Článek
Životní start neměla lehký
Zdenka Lorencová se narodila roku 1947 v Praze. Tatínek měl politické problémy a byl společensky neúnosný. Byl často odvážený k výslechům a maminka byla nešťastná a plakala. Nedokázal uživit rodinu, která sestávala z manželky a dvou malých dcer s tím, že Zdenka byla ze dvojice dětí tou mladší. Rodina se protloukala různě a zažívala i hlad. Nakonec bylo rozhodnuto, že rodiče nejsou schopni uživit obě dcery, starší měla zůstat s nimi a Zdena měla jít k sousedům. Už jako pro malou to byla neúnosná představa, sousedy ráda neměla. Nakonec skončila v péči milé babičky a vzdělaného dědečka, se kterými prožila krásný rok svého dětství. Po návratu domů ji ovšem čekalo opět nepěkné soužití s otcem. Byl celkově velice panovačný a rodina s ním žila ve strachu. Zdena sice cítila, že ji má svým způsobem rád, ale vnímala, že její starší sestru miluje bez výhrad.
Zdenka už jako dítě vyhrála soutěž ve zpěvu a byla na sebe nesmírně pyšná. Její ubyté sebevědomí v té době stouplo. Geny ke zpěvu získala po dědečkovi, ale i její maminka krásně zpívala. Otec ale nechtěl, aby dělala hudbu, byl celou dobu proti a dokonce Zdeně (Zdena bylo její umělecké jméno), které bylo už v té době padesát řekl, že není jeho dcera. Proč? Protože děláš zpěvačku, protože jsi mne neposlechla.
Hudbu milovala, ale jako mladá musela na přání otce studovat. Vystudovala tak zahradní architekturu. Dokonce absolvovala studijní pobyt v Paříži, kde natočila své první album s českými a slovenskými lidovými písněmi.
Na vlně jednoho úspěchu za druhým
Písně Cinky linky, Koukol, Žlutá, Proč žiješ rád nebo Zpívej dál patřily k jejím nejznámějším skladbám. Během kariéry vytvořila podle svých webových stránek více než 400 písní pro dospělé i děti a vystupovala nejen doma, ale také ve Francii, Švédsku, Německu nebo na Kubě. Za píseň Koukol získala hned tři stříbrné Bratislavské lyry. Česká televize její tvorbu připomněla v cyklu Televizní písničky a songy, kde zazněla řada jejích autorských skladeb.
Písně Lorencové ve filmech
Málokdo ví, že úplné začátky Zdeny Lorencové jsou spojeny se slavným režisérem Milošem Formanem. V roce 1963 zpívala píseň Sluníčko ve fimu Konkurs a později zpívala také ve filmu Lásky jedné plavovlásky. V roce 1973 nazpívala hit Žluťásku k dětskému filmu Přijela k nám pouť.
Zdenka šla celý život za láskou. Chtěla milovat a toužila být milována
Kariéra se slibně rozjížděla a Zdena se zamilovala. Byl pro ni vším, milovala ho z celého srdce. Toužila po harmonickém vztahu, který by jí nahradil nedostatek otcovské lásky a porozumění. Z manželství se narodila dcerka, ale po deseti letech podal Zdeny manžel žádost o rozvod. Zdena se ocitla psychicky na dně, ačkoliv se k ní manžel nijak hezky nechoval, spíš jí připomínal chováním jejího otce. Soudy ohledně péče o dítě a dělení majetku se vlekly neskutečných 20 let. Celé období bylo vyčerpávající a je s obdivem, že Zdena Lorencová i v té době dokázala tvořit, zpívat i pracovat v profesi, kterou vystudovala. Další ránou byla tragická smrt její sestry a švagra, kteří uhořeli při autonehodě. Následně ještě zemřel její otec.
Po rozpadu prvního manželství byla už Zdena Lorencová obezřetná, jak sama prozradila, mužů se tak nějak bála. Přesto přišly další dva vztahy, opět neúspěšné a když už to vypadalo, že konečně je to ten pravý a Zdena s ním otěhotněla, on dítě odmítl a vztah opět skončil rozchodem. To všechno se podepsalo na jejím zdravotním a psychickém stavu.
Další těžká rána osudu
Zdena nabírala sílu k dalšímu životu především v přírodě, která ji nabíjela. Ovšem zde na ní čekala další životní komplikace. Dostala klíšťovou encefalitidu a její stav byl velice špatný. Byla ochrnutá a lékaři připravovali rodinu na nejhorší. Z dívky s krásným hlasem, plné elánu a životní jiskry se stala troska. Měla veliké problémy nejen s pohybem, které trvaly několik let.
Zdenka Lorencová - bojovnice tělem i duší
Přesto se nevzdávala a bojovala. Duševně zlomená, nešťastná a tělesně zdecimovaná dělala pokroky, aby si opět vydobyla své místo na tomto světě.
Tvoří dál a rozdává radost dětem
Přestože se Zdenka Lorencová už řadu let neobjevuje na titulních stranách ani v televizních estrádách, s hudbou se nikdy nerozloučila. Těžké chvíle jejího života ji nezlomily, nevzdala se. Nadále skládá písně, píše knihy, věnuje se tvorbě pro děti i zahradní architektuře, kterou vystudovala. Na svých oficiálních stránkách uvádí pestrou nabídku svých vystoupení včetně těch pro nejmenší.
Zdroj:
