Článek
Ruský obchodní řetězec Mere, který se v České republice objevil v roce 2019, otevřel již pátou prodejnu. Údajně se soustředí na lokality, kde mají lidé hlouběji do kapsy. To, že je tento řetězec ruský, bylo veřejnosti známo, žádné protesty ani demonstrace se u nás nekonaly ani po vypuknutí války na Ukrajině, na rozdíl třeba od Polska nebo Belgie. Jeho zakladatelé jsou ruští bratři Sergey a Andrey Shnayderovi, kteří čelí sankcím ukrajinské vlády. Své soukromí si přísně střeží a nepodávají žádné rozhovory. Řetězci se u nás daří, tržby rostou.
Zboží se prodává z palet a setkáme se s různorodým sortimentem. Od drogerie, úklidových potřeb, přes výbavu do kuchyně, širokého sortimentu sladkostí od perníčků, přes sušenky až po pytle bonbonů. Další uličky jsou plné sterilované zeleniny, rybiček, kompotů, výhodných velkých balení koření nebo čajů. Nechybí ani chlazené zboží. To je pro nás nezvykle umístěné v místnosti, která je chlazena celá. Nabízí se různé salámy, párky, uzená masa, saláty, majonézy nebo omáčky. Několik velikých mrazících boxů obsahuje ryby, ale i plněné pelmeně nebo lososové kuličky. Ceny všeho zboží jsou opravdu výhodné. Kuchaný losos bez hlavy stojí necelých 170 Kč za kilo. Zboží pochází jak z Čech, tak třeba také z Litvy nebo Ukrajiny. Dalo by se čekat, že obchod bude v obležení seniorů, kteří vyhledávají levnější zboží, ale není tomu tak. Na kasách fronty nestojí, v obchodě je vždy jen pár zákazníků. Velkou část z nic tvoří Ukrajinci. Ano, oni opravdu rádi nakupují v Mere, který patří Rusům. Najdou tam totiž jejich výrobky, jejich bonbóny a sušenky a také další zboží. Některé výrobky jsou tak specifické, že je z českých obchodů prakticky neznáme, také jejich uzeniny mají jinou chuť, než na jakou jsme zvyklí. Mere tak zřejmě plně uspokojí ukrajinské chuťové pohárky.
Další zajímavostí je, že většina zaměstnanců jsou také Ukrajinci. Ano, ukrajinští muži pracují jako skladníci a ženy na kase. Dnes jsem oslovila muže, který vezl paletu chladírenského zboží. Zeptala jsem se ho, zda mu jako Ukrajinci nevadí pracovat pro obchod ruského vlastníka. On se podivil. „Rus? Můj šéf je Čech. Ne, nemám žádný problém, jsme tu všichni z Ukrajiny, tady žádný Rus nepracuje. Na Ukrajině práce není, já žiju tady v Čechách a žádný problém nemám. Nevadí mi tady pracovat. Práce mne baví a jsem tu spokojený.“ Přišel mladší kolega, aby mu pomohl s vyložením zboží. Usměvavý mládenec. Také Ukrajinec.
Nevím, jestli opravdu nevěděl, komu Mere patří, nebo to pouze zapřel, protože nevěděl, kam svým dotazem mířím. Každopádně nebyl zaskočený nebo překvapený. Pokud to pro něj byla opravdu nová informace, žádný odpor nebo pohoršení u něj nevyvolala. Bylo znát, že je mu to skutečně jedno. Stejně spokojeně se tvářil i usměvavý ukrajinský mladík.
Takový zajímavý paradox. Sem válka a politika zlobu a nenávist nezasela.
Zdroj:
