Hlavní obsah
Názory a úvahy

Jedna výstraha stíhá druhou. Kdo na to má nervy

Foto: Ralph W. lambrecht / Pexels

Ilustrační foto.

Varování před silnými bouřkami, obřími kroupami, tornády, povodněmi, silnými námrazami nebo extrémními vedry. Člověk aby se zakopal do zemljanky a nevylézal, nebo naopak vyšplhal na strom.

Článek

Počasí si s námi zahrává a my jsme jen figurkami na herní ploše. Nikdy nevíme, co nám počasí připraví příští týden. Bude horko, nebo vichřice a slejváky? To neví nikdo, ani studovaní meteorologové. Kam se podělo ustálené počasí, kdy jsme mívali v létě nějakých dvacet až dvacet pět stupňů a občas zapršelo? Když svítilo sluníčko, vyrazili jsme na koupák, když bylo pod mrakem, šlo se do lesa. Déšť určitě nezpůsobil záplavy, horko nevysušilo zem na prach, větřík si jen tak pohrával, ale nehrozilo žádné tornádo. Opalovali jsme se na dece, klidně i u moře na prostěradle, bez slunečníku a bez krému s ochrannými prvky, a přesto se nebáli, že se spálíme. Za léto přešlo několik bouřek, ale nevím o tom, že by blesk vůbec zasáhl lidi.

Zima byla také tak nějak učesaná. Okolo nuly, někdy více či méně. V nížinách nehrozily metry sněhu, chodníky se přes noc neproměnily v jedno velké kluziště. Jeden výkyv počasí během zimy ovšem pamatuji a udělal mi tehdy velikou radost. Ze Silvestra roku 1978 na Nový rok 1979 poklesly teploty z 15 °C i na mínus 20 °C. A to bez žádného varování. Zásoby uhlí promrzly na kost a nebylo čím topit. Školy se uzavřely. Ještě si pamatuji tu radost, když jsme místo do školní lavice mířili na zamrzlý rybník.

Jenže dneska se počasí mění z hodiny na hodinu. A tak stále čteme nějaká varování. Může fičet vítr. Takže běžíme a uklízíme všechen venkovní nábytek. Může hodně pršet. Mohou vzniknout záplavy. Běžíme upustit zahradní jezírko. Hrozí sucha. Shromažďujeme vodu, která v suchu zachrání naši úrodu v zahrádce. Očekávají se kroupy velikosti slepičích vajec. Kdo by chtěl, mít auto pomlácené kroupami? Je třeba zajistit mu přístřešek.

Vystrašeni sledujeme předpovědi počasí, které jsou hustě protkány varováním. Pobily ti kroupy auto? Tvoje smůla. Bylo přece varování. Zaplavila ti voda sklep? Tvoje smůla, bylo varování. Zlámaná noha na náledí? Varování bylo, šel jsi neopatrně. Suché léto, studna už vodu nedává, kytky a zelenina v záhonech skomírají. Ale varování bylo. Tvoje smůla. Měl ses lépe připravit.

Varování meteorologů je fajn. Člověk se může připravit na komplikace a čelit jim. Pokud jsme ovšem varováni téměř každý den, tak na to prostě kašleme. Někdy fouká, jindy peče, občas lije nebo strašně mrzne. Nemusí to být zrovna u nás. Hlavní je, že jsme byli varovaní. Stihli jsme se dostatečně vynervit, nebo varovaní prostě ignorovali. A když nám vichřice odnesla střechu chaty, nebo nám voda vyplavila sklepy, je to náš problém. Měli jsme se připravit. Střechu přitlouct a před sklepem vykopat odvodňovací kanál. Pojišťovna nezaplatí ani zlámanou grešli.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz