Článek
Tmavovláska s jiskrou v oku sice studovala vysokou školu v Plzni, ale v roce 1986 její tehdejší přítel Jiří Vopata nastoupil na vojnu, Pavlína ukončila studia, opustila Plzeň a nastěhovala se ke své babičce do Strakonic. Babička byla sama, Pavlína jí mohla pomoci, ale hlavně to měla blízko ke skupině, se kterou tehdy vystupovala. Právě 6. srpna měla zkoušku se skupinou Minnesengři. Údajně měla v plánu jet vlakem, jenže do vlaku ji nikdo nastupovat neviděl a podle výpovědí přátel s oblibou jezdila stopem. Jisté je to, že na zkoušku nedorazila. Skupině to sice bylo divné, ale počítali s tím, že přijede rovnou na koncert, který se konal v Černé v Pošumaví. Muzikanti byli dost znepokojeni, protože jindy spolehlivá Pavlína nedorazila, nevěděli co se stalo a čekali, jestli o sobě dá vědět. V době, kdy neexistovaly mobily bylo vše mnohem složitější. Pavlína se neozvala, začali tedy shánět rodiče. Konečně se ověřilo, že Pavlína neleží doma s horečkou, ale skutečně měla v plánu vyrazit do Českých Budějovic. V osudnou sobotu dokonce vyrazila ze svého dočasného bydliště údajně na vlak. Policejní pátrání začalo až se čtyřdenním zpožděním. Přes veškerou snahu se nedařilo nalézt jediné svědectví, které by dokazovalo, kudy vedly Pavlíniny kroky. Šla opravdu na nádraží? Prý ráda stopovala. Mohla se tedy vydat na stop. Ačkoliv to v dnešní době zní podivně, v osmdesátých letech byl autostop celkem rozšířený. U silnic stáli stopaři běžně. Děvčata i chlapci, sami nebo ve skupinkách. Řidiči jim zastavili a svezli je do jejich cíle, nebo je k cíli alespoň přiblížili. Na druhou stranu i v té době nebyl autostop až tak bezpečný. I mezi řidiči bývali různí devianti. Jako varování mohl být film Smrt stopařek z roku 1979, který byl natočen podle skutečné události. Jinak se podobné případy příliš nemedializovaly. Pouhé podezření na zmizení pohřešovaných při autostopu, se tak na veřejnost často ani nedostalo, a stopařky tak riskovaly své životy dál.
Je dost pravděpodobné, že i Pavlína si místo dopravy vlakem vybrala autostop. Babičce se pochopitelně svěřit nemusela, nechtěla ji děsit. Žádný svědek, který by ji ovšem zahlédl u silnice ze Strakonic do Českých Budějovic, se také nenašel. Je ovšem možné, že tak pohledné a mladé dívce zastavilo na mávnutí hned první auto. Během pátrání byla údajně nalezena jedna její bota a prázdná kabelka v lese v těsné blízkosti Strakonic. Po třiceti letech se policie nechala slyšet, že tento nález souvisel s jiným případem. Patřila jí tedy nalezená kabelka a bota? V tom případě je dost nepravděpodobné, že by byla přepadena řidičem stopnutého auta hned pár metrů po nastoupení do vozu.
Měla snad s někým dohodnutý odvoz a čekala na smluveném místě? Napadl ji?
Nebo snad své věci odhodila pro zmatení vyšetřování a emigrovala?
Neměla platný pas a vycestování by nebylo nijak snadné. A proč by se po revoluci nikomu neozvala?
Mohla spáchat sebevraždu?
Vždyť byla plná elánu do života. Dařilo se jí a neměla žádné psychické problémy.
Nejela přece jen vlakem?
Mohli si ji lidé prostě jen nevšimnout? Nebo se jen nechtěli do něčeho zamotat a řídili se tehdejším heslem, hleď si svého. A kolik cestujících bylo vlastně tehdy vyslechnuto? Muselo být nesmírně těžké vůbec někoho dohledat. Nebyly žádné bezpečnostní kamery, jízdenky se nekupovaly přes internet, ale u okénka přímo na nádraží. Ani pokladní, která jízdenky prodávala, nemusela kupujícím vidět do obličeje. Vyslechla hlas, podala jízdenku, sebrala peníze. Pěkně jeden za druhým. Pokud byla dána výzva třeba v televizi, aby se cestující tohoto vlaku přihlásili, třeba si jen nechtěli komplikovat život nějakým dojížděním k podání svědectví.
Mamince Pavlíny se postupem času ozývali různí senzibilové a podobní šarlatáni. Určovali místa, kde Pavlína zaručeně je, ať už živá nebo mrtvá, ale ani tyto informace nevedly k pokroku v pátrání po mladé a tak talentované zpěvačce. Pavlína Braunová, dívka plná elánu a chuti do života, prostě zmizela, jako pára nad hrncem 6.8.1988.
Hned o dva dny později a pár desítek kilometrů dál, zmizely další dvě dívky. Mohly mít případy souvislost?
Z databáze pohřešovaných už byla Pavlína Braunová vyřazena. Což ovšem neznamená, že by se vyšetřování neobnovilo v případě nově zjištěných skutečností. Při nálezu neznámých lidských ostatků je stále ověřováno, jestli náhodou nemohou patřit Pavlíně.
Zdroj:
