Článek
Po letech, kdy jsme na Chorvatsko zanevřeli, jsme letos uvažovali, že bychom ho přece jen vzali na milost. Naši červnovou dovolenou jsme si dopřáli více než exkluzivní, tak ta druhá může být ve volném stylu. Dojedeme autem, něco si dovezeme, něco koupíme v místním supermarketu, přivezeme si svůj elektrický gril a na večeři, které stejně nestojí za nic, půjdeme maximálně obden, protože rybky a mořské plody si umíme udělat na grilu sami, stejně tak jako jejich lehký bramborový salát s olivovým olejem, cibulí a koprem nebo třeba blitvu. Jasně, pojedeme tentokrát jen na Istrii, budeme tam rychleji. To jsem brala, ačkoliv neřídím, tak mě stejně ta dlouhá cesta do jižního cípu Makarské riviéry vysává, ke konci už počítám každý kilometr, kdy konečně budeme v cíli. Už jsem se smířila s vidinou, že budu v miniaturním pokoji neustále přemývat použité nádobí, že večer nás při grilování poženou majitelé zařízení někam do ústraní, abychom nezapáchali ostatním ubytovaným, že auto bude zaparkované kilometr od naší ubikace, že večer, kdy se půjdeme projít po romantickém městečku a budeme ladit chutě na večeři na druhý den a přitom uzříme jen ta stále se opakující jídla u každého z jídelních kiosků. Nedá se jim říci jinak. Na podzim zmizí a před létem je najme opět nějaká jiná parta. Kuchař je zběhlý asi jako já soustružnice, ale je to jedno, hranolky, řízek, opečená ryba, pochopitelně z mrazáku, jen naivky si myslí, že se jedná o rybku přímo vytaženou z moře, čevabi ze supermarketu, stejně tak jako pljeskavice a další produkty. KFC je proti jejich nabídce naprostý šampion.
Také jak se říká, člověk ty negativní zážitky rychleji zapomene. Inu nezapomněla jsem, ale znechucení nad přemrštěnými cenami, laxním až neochotným personálem, prachbídným, většinou vůbec žádným úklidem apartmánu a dalšími nedostatky už vyčpěl a navíc jsem chtěla věřit, že ta nechutná záležitost byla prostě jedinečná. Ten dlouhý, několik hodin plující a mnoho metrů široký pruh smrdutého odpadu plného výkalů, špinavých pet lahví, použitých hygienických pomůcek, prezervativů, zbytků jídel, který nás při posledním pobytu znechutil, byl naprosto ojedinělý a tento rok nic takového určitě nezažijeme.
Začali jsme vybírat. Ceny ubytování nás po pravdě hodně zarazily. Také nabídka dvoulůžkových ubytovacích kapacit, byla nesrovnatelně nižší, než na jakou jsme byli zvyklí z jihu Dalmácie. Na Istrii se nabízejí především prostorné apartmány o dvou ložnicích a kuchyni s jedním či dvěma lůžky, které využijí třeba dvě rodiny nebo party přátel, ale pro dvojici je výběr podstatně mizernější a v přepočtu na jedno lůžko vyjde také mnohem dráž. Rádi bychom byli ubytovaní poblíž pláže a také blízko možností zakoupení potravin či různého občerstvení, na druhou stranu nepotřebujeme velký prostor, stačí pár metrů čtverečních s postelemi, skříní, miniaturním kuchyňským koutkem a maličkou koupelničkou. Konečně se na mne usmálo štěstí. K pláži pouhých 400 metrů, v letovisku, takže nedaleko do místního konzumu. V porovnání s obdobními nabídkami na jihu země byla cena za noc o třetinu vyšší, přesto to bylo to nejlevnější, co jsem po mnoha hodinách objevila.
Dali jsme se do počítání. Cena ubytování (naprosto nejlevnější možnost v této lokalitě, první týden v září 14 500 Kč) + cena paliva na dojezd, dálniční poplatky, předražená jídla v bistrech, protože těm chorvatským výdejnám stravy nelze ani jinak říci, přesto odmítám vyvařovat večeři každý večer a odhodlám se pozřít nějakou jejich laskominu, boj s majitelem o používání vlastního grilu, problémy s parkováním, kdy k autu, pokud chcete na výlet jdete třeba kilometr, nebo se musíte domluvit s ostatními ubytovanými, protože před vaším autem stojí ještě dvě jiná auta, pochopitelně nejsou česká, takže mluvíte rukama nohama, křivé pohledy ostatních ubytovaných díky zápachu grilu, protože oni baští na balkóně polívku z pytlíku nebo zavařené lečo a žádný smrad neprodukují a ještě ta cesta, která by stejně představovala celonoční kodrcání autem.
A nesmíme zapomenout, že při tomto stylu domácího vyvařování si jako kuchtička neodpočinu, ale denně makám nad plným dřezem. Ať je to už nádobí po snídani nebo hromady nádobí po večerním grilovaní, přes den se většinou obejdeme nějakým burkem, grilovaným kuřetem nebo si pěkně po česku zapaštikaříme na dece. Jo a to jsem ještě nezmínila narvané pláže, hlava na hlavě, válení se na osušce na šutrech nebo na tvrdém betonovém molu, bez toalet, převlékáren a se sprchou za drahý peníz.
Pláž je často narvaná tak, že člověk musí šlapat kilometr, aby měl trošku soukromí, nebo se alespoň vedle spící soused nelepil svým pupkem na vaše pozadí. Protože někdy jsou osušky vedle sebe skutečně tak těsně, až se lidé chvílemi dotýkají. A do toho na nás vykoukly články, jak Chorvatsko opět oproti loňsku zdražilo, zdražuje vlastně každý rok skokově od přijetí Eura, až jsou z toho sami Chorvaté nešťastní a začínají regulovat ceny. Pochopitelně ceny jsou regulované někde v supermarketech, ale určitě ne v nějaké konobě nebo v tržnici. Naopak tam budou ceny napálené tak, aby každý za sezónu vydělal, jak jen může a dokázal vyjít s jejich vlastní drahotou.
Naposledy jsme tam byli, když platily ještě Kuny, nyní to musí být mnohem horší. No a tak jsme to sečetli a podtrhli a řekli si, že to ne. Dvacet tisíc jen cesta a ubytování, čtyři večeře, kdy si chceme kromě jídla dát i nějaké to pivo a víno, rychlé polední stravování, nákupy ryb, mořských plodů, místní zeleniny z trhu, tak to máme za ten zářijový týden třicet tisíc, ani nemrkneme a ještě to zase až taková pohoda nebude. To prostě zapotřebí nemáme, zvlášť když dobře vnímáme, že jako hosté jsme pro chorvatské turistické zlatokopy jen obyčejný póvl, že s námi nejednají stejně jako s klienty ze západní Evropy a nahlížejí na nás sparta.
Ne, Chorvatsko to letos opět nebude
Do hodiny jsem měla vybráno. Za stejné peníze jsem koupila Ultra All Inclusive v Bulharsku na stejný počet dní ve stejném termínu. Příjemný menší hotýlek v zahradě s několika bazény hned u moře s vlastní pláží v romantické zátočince pouhých deset kilometrů od letiště. Samá kladná hodnocení, klienti jsou nadšeni. Jídla a pití co hrdlo ráčí, vše v ceně, včetně lehátek a slunečníků na pláži. Bez pachtění u grilu a za škopkem nádobí. A klidně si zaplatíme i nějaký ten výlet nebo si na den či dva půjčíme auto a vyrazíme po bulharských zajímavostech.
