakrovala studenty na náměstí Tchien-an-men v Pekingu. Ti tehdy žádali, aby Komunistická strana pro změnu nedbala jen o vlastní prospěch a udržení moci, ale také o větší občanské svobody či sociální spravedlnost. Více než měsíční protesty, které probíhaly i v dalších čínských městech, byly zcela pokojné a měly velkou podporu široké veřejnosti. Jen v Pekingu přišlo studenty do ulic podpořit přes milion lidí.
Vláda ovšem odpověděla masakrem; do studentů střílela a mnohé raněné a mrtvé nakonec rozjezdila tanky. Masakru, který počtem obětí nesahal ani po kotníky Kulturní revoluci či třeba Velkému skoku vpřed, se shodou mnoha okolností dostalo obrovského mediálního pokrytí a záběry umírajících studentů ve světě vzbudily zděšení a znechucení. Bohužel jen nakrátko. Komunistická strana masakr cenzuruje natolik důkladně, že čínští občané o něm obvykle nemají tušení. Západní svět pak na něj úmyslně zapomíná. Již tehdy dala KS Číny jasně najevo, že ji blaho vlastních občanů nezajímá. Lidé na Západě přesto uvěřili, že se Čína začleněním do mezinárodních ekonomických struktur demokratizuje. Netřeba dodávat, že se tato teorie v praxi zrovna nepotvrdila.
Zdroje:
China Digital Times: Mass Censorship on 35th Anniversary of Tiananmen Massacre
天安門母親: Tiananmen mother
