Článek
Měli jsme pocit, že chceme žít jinak, že se chceme lišit, potřebujeme k tomu výběr a barevnost a po letech se stejně vyžíváme ve fádnosti a stereotypu. Toužili jsme po barevných autech a rozmanitosti, nebyl výběr a tak jsme měli všichni podobně šedá auta, barevně sladěné oblečení a byli jsme v houfu jiných, ze kterého jsme se chtěli stůj co stůj vymanit. Odlišit se, být svůj, vypadat jinak. Uteklo třicet pět let a místo abychom využívali možnosti rozmanitosti, sami se řadíme do houfu. Šikujeme se jako ovce, které podléhají módním stylům, ano jsme vlastně sví, velí nám módní styly, kterými se řídí vlastně všichni. Je mi smutno, když pohlédnu z okna na rozsáhlé parkoviště. Vidím auta šedá, stříbrná a bílá. V minulém desetiletí byla hojná auta černá. Nikde nevidím ty barvy, po kterých jsme před lety šíleli. Červená, žlutá, zelená… ne. Jen dobrovolná nudná šeď.
Jdu ulicí a míjím davy. Mladí i staří na sobě mají černé bundy, černé kalhoty, někdo snad temně modré, dost lidí pochoduje i v různých odstínech šedi. Kde jsou ty barvy, po kterých jsme tak toužili? Chtěli jsme mít stříbrnou bundu a rudé kalhoty, modré sako a žluté boty nebo třeba kraťasy a s pestrobarevným vzorem. Ne, samá šedá, temně modrá, černá a občas bílá. Jak nudné, jak všední. Stejně to je i s auty. Hledám naše auto a skenuji zrakem parkoviště. Šedá, šedá, stříbrná, šedá, stříbrná, bílá…. Modré auto není vidět. Není vidět ale ani žádné červené, žluté nebo zelené.
Dobrovolným výběrem jsme se navrátili k tomu, co jsme nenáviděli. Fádnost. Jsme dav, málokdo vybočí. Pochodujeme jako stádo v šedé a černé barvě, nasedáme do šedých, stříbrných a bílých aut. Starší auta jsou černá.
A stejně tak je tomu i u slečen, které jsou v semifinále české Miss. Jsou hezké, jsou opravdu krásné, ale všechny stejné. Jedna má snad vlasy světlejší a druhá tmavší, nebo kratší a delší. Většina má ve vlasech stejnou pěšinku, všechny jsou stejně nalíčené a jedna vypadá jako druhá. Dívky jsou jako přes kopírák. Natálie, Karolína nebo Lucie? Jedna jako druhá. Ještě je tu Hana, ta má o trochu kratší vlasy. A pak je tu skupina tmavovlásek. Simona, Natálie a Markéta. Ještě zbývá tmavovlasá kudrnatá holčina Victoria, pravděpodobně s vietnamskými kořeny, ale kdo ví, jak bude průbojná. Na fotu idnesu, které finalistky představuje, vypadá jako velice zranitelná osůbka. A pak je tu ještě blonďatá Monika ve věku dvacet šest let. Z té naopak vyzařuje jakási síla, vypadá, že to může ostatním prostě natřít.
Tak uvidíme, která z děvčat zvítězí. Nejspíš to nebude ani plachá Victoria ani úderná Monika. V kurzu je přeci fádnost. Bude to nějaké běžné děvče připomínající běžně šedý vůz, nebo nenápadnou šedou či černou bundu. Jdeme s davem a to dobrovolně.
Zdroj:
