Článek
V poslední době se řeší nárok na sex u starších lidí, kteří žijí v domovech pro seniory. Ano i starší lidé mohou prožívat lásku a pociťují sexuální touhy. Ale jak je to u nás v ČR? Opravdu zde pobývají senioři se sexuálními choutkami v domovech důchodců? Vždyť kapacity nedostačují, lidé čekají celé měsíce a do důchoďáku se dostanou přednostně ti, kteří mají nejvíce zdravotních problémů.
Populace stárne a počet přestárlých lidí stoupá. Nejhorší je situace ve velkých krajských městech, v Praze a Středočeském kraji. Žádost o lůžko v domově seniorů si každý může podat už ve věku 65 let. Ovšem taková žádost může v domově ležet i několik let. Jsou upřednostňováni zájemci podle jejich specifických potřeb. Takže přednost mají ti, kteří už bojují s řadou nemocí a jejich rodina ani s vypětím všech sil a dopomocí profesionální a placené domácí péče nedokáže pokrýt nepřetržitou starost o maminku nebo tatínka.
Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb chybí v českých domovech pro seniory deset tisíc míst. Stát slibuje zlepšení a na řešení tohoto problému má prý připravených více než osm miliard korun. Z těchto peněz se mají budovat místa pro nová lůžka anebo posílit terénní služba.
Na umístění čekají lidé, kteří se už nedokážou postarat sami o sebe. S chodítkem a pod kontrolou druhé osoby dokážou dojít třeba na WC. Dokážou sami sníst naservírované jídlo. Nejsou inkontinentní, ale trápí je různé neduhy, trpí bolestmi, jsou závislí na kyslíku, celý den leží v posteli, občas se posadí a chvíli koukají na televizi nebo si prolistují časopis. Zájem o život za zdmi příbytku se vytratil a přežívají den za dnem.
Neumím si představit, že by měli chuť na sex. Nemají chuť ani k jídlu, nebo chuť se projít venku. Nemají v podstatě ani chuť žít. Natož souložit.
Kromě domovů pro seniory zde máme také domovy se speciálním režimem. Ty jsou vyhrazené seniorům s Alzheimerem nebo stařeckou demencí. Klienti jsou tím pádem mimo realitu. Snaží se třeba v noci utéct, protože si myslí, že musí do práce, pobíhají po chodbách, nebo uléhají do cizích postelí, nepoznávají ani nejbližší příbuzné. Mohou být i agresivní nebo vzteklí. Ale že by oni zrovna toužili po nějakých sexuálních aktivitách a potřebovali by zázemí k jejich výkonu, si neumím představit.
Další instancí jsou domy s pečovatelskou službou. Zde také pobývají senioři a mnozí jsou ještě v dobré kondici. Sami si nakoupí, uvaří, uklidí. Pokud chtějí, mohou využít některou z placených služeb. Donáška jídla, úklid, pedikúra… Pobývají většinou v samostatných jednotkách, a pokud v seniorském věku zahoří láskou a zatouží po sexu, s nějakým soukromím zde problém nebude.
Ovšem vířit v našich vodách nějaké starosti o zajištění sexuálního života důchodců v domovech seniorů je naprosto absurdní. Seniory a jejich nejbližší tíží jiné věci. Od nedostatku míst v domovech seniorů, přes nemožnost přemístění od spoluobyvatele, který dotyčnému nesedí, nedostatek běžného soukromí a také špatně nastavený režim. Snídaně, oběd a večeře má pevný řád, který mnohým nevyhovuje. Jídla se podávají velmi brzy. Večeře, podávaná třeba okolo páté hodiny, je pro mnohé nepřijatelná. Ovšem se zavedeným režimem se nedá nic dělat. Ty, kteří byli zvyklí chodit spát déle, koukají ještě večer na televizi nebo si čtou, přepadá před spaním hlad. Dalším nedostatkem je špatný výběr z jídel, někdy nemožný, strava občas nedochucená či přímo nechutná a jednotvárná. Někdy i nepříjemný personál, odměřený a nevstřícný. Kdo je bojácný a plachý, nedokáže se ohradit. Prostě naše důchodce nezajímají problémy s nedostatečným zázemím pro sexuální radovánky, ale docela jiné a přízemní starosti. Tedy pokud se na ně vůbec usměje to štěstí a do domova seniorů se dostanou.
Zdroj:
