Článek
Běžný Rus v hotelovém bazénu neplave. Lije do sebe vodky na lehátku a posléze bezhlavě skáče do vody mezi plavce. Pokud Rus vleze do bazénu, co dělá? Stojí na okraji bazénu, v odtokovém žlábku si chladí vodku a pokuřujíc klepe popel tamtéž. Pokud Rusce nechutná nápoj z bazénového baru, co s ním udělá? Vylije ho do bazénu. Co udělá Rus, když dostane chuť na cigáro? Dojde ho vysomrovat k vedlejšímu stolku…
All-inclusive
Program pro všechny hosty je all-inclusive. Od sedmi do deseti je snídaně, kdy se tabule jen prohýbají, od jedenácti už jede plážový bar plný pití i jídla, od půl jedné obědy, mezitím celodenní občerstvení se zákusky v lobby baru a odpolední zmrzliny, vafle a dortíky. Od sedmi už večeříte až do devíti hodin. Různé speciality z grilu, dušené a pečené pokrmy, polévky a rozmanité přílohy, zelenina, ovoce, dorty. Následně se můžete přesunout do baru, kde konzumujete až do jedenácti hodin. V noci se ještě můžete dorazit polévkou. Jídla je dost do poslední chvíle. Není problém na předem určených místech sedět a hodovat co hrdlo ráčí. Ať už je to restaurace, nebo jeden ze tří barů. Přesto ještě loni byly na všech místech na chodbách a výtazích vyvěšené žádosti o nevynášení potravin. Anglicky, německy a rusky. Hádejte, ve kterém jazyce byly největším písmem? Pokud hádáte za c, tak správně. Není to tím, že by snad v Rusku byli slabozrací. Letos je vše jinak. Prosby zmizely. Zůstalo jen jedno důsledné varování pod pohrůžkou pokuty s upozorněním na kamerový systém a to v ruštině.
Jídlo a pití, kam se podíváš. Že by to přesto bylo málo?
A jak vypadá takové stravování? Většina hostů si na talíř naloží nějaké omezené množství, které sní a jde si přidat, nebo vybrat něco jiného. Ano, jí opravdu každý, co hrdlo ráčí. Můžete jít třeba desetkrát, obsluha stále odnáší použité talíře a nádobí je dostatek. Může se stát, že někomu nechutná, nebo se trochu přecenil a něco zbude. Ale co to? Po ruských strávnících zůstávají plné talíře na opuštěných stolech. Něco je nakousnuté, něco netknuté.
Jste na sladké? Jsou tu krásně zdobené dortíky. Což si jich tak pár vzít do zásoby. Mladá a udržovaná ruská panička s manželem a dětmi naberou na talíře snad třicet zákusků, ze všech pečlivě setřou šlehačku a další přízdoby. Holé sladkosti nahází do sáčku bez ladu a skladu. Dortíky mizí v tašce, ozdoby jsou na hromadě na talíři k vyhození. A já si říkám, asi odlétají, cesta bude dlouhá… ne neodletěli.
Až do jedné hodiny v noci se mohou konzumovat polévky. Na výběr jsou obvykle dvě. K tomu je i výběr pečiva. Ochutnáme? Před námi jsou jen dvě slečny. Jenže co to? Jedna miska, druhá miska, pátá miska, osmá miska… Jejich tácy se prohýbají a slečny kráčí k výtahu. Náhle vchází personál. Tváří se přísně. „Jídlo na pokoje se vynášet nesmí. Konzumace je dovolená pouze v restauraci.“ My jsme si už nalili malou degustační porcičku a usedáme, personál se věnuje práci, slečinky si také sedají a pouští se do první misky. „Tak to chci vidět, jak to holky snědí.“ Směje se manžel. Je jasné, že to není v jejich silách. Číšníci se zrovna věnují kávovaru a děvčata vyskočí, popadnou tácy a mizí. Následuje pronásledování. Kam běžely? Ven? Nebo po schodech dolů? Nebo nahoru? Nebo snad naskočily do výtahu? Hon je marný. Číšník obrací oči v sloup a kroutí hlavou.
Mají v Rusku strach z hladu?
Co žene ruské hosty k syslení jídla? Někteří naloží plné talíře a většinu nesnědí, jiní si to přes pohrůžku pokutou odnesou na pokoj. Druhý den ráno odkládací stoleček pod varovným nápisem přetéká jídlem.
Další zajímavosti
A další den mi došlo, proč jsou ta ramínka ve skříni taková divná. Nejdou totiž vyndat. Jejich vršek je pevně uchycen k tyči a dá se sejmout jen spodní část. Taková půlka ramínka totiž nikomu k ničemu není a neodveze si ji jako suvenýr. Také plážové osušky jsou na kauci. Klimoška jde opravdu zapnout jen v případě, že jsou dveře na balkon zavřené a jakmile se otevřou, tak se vypne. Jsou tu i další vychytávky. Je to vše kvůli ruské klientele?