Článek
Narodila se v Žilině v roce 1943. Původně nemířila přímo k pěvecké kariéře, ale vystudovala gymnázium a zdravotnickou nástavbu. Osud ale změnilo setkání s hudebním světem. V roce 1962 ji angažoval legendární kapelník Gustav Brom a právě jeho orchestr z ní udělal jednu z nejvýraznějších jazzových zpěvaček své generace.
Jazzová dáma s evropským renomé
Blehárová nebyla jen interpretkou popových písniček. Její doménou byl především jazz, swing a práce s hlasem, která vyžadovala techniku i cit. S Orchestrem Gustava Broma vystupovala na festivalech a pódiích v řadě evropských zemí – například v Německu, Francii, Anglii, Švýcarsku nebo Polsku.
Nahrávala pro rozhlas i gramofonové společnosti a během kariéry vytvořila desítky nahrávek. Objevila se také ve filmu – například ve snímku Dáma na kolejích nebo v dalších televizních a filmových projektech.
Nejvíc ji ale veřejnost dodnes spojuje s písní Š-š-š. Skladba, která později získala novou popularitu díky filmu Rebelové, připomněla mladším generacím hlas zpěvačky, na kterou se na čas trochu zapomnělo.
Rodina místo honby za slávou
Za oponou velké kariéry ale běžel obyčejný život. Helena Blehárová se v sedmdesátých letech stala maminkou a její životní tempo se změnilo. Po narození dítěte se ke zpívání vracela postupně a vedle kariéry řešila i rodinný život.
Jejím manželem je výtvarník a umělecký kovář Ivan Blažek. Právě s ním spojila život v Brně, kde zůstala dlouhodobě zakotvená. O své rodině a soukromí ale vždy mluvila spíše střídmě.
Š-š-š (Šepotám), hit, který bral posluchače za srdce
Její píseň nazpívaná v roce 1967 Š-š-š (Šepotám) se zapsala do paměti několika generací. Kdo ji slyší, často pozná melodii během několika vteřin. Jemná, hravá a trochu zasněná píseň s nezaměnitelnou atmosférou šedesátých let připomíná dobu elegantních šatů, tanečních večerů a romantických skladeb z gramofonových desek. Není to hlučný hit postavený na efektu. Síla té písně je v náladě, lehkosti a v osobitém hlasu Heleny Blehárové.
Pro mnoho posluchačů se píseň stala symbolem jedné éry. Mladší generace ji později objevily také díky filmu Rebelové, kde zazněla v nové interpretaci, ale původní česká verze patří právě Heleně Blehárové.
Prahu odmítala, zůstala věrná Brnu. Možná i toto rozhodnutí stálo za jejím zmizením ze scény hudebního světa. Původně měla vytvořit trio s Kubišovou a Neckářem. Mohla se vézt na vlně popularity, ale místo ní nastoupila Helena Vondráčková. Blehárová zůstala v Brně.
Kam zmizela?
Odpověď je možná jednodušší, než by čekal bulvár. Nezmizela kvůli pádu, skandálu ani zapomenutí. Jen se postupně stáhla z každodenního světla reflektorů. Zůstala spojená s Brnem, zavrhla možnost přestěhování do Prahy, která byla přece jen úspěchům hvězd více otevřená. Své soukromí si vždy chránila a nahlížení za jeho oponu jí bylo nepříjemné. Veřejnost znala především její hlas, práci a umělecké výsledky. Její fanoušci na ni přesto nezapomněli a v jejich srdcích žijí její písně do dnešních dní.
Zdroj:
