Článek
Částka 50 nebo sto tisíc je přece jen pěkná, ovšem v poměru k tomu, co stojí výchova dítěte jako taková je směšná. Paní, která podala stížnost má čtyři děti, ve svém okolí nikoho takového neznám. Tedy ne osobně. Pochopitelně na ulicích tyto lidi vídám. Ne že bych s jejím krokem nesouhlasila, to vůbec ne, jenže ona nějaká spravedlnost v tomto systému prostě není, nějaký zlom od kud kam je vždycky a že bude mateřská valorizována jen matkám, které porodily až v tomto roce a ne ostatním? Nemohla bych se tedy přihlásit také? Představte si, že já porodila dvě děti po 13 měsících od sebe a pochopitelně jsem si nemohla nechat proplatit tu nevyčerpanou mateřskou na první dceru, jako je tomu nyní. Ta prostě padla vniveč a rovnou jsem začala čerpat mateřskou na dceru druhou. A protože jsem v té době měla manžela lempla, musela jsem začít pracovat, už když bylo té mladší dceři dva a půl roku. Ani ty zbylé prachy, které jsem vlastně měla nárok čerpat ještě půl roku, mi nikdo nedoplatil. Hold to bylo takto nastavené a basta fidli. Bylo to po revoluci, abyste si třeba nemysleli, že to bylo za bolševika, kdy bylo nutné držet hubu a krok. Prostě ten systém byl nastavený jinak, dnes se vše také mění a stejně by si mohli stěžovat i lidé s ohledem na posouvání hranice odchodu do důchodu. Proč sousedka o den starší může jít do penze dříve, než ta o den mladší. Proč je nyní nutné platit důchodové pojištění 35 let a za chvíli to bude 40 let, aby vám byl důchod vyplácen, jak k tomu přijdou ti, kteří jsou na tom hůř?
Vychovat dítě není jen o tom dát mu najíst a koupit oblečení, pokud chcete dítěti dopřát alespoň nějaký průměr, aby se od první třídy nemuselo cítit za socku. Jenže tato částka může stimulovat k větší porodnosti jen určitou skupinu obyvatel. Což asi není úplně to správné, protože děti počaté díky zvýšení mateřské se poté mohou cítit na okraji společnosti už od vstupu do školy a po nějaké době je pravděpodobné, že je budeme živit my všichni z našich daní.
Proč se v 70. letech rodilo tolik dětí, když matky žádné finanční výhody neměly? Jak je to vlastně možné? S děckem byly doma sotva chvíli, za pár měsíců ho musely odevzdat do jeslí, nebo někomu na hlídání, či zůstaly doma samy bez koruny od státu. Nebyly tehdy ani žádné sociální dávky tak, jak je tomu dnes. Tak jak je to možné, že ty ženy měly tehdy takový elán do plození a rodily jako o závod? Jedním z důvodů může být to, že nebylo vlastně možné se nijak extrémně realizovat. Studovat v zahraničí, cestovat, budovat kariéru. Pro většinu mladých byla nastíněna cesta manželství a plození dětí, kterou se také ubírali a brali se na rozdíl od té dnešní generace okolo dvacítky a ženy byly většinou už těhotné. Osvěta žádná, antikoncepce nedostupná, interrupce nepřístupná, ideál se rychle vdát, protože která se nevdá do pětadvaceti je divná a už ji nikdo nebude chtít. A těmto mladým manželstvím také stát celkem přál. Bezúročné půjčky, jesle a školky. Také bydlení bylo pochopitelně dostupnější více než dnes.
Pokud by měl stát opravdu snahu o vylepšení skomírající porodnosti, může se klidně vykašlat na nějakou stížnost k soudu ohledně nespravedlivé mateřské, která nic nevyřeší. Je třeba zpřístupnit mladým rodinám bydlení, je třeba jim poskytnout byty, které by byly k pronájmu za rozumné peníze. Je třeba otevřít jesle a školky, aby byl dostatek míst pro všechny žadatelky.
Konkrétně u školek je to velice zajímavé. Školka má jakousi kapacitu, která je záhy zaplněna. Jenže v reálu do školky dochází denně jen polovina dětí. Jsou do školky nahlášené, ale dochází sporadicky. Školka už místa papírově nemá, ale přesto jede na poloviční výkon. Pak se zde hašteří matky, které chtějí umístit dítě do školky o to, která má větší nárok a která zbytečně okupuje školku a bere příležitost k umístění jiné matce. Jde prostě o špatné nastavení systému. Není to vina žádné z matek, ať ty mámy na sebe mají jakékoliv vzteky. Plivou po sobě zbytečně. Problém není v nich.
Ústavní stížnost bude smetena ze stolu s úšklebkem na rtech. Jen marná snaha o kapku spravedlnosti v tom moři různých nespravedlností. Já se ani nedivím, že dnešní generace rodit prostě nechce.
