Článek
Jsme zřejmě národ pokrytců, kteří tvrdí něco, co pravda není. Prostě z nějakého soucitu s muži, jejichž penis nenarostl do běžných rozměrů herců z filmů pro dospělé. A tak kecáme, že na velikosti nezáleží, že se i s malým kašpárkem dá zahrát velké divadlo a podobné blbosti. Není to pravda. Na velikosti opravdu záleží.
Nebudeme počítat centimetry do délky, prostě běžný penis si každý z nás umí představit. Pro ženy z mnoha studií byla důležitější tloušťka penisu, než jeho délka. Pro mužské je to zřejmě zarážející, protože oni lpí na jiné veličině. Na délce ztopořeného penisu. Jenže ten jako takový může partnerce přinést místo rozkoše také pocity bolesti a utrpení.
Obecně vzato, ženy potěší nejvíce muž s běžně dlouhým penisem, ale tlustším.
Velký penis budí obdiv, nebo lépe řečeno údiv.
Prostě jdete po ulici a proti vám chlap, kterému se rýsuje v přiléhavých kalhotách neskutečně dlouhý penis. Zíráte mu do rozkroku jako vrána a váháte, jestli si tam nestrčil okurku hadovku. Takový penis by ženská chtěla vidět. Je to reálné? Taková dlouhá hadice. Jak to může vypadat ve ztopořeném stavu? A je vůbec možná plná erekce penisu, který v klidovém stavu sahá skoro ke koleni? Je to jasné. Jen vidět. Protože představa, že se na vás vrhne mužský s takovou tyčí, je už děsivá. Při dokonaném průniku by musel prorazit snad i plíce. To ne.
Druhým extrémem je mikropenis.
Jejich majitelé jsou různí. Jsou zamindrákovaní, nebo naopak mají přemrštěné sebevědomí? Prostě velikost penisu je ovlivnit musela. Přece jen kluci porovnávají svá mužství už na záchodcích základních škol. Takový majitel mikropenisu musel jistě čelit velikému výsměchu. Ukrývat se v záchodové kabince by logicky nebylo také východiskem. I v tomto počinu by vrstevníci spatřili jakousi podivnost.
Dospělý muž s mikropenisem může být pro partnerku neakceptovatelný už díky svému narušenému sebevědomí. Jenže to tak nemusí být vždycky, může se stát, že problémy se vyskytnou ve zcela jiné souvislosti, než kterou by většina očekávala.
Nyní z vyprávění sestřenice Lídy, která si našla přítele:
„Martin se nejmíň dva měsíce schovával a nic s ním nebylo. Už jsem myslela, že pro něj nejsem dost dobrá. Nebo spíš přitažlivá. Pak to z něj vylezlo. Má ho malého a stydí se. Povzbuzovala jsem ho, opravdu se snažila. Mlela jsem ty pohádky o tom, že i s malým kašpárkem se dá zahrát veliké divadlo a podobně. Jenže jsem byla vedle. Prostě jsem si tu velikost nedokázala představit. Pak jsem ho konečně přesvědčila a on se po sprše, nahý, tak jak ho pánbůh stvořil, otočil ke mně. Spadla mi brada. On ho neměl malého. On ho snad neměl vůbec. Koukala jsem jako blázen, natáhla ruku k jeho rozkroku. Něco tam bylo. Hrbol. Klidně to mohl být i veliký ženský klitoris. Jenže Martin byl chlap. Nebyl to veliký klitoris, byl to malý, ale opravdu maličký penis. Ten den jsem se opravdu „pochlapila“ a povzbudila ho. Dnes toho lituju.
S tak malým kašpárkem nedokáže zahrát velké divadlo prostě nikdo. Ani sám divadelní principál by to nesvedl. Jenže Martin se už nabudil. Šel do toho s vervou. Toužil po klasické souloži, náramně si jí užíval. Jeho stigma se v mé ložnici ztratilo. Byl to prostě samec. Já ho k tomu vyprovokovala a nedokázala jsem říct ne. Ne, to mě prostě neuspokojuje. Po nějaké době jsem se k přiznání odhodlala. Není to ono, udělám ti to jinak a ty mně také. Kdepak. Nechtěl ani slyšet. Jen klasická soulož. Náramně ho to naplňovalo. Jenže já strádala. Místo pořádného sexu jen šimrání někde na okraji. Žádný orgasmus, nic.“
Lída se nakonec s Martinem rozešla. Kvůli velikosti penisu to nebylo. Řešili i jiné problémy. Jedno je jisté. Na velikosti záleží. Ale pokud se partneři dokážou domluvit, je už vše v jejich rukách.
